(11.30 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Hlasování se nezpochybňuje. Můžeme přejít k bodu číslo
120.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb.,
o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů
a další související zákony
/sněmovní tisk 459/ - třetí čtení
Poprosil bych, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan ministr spravedlnosti, ale on mě upozornil, že ho zastoupí pan ministr kultury v tuto chvíli. Zpravodaje již vidím, můžeme se tedy pustit do práce.
Pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním tisku 459/7, byl vám doručen 27. 2. 2024 a usnesení garančního výboru bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 459/8.
Táži se tedy pana ministra Baxy, jestli má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Ano.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, pan ministr Pavel Blažek mě požádal, abych přednesl úvodní zprávu a zúčastnil jsem se projednávání tohoto bodu. Jedná se o třetí čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008. Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.
Zopakuji, že návrh zákona je transpozičního charakteru, do českého právního řádu zapracovává evropskou směrnici 2019/2121, která upravuje přeshraniční přemístění sídla, přeshraniční fúze a přeshraniční rozdělení. V té souvislosti je nezbytná úprava těchto typů přeměn tak, aby odpovídaly harmonizovaným požadavkům. Navrhovány jsou také některé změny, které vycházejí z poznatků praxe. Jejich cílem je odstranit některé výkladové nejasnosti, nadbytečnou administrativní zátěž a promítnout některé změny plynoucí z rekodifikace soukromého práva.
V prvním čtení se debatovalo převážně o jedné části návrhu zákona, kterou nyní doporučil ústavně-právní výbor vypustit podaným pozměňovacím návrhem. K tomuto doporučení se mohu připojit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi. Tímto otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan zpravodaj.
Poslanec Karel Haas: Vážený pane místopředsedo, děkuji mnohokrát za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jako zpravodaj vás v tomto našem dnešním závěrečném třetím čtení ke sněmovnímu tisku 459 seznámím stručně, v zásadě chronologicky, s průběhem projednávání zákona, s usnesením výboru, současně s legislativně technickými úpravami, které ve spolupráci s legislativou a s gesčním Ministerstvem spravedlnosti byly k návrhu zpracovány.
Vláda návrh schválila na svém zasedání 17. května 2023. Návrh byl předložen Sněmovně 31. května 2023. Prvním čtením jsme se návrhem zabývali 29. srpna 2023. Druhým čtením prošel návrh 27. 2. 2024. Jednání garančního ústavně-právního výboru, finální před dnešním třetím čtením, proběhlo 7. 3. 2024.
Jak už uvedl pan ministr, v zásadě předmětem zákona je transpozice evropské směrnice, novelizované evropské směrnice o přeshraničních fúzích, implementace naběhlé nebo v čase, v mezidobí naběhlé judikatury Soudního dvora Evropské unie, a samozřejmě odstranění některých nedostatků z praxe. Důležitá věc časová - transpoziční lhůta pro Českou republiku uplynula 31. ledna 2023, to znamená, jsme opravdu v zásadě jednotně všichni rádi, že se podařilo tisk dovést do třetího čtení.
Návrh obsahuje celkem 315 změnových bodů, je poměrně robustní. V průběhu projednávání v garančním ústavně-právním výboru, projevilo se to samozřejmě i tady na plénu v prvním a druhém čtení, byl v zásadě předmětem debaty jediný novelizační bod - bod 211, nazývaný někdy nesprávně, zkratkovitě, proto to zdůrazňuju v uvozovkách, jako lex ČEZ. Tento bod, a tady zase můžu říct, po velmi konstruktivním jednání v rámci ústavně-právního výboru cross celou Sněmovnou, koalice i opozice, po projednání s příslušnými gesčními ministry je k návrhu zákona načten jediný pozměňovací návrh, který si ústavně-právní výbor osvojil do svého usnesení, kterým se ten sporný bod, takzvaný lex ČEZ, novelizační bod 211 sněmovního tisku 459, jako celek vypouští a ostatní body se přečíslují.
Tolik má stručná zpravodajská zpráva. Já bych teď nezatěžoval rozpravu, protože legislativně technické úpravy jsou také poměrně robustní, na stránku, tak s nimi vystoupím až na závěr rozpravy. Děkuji mnohokrát.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dívám se, ano, máme zde přihlášeného pana poslance Ferance. Máte slovo.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, nejdřív taková osobní poznámka. Projednávání tohoto zákona beru trošku jako svátek, dokonce jsem si vzal kravatu, ne úplně často ji nosím, a to proto, že jsem jeden z těch 150 000 drobných akcionářů. Říkal jsem to již u prvního čtení, nevím, kolik je mezi námi lidí, kteří mají stovky milionů, ale určitě jich nebude většina, ani náhodou, to nevychází ani statisticky, takže jsem rád, že je shoda na vypuštění toho takzvaného lex ČEZ. Protože co si budeme vykládat, kdyby to tam ta vláda nevložila, tak ten zákon byl přijatý před pár měsíci, nepochybně. A já jsem rád, že nebude schválen pokus, jak i mě obrat o nějaký majetek, de facto vyvlastnit. Jasné, že za náhradu, eventuálně že dostanu za to něco jiného, ale to je, jako kdybych měl nějaký dům a někdo řekl, tak my vám ho bereme a tady máte nějaký jiný, jo? Takže v tomto smyslu jsem rád a myslím, doufám, že to všichni takhle schválíme.
Ale přece jenom dvě poznámky. Výtka vůči Ministerstvu spravedlnosti jako předkladateli - velmi, velmi nekvalitně zpracované. Velmi. (Reakce pana ministra.) Já to vysvětlím, pane ministře. I v důvodové zprávě, a bavím se o takzvaném lex ČEZ - nic jiného nekritizuji - i v důvodové zprávě, kde píšou zástupci ministerstva, že to přece už jednou projednával Ústavní soud, když posuzoval ústavnost squeeze-outu - teď nevím, jestli to bylo 2006, 2007 - že vlastně Ústavní soud se nevyjádřil k té hranici. De facto ne, ale řekl přece tehdy, že 10 % je tak malý podíl, že reálně nemůže ovlivnit, a oni na to naroubovali novou hranici. Předtím to bylo squeeze-out 90 % všech, a teď bylo 70 % přítomných, což může být i míň než půlka vlastně všech akcionářů. Takže já rozumím tomu, že bylo nějaké politické zadání, to chápu, ale to zdůvodnění nebylo pravdivé a nebylo vhodné profesionálů na Ministerstvu spravedlnosti. Nebylo vhodné!
Druhá výtka je v tom, že nám to trvalo tak dlouho, a je to záležitost vládní koalice, než se dospělo k závěru, že radši ten lex ČEZ vynecháme, protože jak už tady bylo řečeno, první čtení - srpen 2023, dneska máme duben, a do té doby, celých těch sedm měsíců, český kapitálový trh dostal strašnou nakládačku. Strašnou! Důvěra lidí ve stát, instituce, skutečně utrpěla. To je myslím chyba. Takže jaké si z toho vzít poučení? Dle mého názoru nepochybně, aby stát plně kontroval ČEZ, je správná věc nepochybně, ale i správné věci se mají dělat správným způsobem, a právní řád nám to dneska umožňuje. Doufám, že se z toho poučíme do budoucna a skutečně takové věci už nebudeme opakovat. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.) ***
