(19.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Není možné, aby v demokratické společnosti, pokud tady demokracii máme, byla opozice nálepkována jako bezpečnostní hrozba. To skutečně dělají pouze totalitní státy. A vidíme to kus od nás, bavíme se tady o tom. Když se bojí opozice, když se jí bojí, tak ji onálepkují, snaží se ji zdiskreditovat a snaží se nějakým způsobem... (Vyzvánění mobilu.) Omlouvám se, protože nám tady někdo nevypnul telefon a zvoní. (Mobil vypnut.) Děkuji moc, pane poslanče. Pan zpravodaj, ano, to je od pana Michálka. Tak samozřejmě, když se někdo bojí opozice, tak se snaží nálepkovat opozici. Nálepkovat, když se bojí určité části obyvatel jako zemědělců, nálepkuje. A my jsme svědky právě už od prvopočátku vládnutí této vlády, že to takhle dělá a rozděluje společnost.
A teď se vlastně dostanu k tomu, proč to takovým způsobem je a proč se to tak děje. My jsme úplně na začátku tady avizovali to rozdělování společnosti v rámci solidarity mezi mladými a starými u důchodového systému. Tady pan Lochman o tom také hovořil, že chceme mít dobré důchody. Takže já se teď krátce u těch důchodů zastavím a řeknu, že vláda skutečně žádnou důchodovou reformu nedělá. Je to pouze změna parametrů, která vznikla díky tomu, že se nezatočilo s inflací. Tudíž samozřejmě chtěli nějakým způsobem do rozpočtu peníze, tak si řekli, že to vezmou z toho největšího balíku, což je jedna třetina státního rozpočtu, která na důchody jde, a začali dělat věci, jako jsou změny valorizací ve stavu legislativní nouze. V tuto chvíli důchodci přišli zhruba o 6 000 korun, státní rozpočet se malinko asi jakoby naplnil díky tady tomuto. Ale není to žádná důchodová reforma, pouze to takhle přikryli jako fíkový list, takhle to nazvali v rámci té své argumentační mlhy, když se jednalo pouze o změnu parametrů.
Tím se pokračovalo samozřejmě u druhé vlny takzvané důchodové reformy a to bylo u sešněrování předčasných důchodů. To si pamatujeme všichni. Taktéž to bylo pouze z rozpočtových důvodů díky té neřešené touto vládou vysoké inflaci právě, a důsledkem toho bylo, že čím dál tím více lidí zůstávalo v důchodech právě proto, aby samozřejmě platili do toho průběžného důchodového systému. I ti, kteří se snažili a pracovali a chtěli do předčasného důchodu, tak už na to nárok neměli. Tato vláda jim změnila podmínky doslova z měsíce na měsíc. A můžu říct, že to zamávalo několika prostě lidmi, kteří mi psali právě proto, že měli jinou životní strategii. Chtěli jít do důchodu prostě a jednoduše dříve, protože už dál nemohli, a tato vláda jim to, současným důchodcům, zatrhla. Víme samozřejmě, že to bylo velmi problematické, že to není důchodová reforma, pouze změna parametrů, což potvrdil i pan prezident, který lavíroval jak u podepsání u té první vlny, tak i u té druhé vlny.
No a v tuto chvíli máme před námi tu vlnu třetí, což je opět jenom změna parametrů u odchodu u náročných profesí, která bude mít za cíl, že vypadne zhruba přes 300 tisíc lidí, kteří v tom důchodovém systému v tuto chvíli jsou, a mysleli si, že doteď pracují v náročných profesích.
Takže skutečně když se bavíme o těch bezpečnostních hrozbách, tak jednou z nich je, že vláda by měla skutečně nazývat věci pravými jmény, tak jak to skutečně prostě je. Nedělat žádné flikování, nehrát si s veřejností, že ty věci jsou nějakým způsobem jinak, a nemalovat ty věci na jinou barvu, než skutečně mají. My tady v tuto chvíli stojíme, mohli jsme třeba probírat osm třetích čtení, která byla na pořadu. Bohužel se nedostala.
Budeme až za 14 dní probírat příspěvek na péči, což je další věc, kterou bych chtěl tady zmínit, poněvadž ty bezpečnostní hrozby pro Českou republiku jsou například i v tom, že spousta rodin se skutečně cítí ohrožena právě proto, že se jim nezvýší příspěvek na péči v prvním stupni, že na to vláda jednoduše zapomněla. Je tam celá řada lidí, 68 100 lidí pobírá příspěvek v prvním stupni. A je strašně těžké vysvětlit těm lidem, že když prostě to pobírá drtivá většina seniorů, kteří se samoobslouží doma, že to bude naopak ušetření v rozpočtu, než kdyby šli do nějaké pobytové služby.
Pokud se vrátím zpátky k těm bezpečnostním hrozbám, tak samozřejmě že tato vládní koalice svolala tady tuto mimořádnou schůzi Sněmovny jako hysterickou odpověď na nějaký soukromý e-mail Andreje Babiše. Nic jiného tady toto není. Bohužel se snaží tady namluvit občanům České republiky něco jiného, než s čím do toho původně jako s motivem šli. Bohužel už nefunguje nálepka o populismu. V tuto chvíli musíme nalepit na to hnutí ANO, obecně na tu opozici, něco jiného. Bohužel se jim to nedaří, poněvadž v tuto chvíli cítím, že ta vládní koalice je opravdu ve velké defenzivě, hlavně u hnutí STAN, kde opravdu vyplavala nová fakta ohledně kauzy Dozimetr, a nedokážou to vysvětlit tady, ani když srdnatě bojují, a pravděpodobně se už k tomu nevrátí.
Mimořádná schůze Sněmovny vždycky slouží k tomu, aby se projednalo něco, co je aktuálního a co skutečně pomůže občanům České republiky. Nevím, jestli tato schůze tím skutečně je. Myslím si, že ta vize tady opravdu jakoby není, a snaží se to prostě proměňovat v čase, protože zjistili, že nějaký soukromý e-mail Andreje Babiše není tím nosným tématem, takže to nazvali takhle obecně Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku. Ale zatrhli nám všechny mimořádné schůze Sněmovny, které se týkaly například nedostatku léků, například příspěvku na péči, který mohl být už od 1. 1. tohoto roku, nemluvím o všech možných kampeličkách a Dozimetrech, kdy jsme se snažili právě diskutovat nad těmito tématy v Poslanecké sněmovně.
Já už to déle nebudu zdržovat. Mně je strašně moc líto, že jsme nemohli probírat nic jiného, nějaké opravdu skutečně zákony, které by tady pomohly občanům České republiky, protože tady v tuto chvíli vidím a vnímám, že je přede mnou dalších 15 lidí, kteří budou chtít hovořit. Takže já nechám hovořit i je, abychom co nejdříve samozřejmě skončili a potom přijali nějaké usnesení. Děkuji moc.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nicméně než dám slovo paní poslankyni zde řádné přihlášené, tak vnímám, že se s přednostním právem hlásí pan předseda Michálek. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem chtěl jenom uvést na pravou míru ty informace, které tady zazněly ohledně usnesení Poslanecké sněmovny číslo 184 ze dne 29. března 2022. Vnímám to jako vstřícný krok k opozici, která tady vznesla tu otázku.
To usnesení mělo několik částí a vzhledem k tomu, že pocházelo z března 2022, tak v podstatě součástí toho bylo, aby vláda předložila informace, které se týkaly nouzového stavu, který byl vyhlášen v souvislosti s válkou na Ukrajině a s tím, že jsme čelili velkému počtu uprchlíků, zejména tedy maminek s dětmi, které přišly do České republiky, a bylo potřeba se o ně postarat. Informaci, kterou si Poslanecká sněmovna vyžádala, jste obdrželi všichni 29. 4. 2022 v e-mailu v 11.24 hodin, nazvaném plnění bodu 2 usnesení Poslanecké sněmovny číslo 184 ze dne 29. 3. 2022, kde je uvedeno tedy, jaká vláda učinila opatření. Když si to rozkliknete, tak uvidíte, že ta opatření byla odpovídající stavu. Bylo to vyčlenění ubytovacích kapacit rezortu, náhradní způsoby rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení, žádosti o pobyt občanů Ruska a Běloruska a opatření k zefektivní činnosti orgánů působících v rámci KACPU. Takže tolik k tomu usnesení.
Pokud jde o povinnost dodat tu zprávu, já samozřejmě rozumím tomu, že je tam bod, který vyzýval k určitým krokům v rámci zahraniční politiky. Samozřejmě je legitimní se ptát, co se v té době stalo, akorát je to dva roky nazpátek. Čili je samozřejmě možné si to vyžádat, je to navržené v rámci usnesení opozice, tato poněkud starší záležitost. Ale jenom jsem chtěl, aby tady jasně zaznělo, že tak jak jsme to vyžádali i od organizačního odboru Poslanecké sněmovny, tak ta povinnost informovat Poslaneckou sněmovnou byla ze strany vlády splněna v souladu s tím usnesením, které Poslanecká sněmovna přijala. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, pane poslanče.***
