To bude velice žádané zboží, zvláště v některých politických kruzích. Tím bude porušena zásada rovnosti volebního práva, protože již nebude platit klíčový ústavní princip, že jeden volič má jeden hlas. Jelikož tito prostředníci získají oproti jiným oprávněným voličům neoprávněnou a nezákonnou výhodu, budou mít více volebních hlasů, což otevírá prostor pro volbu v zastoupení, čímž se současně prolamuje i zásada přímosti volebního práva. Na zastupitelských úřadech, pokud vládní návrh zákona vstoupí do praxe, budou 25 dní před oficiálním datem voleb volně ležet obálky s volebními a identifikačními lístky a zaměstnanci těchto institucí, z nichž někteří budou tvořit takzvané zvláštní okrskové volební komise, k nim budou mít po celý tento čas prakticky neomezený přístup.

Do konečných volebních výsledků se budou dokonce započítávat i hlasy osob, které v době mezi odesláním korespondenčního hlasu a uzávěrkou volebních místností zemřou. Takže zde v případě těsného celkového výsledku voleb jen s velice malou nadsázkou existuje možnost, že o podobě budoucí české vlády rozhodnou hlasy ze záhrobí.

Podobných podivností je v poslaneckém návrhu na zavedení korespondenčního hlasování ze zahraničí ještě daleko a daleko více. Jsou a jistě ještě budou předmětem nejrůznějších právních rozborů. Tento absurdní lapsus, stejně tak jako mnohá další ustanovení tohoto pětikoaličního veledíla, je zejména důsledkem skutečnosti, že zavedení korespondenční volby je předkládáno formou poslanecké legislativní iniciativy, nikoliv prostřednictvím řádného vládního návrhu zákona, který by prošel standardním připomínkovým řízením, včetně jeho posouzení ze strany Legislativní rady vlády. To je u takto zásadního materiálu něco neslýchaného. Přitom právě Legislativní rada vlády, když na sklonku roku 2021 posuzovala téměř identický návrh vládních senátorů ohledně zavedení korespondenční volby, konstatovala jeho protiústavnost a identifikovala v něm řadu dalších zásadních nedostatků, pochybení a protimluvů, kvůli kterým jasně doporučila, aby nebyl realizován. Text vládních poslanců je vskutku místy doslova absurdním a diletantským slohovým cvičením, bohužel s drtivými dopady, které mají potenciál rozložit náš funkční volební systém, zejména pokud se týče voleb do Poslanecké sněmovny.

A my se můžeme již nyní ptát, proč se tohle vše děje? Proč má naše vláda takovou nadstandardní péči o voliče žijící v zahraničí, většinou trvale desítky let? Proč se této voličské skupině tak podbízí? A proč právě nyní? Odpověď se nabízí sama. Protože se současné vládní strany bojí dalších voleb do Poslanecké sněmovny, ale i jiných voleb, které nás čekají. Mají strach, že své pozice neuhájí, a proto hledají způsob, jak si do příštího roku vyrobit účinný nástroj pro manipulaci s volbami, s voliči a s demokracií jako takovou.

Výsledky hlasování ze zahraničí ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 dopadly velmi výrazně ve prospěch stran současné vládní koalice. Předvolební koalice Pirátů a hnutí STAN zde dosáhla 50,5 % hlasů a koalice SPOLU - ODS, TOP 09, KDU-ČSL - 34,3 % hlasů. A to je také ten hlavní a v podstatě jediný důvod, proč se tyto strany nyní znovu obracejí do zahraničí a hledají svou politickou a mocenskou záchranu mezi občany, kteří pod taktovkou jejich vlády fakticky nežijí a většinou nikdy žít nebudou, což je trestuhodné.

A to ještě návrh zákona o korespondenční volbě ze zahraničí doprovází ještě (jistě?) jen shodou náhod jiná novela z pera vládních poslanců, o které už tady také byla řeč, totiž novela zákona o státním občanství České republiky, která by umožnila nabytí našeho státního občanství i potomkům dětí českých emigrantů do zahraničí z let 1948 až 1989 i ve čtvrté generaci, tedy pravnukům těchto osob, a to pouze na základě jejich prohlášení, že tento požadavek zákona splňují, což je mimo jiné výroba dalších prvovoličů a voličů příštích generací, protože jejich potomci už budou mít české občanství automaticky po rodičích. Účinnost této novely je navrhována k 1. 7. 2024, účinnost korespondenčního hlasování od 1. 1. 2025. Ještě někdo pochybuje o neuvěřitelně drzé účelovosti této vládní legislativní strategie? Množství, míra a intenzita nedostatků a chyb poslanecko-vládního návrhu zákona o korespondenční volbě pro Čechy v zahraničí, jakož i množství, míra a intenzita protiústavnosti, rizik a totálních deformací spravedlnosti a férovosti českých volebních systémů skrze zavedení tohoto typu volby do českého právního řádu je (jsou) tak vysoké, že jakákoliv zákonná forma protestu proti této prioritě Fialovy pětikoaliční sestavy je legitimní, žádoucí a nutná.

Neakceptovatelný je i způsob úpravy přepočítávání zahraničních hlasů na poslanecké mandáty a po zavedení korespondenční volby by to bylo ještě mnohem horší, a to ve třech ohledech. Jednak v tom smyslu, že o složení poslanců za určitý volební kraj ve zcela rozhodující míře - čím menší kraj, tím více - rozhodnou zahraniční, nikoliv domácí hlasy, a také tím způsobem, že příslušné kraje, kam zahraniční hlasy poputují, budou ve Sněmovně enormně i několikanásobně nadreprezentovány, tedy že získají výrazně více poslaneckých mandátů, než by jim příslušelo dle počtu obyvatel. A konečně i tak, že velké množství poslanců za kraj, do kterého budou zařazeny zahraniční hlasy včetně korespondenčních, bude pocházet z politických subjektů, které by tam před zavedením korespondenční volby zahraničí získaly naopak výrazně méně mandátů.

Nejnovější vládní nápad zařazovat zahraniční hlasy do čtyř největších českých krajů je snad nejhorší možnou variantou tohoto přepočítávacího mechanismu. Je to otevřený pokus o to umělou konstrukcí zabetonovat si svou většinu v Poslanecké sněmovně metodou dvojité volební manipulace - zavedením korespondenční volby v zahraničí a převodem těchto hlasů do krajů, kde to vládním stranám nejlépe volebně vyhovuje.

A pak je zde i faktor klíčové role poštovních a doručovacích služeb v korespondenční volbě. Budou všichni jejich zaměstnanci ctít tajnost volby a stihnou tyto subjekty všechny zaslané korespondenční hlasy řádně a včas doručit na místo určení? Nevíme a neví to nikdo. Korespondenční volič tedy ztratí tu jistotu, kterou ve standardním fyzickém procesu volby měl, tedy jistotu, že opravdu hlasoval, respektive jistotu, že jeho hlas byl odevzdán a započítán, což rozhodně není marginální problém. A takových problémů a nenapravitelných excesů je ve vládním návrhu téměř nekonečná řada. Pošleme jej proto, kam patří, na smetiště dějin!

Ráda bych tedy nyní požádala o vlastně prodloužení účinnosti, tedy přerušení tohoto bodu, a to na 20. prosince 2026. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Takže jde o procedurální návrh? Ano. Tak. S protinávrhem, prosím.

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení kolegové, jelikož pokročil čas a myslím si, že bychom to měli dotáhnout, s tím, že bychom přihlédli na nějakou přestávku, tak já bych přerušil tento bod a dávám protinávrh proti procedurálnímu návrhu s tím, že bychom ho přerušili do 20.45. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Ano, další s procedurálním návrhem. Prosím.

Poslanec Viktor Vojtko: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, dovolte i mně, abych dal protinávrh k procedurálnímu návrhu, který tady zazněl. Konkrétně bych poprosil o přerušení do 20.32 hodin. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Prosím, paní kolegyně, další protinávrh.

Poslankyně Jarmila Levko: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já si také myslím, že krátkou pauzu bychom si možná zasloužili, abychom si mohli promyslet, kudy dále tuto rozpravu povedeme, nicméně právě proto, abychom došli v nějaké rozumné době k ukončení druhého čtení, tak bych navrhovala, abychom přerušili tuto schůzi do 21.05 hodin. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan předseda Dufek.

Poslanec Aleš Dufek: Kolegové a kolegyně, máme nějak spočtené, že je potřeba podat čtyři až pět protinávrhů, jsem čtvrtý v pořadí, takže navrhuji přerušení do 20.58 hodin. (Pobavení.)

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Ano, hlásí se pan poslanec Benda. Prosím.

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já si na rozdíl od ctěné kolegyně nemyslím, že si zasloužíme nějakou pauzu. Kdo chce hovořiti v sále, hovoří v sále, zbytek se v klidu a míru může věnovat jiným činnostem. Takže navrhuji, abychom přerušili do 20.30.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Vnímám zájem o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásila. Prosím, ještě pan předseda Fiala. Prosím. ***