(11.40 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Kosmetické změny loni provedlo španělské předsednictví a minulý týden dohodu schválil stále ještě promigrační a ekofanatický Evropský parlament, jen dva měsíce před eurovolbami. A ten text pravděpodobně formálně - ne pravděpodobně, ale myslíme si, že určitě - posvětí ministři zemědělství v Evropské unii - to taky jako je velká logika - a pravděpodobně to bude 29. dubna.
Jedna z dalších lží pánů Fialy a Rakušana, kterou tady jistě dnes uslyšíme, je, že při hlasování o migračním paktu vycházeli z mandátu naší vlády, což je samozřejmě absolutní nesmysl. Za prvé, mandát vláda vždy uděluje na konkrétní jednání a při téhle logice se pan Rakušan taky mohl odvolat na mandát třeba z roku 1995. Za druhé, my jsme vždycky povinné kvóty odmítali. Když Německo přišlo s nápadem, s povinnou solidaritou, jasně jsme ji odmítli. A tehdy jsem v roli premiéra prohlásil - tady mám na to důkaz (ukazuje) - antibabišovský Deník N, 24. září 2020, před odletem na Evropskou radu říkám - titulek - Pokud nebudeme přijímat uprchlíky, nemůžeme je vracet - logicky. Solidarita nemůže být povinná. Podstata nového návrhu migrační politiky Evropské unie je nesmyslná. V roce 2018 jsme odmítli kvóty a v září 2020 jsme odmítali to, co vlastně tady Fialova vláda odsouhlasila.
Takže pokud pánové budou zase argumentovat o nějakém mandátu z roku 2020 - a ten jsem tady četl - který měl tehdejší ministr vnitra Hamáček, tak na jeho základě ty nápady s povinnou solidaritou a další migrační euronesmysly jsme odmítli. Takže bych poprosil, aby znovu se nelhalo. My jsme měli na migraci úplně jiný názor, úplně jiný mandát. A vypadá to tak, že zkrátka pan Rakušan nejspíš žádný mandát neměl, nebo ho alespoň dosud nikdo neviděl a vláda odmítá ho zveřejnit. Jediné, co víme, je, že během jednání Rady Evropské unie si pan ministr třikrát volal s premiérem Fialou. Běžná praxe je, že vláda schvaluje mandát pro jednání na Radě Evropské unie v Bruselu a pak se ještě o něm debatuje ve Sněmovně, respektive ve výboru pro evropské záležitosti. Nic z toho nebylo, jen, jak jsme se dozvěděli z médií, byl bod předložen na výjezdním zasedání vlády před jeho skončením, pro informaci, tedy bez debaty.
Evidentně se tuto zradu premiér Fiala a ministr Rakušan snažili ututlat před hlasováním Bruselu za každou cenu. Faktem zůstává, že Fialův a Rakušanův migrační pakt je tisíckrát horší než povinné uprchlické kvóty, které jsem v roli premiéra České republiky v červnu 2018 pohřbil společně s ostatními premiéry zemí V4. Je nepochybné, že migrační pakt uprchlické kvóty obsahuje, i když skrytě, a říká se jim povinná solidarita. Kvóty jsou záměrně zamotány do složité právní řeči a nejsou na první pohled patrné, aby si jich veřejnost nevšimla.
Fialův a Rakušanův migrační pakt počítá s relokací minimálně - opakuji, minimálně - 30 000 blízkovýchodných a afrických migrantů rok co rok a za každého odmítnutého migranta stanovuje pokutu minimálně - opakuji, minimálně - 20 000 eur, tedy asi půl milionu korun, a to také ročně. Takže horní limit neexistuje - 30 000 může být 100 000, 200 000, milion - a to ani u počtu přijatých, ani u výpalného. To jsou minimální částky, které se mají rok co rok revidovat, což v bruselštině znamená každý rok zvyšovat. Na co budou sloužit ty peníze, to úplně přesně se neví. Takže migrační pakt Evropské unie nás tak staví před Sofiinu volbu: buď přijmeme migranty, nebo budeme Bruselu platit, platit a platit. Jenže ani s tou Sofiinou volbou to tak není jisté.
Na první pohled to skutečně vypadá, že státy budou mít možnost se rozhodnout mezi přijímáním migrantů a placením výpalného, že to si budou moct vybrat za podmínky, že všechny státy Evropské unie dohromady přislíbí a opravdu převezmou na své území alespoň 60 % migrantů, kolik stanoví každoročně schvalovaná kvóta pro celou Evropu. Dnes to je 30 tisíc migrantů, ale příští rok - o tom jsem už mluvil - to může být klidně 300 000. Takže na každý členský stát pak připadne určitý podíl z kvóty navržené Evropskou komisí, například teď by to vycházelo pro Českou republiku na 3 %, takže asi 900 migrantů z celkové kvóty 30 000. Ale my víme, že do Evropy přichází ročně až milion dvě stě.
Kvótu na migranty mají každoročně navrhovat úředníci z Evropské komise a posuzovat ji budou ministerští úředníci členských států. Členské země budou dávat přísliby, kolik migrantů si vezmou, za kolik z nich se vyplatí a co dalšího udělají pro státy, které čelí náporu ilegálů. Návrhy pak budou schvalovat zástupci členských zemí, například ministři vnitra. A pak se začnou dovážet migranti, nebo platit. V případě 900 migrantů určených pro Českou republiku, a to je skutečně, říkám, minimum, bychom se měli vyplatit. A to bude cirka 18 milionů eur, to je skoro půl miliardy korun. Teď - a jednou jsem to už říkal - samozřejmě migranti nečekají na nějaké schvalovačky, už to jednou bylo řečeno, takže - a hlavně, a hlavně, abychom věděli, tu ilegální migraci organizují neziskovky a pašerácké gangy.
No a když kvóta nebude naplněna, třeba proto, že členské státy se budou chtít raději jen vyplácet a nebudou chtít přijímat migranty, tak co se stane, když nebudou? Budou se svolávat zasedání států Evropské unie do doby, než se kvalifikovanou většinou odhlasuje řešení. Kvalifikovanou. To je to, co my nechceme hlavně. Ztráta veta. Ale tady u těch rad, kde jsou ministři, bohužel je to kvalifikovaná většina. A může se klidně rozhodnout, že státy uprchlíky přebrat musejí, a dojde na povinné přerozdělování bez jakýchkoliv možností vykoupit se finanční pokutou. A můžete vzít jed na to, že kvótu na přerozdělení uprchlíků se naplnit nepodaří. Proč? No protože během uprchlické krize v letech 2015 až 2016, kdy do Evropy připlulo zhruba tolik migrantů jako v současnosti, se Evropa snažila rozdělit 160 000 migrantů z Řecka a Itálie, což dopadlo naprostým fiaskem. Bylo rozděleno méně než 28 000 osob, tedy za dva roky ještě méně, než je roční kvóta 30 000, která byla schválena a se kterou počítá Fialův a Rakušanův migrační pakt. Mimochodem, do České republiky mělo tehdy podle návrhu Evropské komise zamířit 2 978 migrantů, což jsme samozřejmě odmítli.
Takže když nebude mezi členské země rozděleno alespoň 60 % nelegálních migrantů z prozatímní kvóty 30 000, může dojít na povinné přerozdělování tedy kvóty. Aby to nedráždilo veřejnost, tak si Brusel pro jistotu vymyslel, že se oficiálně nemají přerozdělovat migranti, ale bude se na státy převádět takzvaná příslušnost k azylovému řízení. Takže když Česká republika dostane příkazem vyřídit azylové řízení pro Eritrejce, který na gumovém člunu přeplul do Řecka, tak to prakticky bude znamenat jeho přestěhování do České republiky, aby migrant, ilegální migrant, byl v průběhu řízení přítomen v tom členském státě, který jeho žádost řeší. ***
