Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(15.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní čas pro odpověď pana premiéra. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Kdo nám věří, nebo nevěří, to se ukáže ve volbách a už za chvíli něco z toho uvidíme a pak v těch dalších si budeme potvrzovat, jaká je důvěra občanů v jednotlivé politické strany a jejich nabídku. Ale já opravdu budu mluvit za sebe. Já jsem člověk, který se zabývá teoreticky politikou desítky let, a i prakticky teď už, ale teď použiju tu teoretickou znalost. Každý, kdo chce upravovat volební systém ve svůj prospěch, tak na to dříve či později doplatí. Voliči mění svoje chování, mění se nálady, názory ve společnosti. Viděli jsme mnohokrát ve světě úpravu volebních systémů, která ani ve střednědobé perspektivě nevedla k tomu, že by to pomohlo těm, kteří si myslí, že tím něco účelově získají. Volič - to je ta stará debata, jestli je volič racionální, nebo je iracionální, volič je racionální dlouhodobě. To znamená, koriguje svoje rozhodnutí a je schopen se přizpůsobit změně volebního systému.
Takže já za sebe říkám, nikdy bych se nedopustil takové naivity, abych upravoval nějaký volební systém a věnoval tomu energii proto, že bych si myslel, že nám to teď něco přinese. Možná teď, za chvíli nic, nebo ani teď nic. Prostě to fakt není téma, kterým bych se zabýval a které bych bral vážně.
Já podporuji korespondenční volbu pro občany České republiky žijící v zahraničí proto, že to pokládám za spravedlivé a správné. A jestli se ptáte, zda vás mohu ujistit, že tím si nenaháníme nějaké další lidi, kteří by se stali českými občany, tak to vás tedy samozřejmě ujistit mohu.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A dostáváme se k další interpelaci, tentokrát pana poslance Kotena. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane premiére, co to zase sankcionujete? Vy jste lídrem sankcí tady v České republice a možná i v Evropě. Vzhledem k tomu, že několik unijních států, tedy vlastně v čele s vámi, požadujete sankce proti Gruzii, a to z toho důvodu, že Gruzínci si chtějí uzákonit takzvaný návrh o zahraničních agentech. Já jsem si tedy nevšiml, že byste tady vyžadoval sankce proti Spojeným státům americkým, protože tam platí zákon FARA přesně v tomto duchu, tedy aby zahraniční agenti byli označeni a aby byli transparentní, že tedy pracují pro cizí moc. A v případě tedy parlamentu v Tbilisi a v případě Gruzínců to nechcete. Tak mě, prosím vás, zkuste vysvětlit, co je tedy na tom zákonu jiného, a tento zákon mimo jiné tedy daleko více států než jenom Spojené státy. Mají ho Spojené státy, obdobu má Ruská federace, obdobu má Maďarsko. Tak co je na tom tak špatného, že tedy budeme sankcionovat jako Česká republika Gruzii? Já tomu nerozumím. Jestli tedy máte stejný metr, tak prosím o sankce na Spojené státy, ať tedy jsme v komfortní poloze! Padni komu padni, ne? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní prostor pro odpověď pana premiéra. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem si zvykl, že mě z opozice různě nálepkujete, ale lídrem sankcí mě ještě nikdo nenazval. To je novinka. Nicméně mohu vás ujistit, že v případě sankcí vůči Gruzii to opravdu nesedí. Ta informace je naprosto mylná. Ani nevím, kde se vzala. Česká republika nepatří k zemím, které by tlačily na to, aby Rada Evropské unie pro zahraniční věci projednala sankce vůči Gruzii.
Já jedinou informaci nebo stopu, kterou tady mám, odkud se to mohlo objevit, je článek Financial Times, kde se píše, že několik členských států prosazuje sankce vůči Gruzii, ale skutečně Česká republika mezi ně nepatří a nenavrhujeme nic takového. To, že situace v Gruzii vyvolala znepokojení a že ta sama vnitropolitická situace v Gruzii je určitě ne úplně dobrá, to asi všichni víme. A aktuální přijetí zákona o transparentnosti zahraničního vlivu, které ukládá nevládním organizacím a médiím, které získají nejméně 20 % svých ročních příjmů ze zahraničí, povinnost se zaregistrovat jako organizace zastupující zájmy cizí moci a předkládat roční účetní výkazy, tak tento zákon je shledáván jako kontroverzní, ať už v mezinárodním prostředí, nebo samozřejmě v samotné Gruzii. A Gruzie čelí masovým demonstracím. Řada států, představitelů Evropské unie, USA a dalších se vyjádřila k tomuto zákonu tak, že bude mít negativní důsledky, přesto ten zákon byl schválen. I když nebyl schválen, protože ho nakonec vetovala paní prezidentka, to závěrečné schválení ještě nenastalo.
A teď se vede debata, a vede se i v rámci Evropské unie, o možnostech, jak gruzínskou vládu přesvědčit, aby takový zákon nepřijala. Česká republika, a to je jediné, co Česká republika v této věci udělala, se připojila k dopisu ministrů zahraničních věcí členských států Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, tedy dopisu členských států, který byl adresován Josefu Borrellovi a komisaři pro sousedství a rozšíření, a žádá Evropskou unii o vydání ústní zprávy o dopadech zákona na plnění devíti podmínek, kterými Evropská rada za mé účasti v prosinci 2023 řekla, že Gruzie může mít kandidátský status, pokud splní ty podmínky. A Česká republika s podporou řady dalších členských států zavrhla zařazení situace v Gruzii jako diskusního bodu na program jednání Rady pro zahraniční věci v červnu, a to, aby byl pozván gruzínský ministr zahraničí Darčiašvili na toto jednání a bylo možné s ním o tom mluvit.
Takže to jsou kroky, které Ministerstvo zahraničí České republiky udělalo. Schválně jsem je popsal velmi konkrétně a vidíte, že ty kroky vedou ke snaze vést dialog a vést diskusi a mezi těmi kroky rozhodně žádné sankce nejsou.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Radek Koten: Pane premiére, to jste mě potěšil, protože já jsem čerpal z veřejně dostupných zdrojů, tedy hlavně z internetového portálu Seznam, takže tam jsem se tady tu informaci dozvěděl. Nicméně také jsem se tam dozvěděl, že vláda přistoupila k tomuto kroku v Gruzii z toho důvodu, že tam bylo několik pokusů o takzvané barevné revoluce, a samozřejmě ty nevládní neziskové organizace se tam o to pokoušejí, podobně jako v Bělorusku, kde tedy dokonce i naše vláda platí neziskovou organizaci Občanské Bělorusko, a podporuje tedy to, aby se stala v jiném státě než v České republice takzvaná barevná revoluce, a já si jenom říkám, zda tedy například i Slovensko, které hodlá přistoupit k přijetí takového zákona, tedy obdoby zákona amerického FARA (Předsedající: Čas.), tak zda tedy budeme sankcionovat i to Slovensko? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a prostor pro pana premiéra na odpověď. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Myslím, že jsem to vysvětlil dostatečně, ale tady samozřejmě, že ten zákon je shledáván kontroverzním, a podle kritiků je to snaha ze strany gruzínské vlády diskreditovat občanskou společnost a média před parlamentními volbami. Upozorňuje se v mezinárodním prostředí na podobnost s ruským zákonem o zahraničních agentech, který je používán k potírání opozice v Rusku a tak dál. Takže jsou tu nějaké obavy. Já myslím, že postup, který zvolilo Ministerstvo zahraničních věcí, je správný. Ať se o tom vede debata a ať i na evropské půdě se diskutuje o tom, nakolik tady tento zákon by měl dopad na plnění podmínek, které Gruzie má při svých ambicích o statut kandidátské země pro vstup do Evropské unie. ***
