(18.30 hodin)
(pokračuje Jana Pastuchová)
Já si schovám stenozáznam z této schůze, svůj, protože i já i mí kolegové jenom upozorňujeme po zkušenostech dvaapůl roku zde, že jste otevřeli zákoník práce, jeden, další je v eKLEPu k připomínkování, a já budu opravdu zvědavá, kolik těch věcí z toho návrhu se budete snažit dát do tohoto tisku. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Kasal, zatím poslední s faktickou.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já budu reagovat pana ministra Jurečku. Pane ministře, já mám dvě poznámky. První věc, nevracel bych se k letnímu jednání zdravotního výboru. Tam vaše paní ředitelka odboru, bývalá náměstkyně, ta ani nevěděla, že je možné v Evropské unii, aby byly čtyřiadvacetihodinové směny, ta nám tvrdila, že existují jenom dvanáctihodinové. Takže neříkejte tady něco, že se divíte.
Druhá věc je, že absolutně tedy neznáte... Ano, my všichni lékaři, abychom mohli pracovat, tak jsme v komoře, ale je nás 40 000. Vy si myslíte, že vedení komory nám rozeslalo druhý den to, o čem jste se vy před čtyřmi dny bavili? To je snad absurdní. Myslíte si, že zástupci odborů, kterých jsou desetitisíce nebo statisíce, takže jim vedení těch odborů také posílá esemesky a ptá se jich na jejich názory? Absolutně nevíte, co k tomuhle tomu říkáte. A já nemluvím jenom jako lékař, já mluvím i jako primář, který má na zodpovědnosti to, že na okrese bude fungovat zdravotní služba.
A za mě, znovu opakuju, mě by zajímalo, jestli máte udělanou nějakou práci, že ve chvíli, kdy se vyhoví komplet tomu, tak jak to má být, a bude to hezky podle zákona, tak se ptám, kolik zdravotnických zařízení v České republice bude uzavřeno? A jinak ty zkušenosti, které jsou s mladými lékaři, kteří jsou v odborech, tak velmi úžasné je, že v některých nemocnicích byli ve vedení jednání ti, kteří nikdy nesloužili, a pak se dozvídáte z kuloárů, když se jim to nastavilo po těch osmi hodinách, tak zjistili no jo, ale my nemáme volný víkend, protože jsou osmičky trvale. A od toho je to, že ono to nějakých 30 let fungovalo a i ti lidi se dostali domů, i když fungovali 24 hodin denně.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že v tuto chvíli nevidím žádnou další faktickou, tak poprosím s přednostním právem - nejdříve se hlásila paní předsedkyně Schillerová, poté paní zpravodajka.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, předložená novela zákoníku práce za předpokladu, a teď jsme slyšeli pana ministra, za předpokladu, že do ní nebudou formou pozměňovacího návrhu zařazeny i další alarmující záměry vlády typu výpovědi bez udání důvodu - vy se tady nerozčilujte, pane ministře, my nežijeme v žádné bublině, my to slyšíme v médiích dnes a denně, my víme dobře, že to není součástí této novely, my víme i dobře, že jste to nedal do té, co je teď v mezirezortu. Nechápeme tedy, proč tady už projednáváme třetí novelu zákoníku práce. To nám tedy hlava nebere, to byste nám možná mohl vysvětlit. Ale protože víme, že máte rozpor v koalici, slyšíme názory nejsilnější vládní strany, no tak se logicky ptáme - ustojíte to? Zatím vás vždycky převálcovali, takže se nedivte, že se mí kolegové obezřetně ptají.
No a tato novela obsahuje z mého pohledu hned čtyři poměrně výrazné změny. V něčem se budu opakovat s mými ctěnými kolegy, ale to nevadí, protože opakování je matka moudrosti. Bohužel jen u dvou z nich lze uvažovat o jakžtakž pozitivním dopadu na trh práce v České republice. Zbývající dvě změny jsou buď zcela nevhodně načasované, jako je tomu v případě návrhu na zrušení zaručených mezd, nebo míjející se svým účinkem, a proto v lepším případě zbytečné.
Hovořím o nevhodně koncipovaném valorizačním mechanismu minimální mzdy. Podle této navržené novely by již v roce 2025, tedy od ledna příštího roku, měla být minimální mzda valorizována nově nastaveným zákonným valorizačním mechanismem. Navržený valorizační mechanismus má vycházet z částky, která je predikcí průměrné mzdy v národním hospodářství v následujícím roce, kterou do konce srpna předcházejícího roku vyhlásí ve Sbírce zákonů Ministerstvo financí, a koeficientu vydaného nařízením vlády. Když pominu diskutabilní výkony Ministerstva financí v uplynulých zhruba dvou letech, kdy se nezřídka v klíčových makroekonomických ukazatelích rozchází s nejrenomovanějšími makroekonomickými pracovišti klidně i trojnásobně, a to výhradně směrem nahoru, je navržený mechanismus spíše jakousi karikaturou automatického mechanismu a žádnou předvídatelnost rozhodně nikomu nepřinese.
Přesto, že se údajně celý rok připravoval objektivní zákonný mechanismus, má být podle předloženého návrhu pro stanovení minimální mzdy určující nařízení vlády. Nařízení vlády, které sice na rozdíl od dnešní praxe už nebude nařizovat samotnou pevnou částku, ale výši koeficientu. Potíž je v tom, že koeficientu pro stanovení pevné částky naprosto klíčového. Jinými slovy, Ministerstvem financí predikovaná průměrná mzda bude vynásobena libovolným číslem tak, jak se na něm zrovna shodne vláda ve Strakově akademii. Takže rozhodně žádná automatika, ale hezky zakamuflovaná politika. Pokud mělo být cílem pravidelné zvyšování minimální mzdy na základě zákona, tak takový cíl rozhodně nebude naplněn a je velmi sporné, jestli dojde z pohledu zaměstnavatelů alespoň k vyšší předvídatelnosti díky tomu, že budou výši minimální mzdy znát o něco dříve než dnes.
Podtrženo, sečteno, k čemu naopak dojde zcela určitě, je zřízení nového nástroje politického alibismu, kdy se mohou představitelé vlády schovávat za rádoby technicistní pravidlo, které však žádným skutečným pravidlem není, pouze falešná hra s občany, sporné komplikování současného stavu a nové byrokratické povinnosti pro úředníky a legislativce vlády, o riziku politických tlaků na aparát Ministerstva financí ani nemluvě.
Velmi podstatnou a v případě Fialovy vlády i kontroverzní změnou pak má být zrušení systému zaručených mezd pro podnikatelskou sféru. Stávající systém, kdy mzda nebo plat zaměstnance nemůže být nižší než zaručená mzda, kterou stanoví vláda nařízením osmi nejnižších úrovní zaručených mezd podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce, má být pro soukromou sféru bez náhrady zrušen. Jediným limitem tak zůstane skutečnost, že mzda těchto zaměstnanců nebude moci být nižší než obecná minimální mzda, o které jsem hovořila před chvílí. Je pochopitelné, že návrh zákona je ve velké nelibosti odborových organizací. Důvod je zřejmý a je jím hrozící pokles mezd pro tisíce zaměstnanců napříč obory.
Když k tomu uvážíme, že nad rámec této změny se mediálně i v kuloárech hovoří o legislativních přípravách dalších antizaměstnaneckých změn typu, jak jsem říkala, výpovědi bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele, zkrácení výpovědní doby, prodloužení zkušební doby a další, které přinesou disproporční oslabení postavení zaměstnanců na pracovním trhu, je namístě zpozornět a místo unáhleného souhlasu s na první pohled snad i dobře míněnou změnou chtít po vládě nejprve komplexní představení jejích souvisejících záměrů jako celku! ***
