Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(13.10 hodin)
(pokračuje Michal Šalomoun)
To potom vlastně se promítá i na těch kvalifikačních předpokladech, jestli tedy neumožnit, aby se o tuto funkci ucházeli třeba i soudci, což si myslíme, že opravdu smysl má, a vlastně jsme i v těch doprovodných zákonech proto trošku nachystali řešení, které už tam je tedy trošku z jiných důvodů, ale že i ti soudci, kdyby se ucházeli o tu pozici dětského ombudsmana, pak by jim třeba skončil mandát, že by se zase mohli vracet do té justice. Takže ta optika je taková. Zase na druhou stranu je tam 35 let, ve stávající úpravě 40 let, protože se to prostě designuje na volitelnost do Senátu. Zase na druhou stranu má to být dětský ombudsman. Měl by to být někdo, kdo by měl být věkem blízký dětem. Takže jsou to takové dva krajní póly, které se snažíte nějak sblížit. Jednak věk blízký dětem, ale potom vlastně zase ta velká odbornost, a výsledek sbližování těchhle dvou krajních úvah je to, co je vám předloženo.
Já myslím, že pro stručné představení fungování toho nového institutu to možná prozatím stačí. Jsem si vědom, že to možná vyvolá i nějaké otázky. Jsem samozřejmě připraven na všechny reagovat. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní požádám, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, a to je paní poslankyně Helena Válková. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuju, paní místopředsedkyně. Tak nejdřív jako zpravodajka. Jenom upozorním, že tato novela nám byla rozeslána 26. dubna tohoto roku, takže relativně před nedávnem. Projednat jsme ji mohli od 7. května a je to zařazeno na pořad této schůze. Zpravodajkou jsem já, ale to, co je asi nejdůležitější, je, že tady bude návrh garančního výboru, ústavně-právního výboru, protože to opravdu zasahuje do zřízení, a tady bych si dovolila doplnit ještě předkladatele, pana ministra Šalomouna, protože se tam zřizuje - a možná, že to říkal v úvodu, a já jsem to nezaslechla - vlastně i nová národní lidskoprávní instituce. Čili i ta novela má za cíl zřídit dvě nové instituce a rozšířit v podstatě, respektive v něčem konkretizovat tu instituci stávající. Čili kdybych to řekla svými slovy, národní lidskoprávní instituce, institut ochránce práv dětí a samozřejmě také veřejný ochránce práv jako takový. To je tedy, pokud jde o moje zpravodajské povinnosti, abych uvedla tento tisk, který se - jak říkal pan ministr, naprosto s tím souhlasím a byla jsem toho svědkem i členkou té pracovní skupiny - připravoval velmi dlouho, tak kéž by se tedy teď hladce projednával. Ale tím končím svoji povinnost zpravodajky, a protože nikoho, paní místopředsedkyně, ale vy to řídíte, nevidím, tak se táži, jestli mi dovolíte plynule navázat.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já jsem povinna vás přerušit, zahájit obecnou rozpravu, což jsem právě učinila, a vy jste do ní přihlášena jako první, takže můžete plynule pokračovat.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Takže teď už to bude pro mě i jednodušší, protože já už se soustředím po tom představení a potvrzení toho, že tento návrh vznikal i ve spolupráci s opozicí, kterou jsem za hnutí ANO reprezentovala, relativně doufám klidný průběh. Jenom k tomu zákonu ještě doplním, že jsou tam stále ještě některé sporné body a některé body, na kterých bychom se měli sjednotit a zamyslet se společně koalice a opozice, tohle by opravdu neměl být politický zákon, jestli je formou pozměňovacích návrhů neupravíme. Předesílám, že jsem ochotna a připravena ty pozměňovací návrhy připravit, ale vždycky je s tím spojena určitá práce, a budu tady velmi vítat, pokud i ze strany koalice ta podpora bude, a jak jsem řekla, doufám, že si tady nebudeme hrát na nějaké politikaření, když jde o dětského ochránce práv.
Takže první takový sporný bodík vidím už v samotném procesu volby ochránce práv dětí, protože ten návrh zakotvuje docela komplikovaný způsob výběru volby veřejného ochránce, a to nejenom toho nového dětského ombudsmana, budu říkat, čili ochránce práv dětí, ale i toho stávajícího. Tady se navrhuje, že Poslanecká sněmovna by měla na funkční období šesti let vybírat, volit tedy toho veřejného ochránce práv, z šesti kandidátů, z nichž dva kandidáty navrhuje prezident, dva kandidáty Senát a nově dva kandidáty orgán složený z představitelů vysokých škol podle zákona o vysokých školách. Právě by to měli hodnotit tito akademici z hlediska svých znalostí, zkušeností a morálních vlastností. A měla by tady být zřízena nějaká hodnoticí komise Poslaneckou sněmovnou. Je to prostě proces, kterým já bych tady zbytečně prodlužovala to jednání, ale mně připadá komplikovaný, složitý, a navíc je to vlastně nedůvěra v to, že bychom si mohli také špatně vybrat. Potřebujeme někoho, kdo nám poradí, a asi nemáme ty dostatečné morální vlastnosti a znalosti, abychom si s tím sami neporadili. Tak to mě trošku překvapilo.
Ono to jde dál. Jde to tedy ke jmenování toho - respektive ne ke jmenování, ale k navržení toho představitele dětského ombudsmana. V případě ochránce práv dětí má být dokonce v té hodnotící komisi - já bych poprosila o klid. Vím, že volby a jejich složení nikdy nejsou příliš zajímavým tématem, ale tady nad tím se musíme pozastavit. Mají tam být zastoupeny také děti a organizace zastupující zájmy dětí. (V sále je velký hluk.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, skutečně tady musím zjednat pořádek, protože to hlučení je z levé, tentokrát musím říct jednoznačně z levé strany sálu, dokonce vidím i jednoho telefonujícího poslance přímo tady. Opravdu moc prosím, je to slyšet!
Poslankyně Helena Válková: Já to zkrátím tedy. V podstatě jde o to, že nám děti budou doporučovat - tedy děti starší 12 let - koho máme volit. Nominovat a potom tím pádem i volit. Uvědomuji si, že to zkracuji, ale takto je to zakotveno v tom návrhu zákona. Já se zeptám pana ministra, jestli opravdu s tímhle souhlasí a jestli by to mohl hned tady v rámci prvního čtení vysvětlit, anebo jestli to necháme až na druhé čtení. Nebudu ho trápit faktickými poznámkami toho typu, že budu klást na konkrétní jednotlivá ustanovení své dotazy, to si nechám skutečně na druhé čtení, pokud tam projde tento návrh, nicméně mi to připadá zvláštní, a aniž bych vůbec zpochybňovala význam nějaké konzultace s dětmi, natož pak participaci... (V sále je stále velký hluk.) Ale víte co, já vím, že děti nejsou naši voliči, fakt nejsou, ale stejně si zaslouží, milé poslankyně a milí poslanci, naši pozornost, i když nás nevolí, jednou nás volit budou, protože tady vůbec se nedá, paní místopředsedkyně, dál pokračovat! Možná, že je to i mojí vinou, že nemluvím poutavě...
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ne, ne. Prosím vás, opravdu, já už budu muset snad jmenovat, což bych dělala velice nerada. Opravdu je to velmi slyšet. Vám se to tak nemusí jevit, ale paní poslankyni to velmi ruší, není to slyšet ani pro stenozáznam. Prosím, přenášejte rozhovory do předsálí.
Poslankyně Helena Válková: Děkuju, paní místopředsedkyně. Děkuji. Já to budu říkat asi opravdu svými slovy. Nechtěla bych zpochybňovat děti a jejich participaci a konzultaci na přípravě volby dětského ombudsmana, aby odpovídala i jejich představám, ale jejich role, tak jak je teď vyjádřena v tom navrhovaném legislativním znění, si myslím, že neodpovídá tomu, co sledujeme, aby dětský ombudsman skutečně byl zkušený. Nemusí být zrovna tak přitažlivý pro děti třináctileté a čtrnáctileté, ale musí se umět zastat, přesně jak pan ministr tady řekl, jejich práv, obzvlášť u těch nejohroženějších, například v rámci opatrovnických řízení, prostě obecně řízení ve věcech nezletilých. A to už vyžaduje něco jiného než být sympatický a být třeba na TikToku nebo jiných sociálních sítích. Tak to je první věc. To si myslím, že jsou takové tři oblasti, kde bych tedy zasáhla, nebo doporučovala zasáhnout pozměňovacími návrhy. ***
