(15.00 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Druhý moment, který je tady důležitý, že ten systém nebude oceňovat pouze tu výchovu dětí, když jsou malé, ale obecně péči o osobu blízkou. Jsou tady statisíce lidí, kteří ve svém životě pečují o své manželky, manžele, o svoje rodiče. Mnoho z nich pečuje i velmi dlouhou dobu, jsou to třeba lidé, kteří pečují 5, 10 i 15 let. Ten systém v návrhu důchodové reformy bude upraven tak, že opět i zde bude ten rodinný vyměřovací základ oceňovat dobu péče úplně stejným způsobem jako u toho rodiče, který pečuje o dítě. To je obrovský posun a velká změna a velmi důležité prodemografické, prorodinné opatření v důchodové reformě.
Pak je tady další prvek a to je dobrovolné sdílení vyměřovacích základů manželů či partnerů, moment, kdy pokud jsou tady rozdíly ve výdělcích těchto lidí, tito lidé mohou dobrovolně sdílet svůj vyměřovací základ jako roční průměr obou dvou těchto výdělků. Z toho se jim bude vypočítávat průměrný vyměřovací základ na budoucí důchod. Je to zase nástroj, který posiluje rodinnou, chcete-li manželskou nebo partnerskou solidaritu. Pokud se jeden z těchto lidí, manželka nebo manžel, rozhodne, že z toho systému chtějí vystoupit, přijdou na Českou správu sociálního zabezpečení, ohlásí to a bude takzvaný opt out a nemusí v tom systému dále být. Ale zase je to nástroj, který výrazně pomáhá vyrovnávat rozdíly mezi důchody žen a mužů.
Pak tady také doplňujeme v rámci rodinných opatření hodnocení úspěšně dokončeného doktorandského studia jako náhradní doby pojištění. Myslím, že i doktorandi si zaslouží, aby v tom systému takto byli oceněni.
Doplňujeme tady opatření, které zlepšuje situaci vdov a vdovců tím, že nárok na vdovský a vdovecký důchod z té lhůty dvou let posunujeme na lhůtu pěti let.
Dále ta důchodová reforma má důležitá opatření pro zranitelné skupiny. Jednak je to to, aby při dosažení pojistné doby 45 let v případě předčasného odchodu do důchodu nebylo krácení v té výši jako dnes, ale byla tam pouze poloviční hodnota toho krácení.
Dále tam navrhujeme snížení věku potřebného pro vznik nároku na takzvaný odložený starobní důchod z důchodového věku, který dneska znamená plus 5 let, kdy ten člověk, pokud nesplňuje základní nárok, musí dalších pět let pracovat. My to posunujeme na dva roky. Je to reakce na to, že nesnižujeme celkovou pojistnou dobu z 35 let na nějakou nižší hodnotu, ale u lidí, kteří právě v minulosti pracovali nějakou část třeba v zahraničí, v zemi, kde není sjednaná vzájemná dohoda mezi důchodovými systémy, měli šanci důchod mít, byť v nižší výši.
Pak je tady velmi důležité opatření, o kterém se zase roky mluvilo, a to je opatření, které garantuje minimální zaručený důchod, pokud jste si odpracovali pojistnou dobu, na hodnotě 20 % minimálního garantovaného důchodu vůči průměrné mzdě.
Když se podíváme na další důležité opatření, které reaguje na to, co tady bylo před chvílí i zmiňováno, a to jestli jsme normální, jestli známe realitu života, jestli známe to, že lidé třeba nevydrží tak dlouho pracovat. Ano, známe. Třeba člověk, který prožil celý svůj dosavadní život v oblasti zemědělství. Každý víkend, každé prázdniny, když mohu, tak jsem tím, který pracuje v této oblasti, tak jsem si vědom toho, že nejenom v zemědělství, ale v celé řadě dalších profesí máme situace, kdy na konkrétní pracovní pozici ty podmínky mají takový negativní dopad na lidské zdraví, že ti lidé nevydrží pracovat do 65 let, ani do 64, ani do 63. Proto tady zavádíme systém náročných pozic, u kterých počítáme s tím, že ti lidé po odpracování určitého počtu směn budou moci odcházet do dřívějšího důchodu bez jakéhokoliv krácení. Dali jsme tam na základě nikoliv politického rozhodnutí, ale odborných dat, která byla vyhodnocena experty jak z Ministerstva zdravotnictví, tak i z Univerzity Palackého, konkrétní pracovní pozice, které jsou ve čtvrté skupině náročnosti prací, které jsou ve třetí skupině náročnosti prací, tam, kde je fyzická zátěž, zátěž vysokými teplotami, nízkými teplotami a kde jsou vibrace. Tady je bez diskuse to, že u těchto osob je důležité, aby měly možnost do důchodu odcházet dříve až o pět let. S tím, že samozřejmě je to také doplněno tím, že zaměstnavatel tady bude platit pojistné, které bude o 5 % vyšší, a to pojistné tam bude s postupným náběhem.
Pak jsou tady samozřejmě opatření, která bych označil za stabilizační. Protože ta všechna dosavadní jsou opatření, která jsou myslím veskrze pozitivní. Když jsem jednal se zástupci opozice, jak hnutí ANO, tak SPD, tak k velké části těchto opatření, byť třeba s nějakými principiálními parametrickými výhradami, ale řekněme bylo kvitováno, že třeba ta prorodinná, prodemografická opatření tady jsou. Myslím si, že v principu se shodneme na tom, že je důležité, aby důchodová reforma se těmto problematickým bodům věnovala a hledala na ně dobrá řešení.
Chápu, že v tento okamžik je složité se shodnout na opatření, která jsou do určité míry složitá, méně populární, ale bez kterých důchodová reforma nepřinese stabilitu jak pro ty současné budoucí důchodce, tak ale i pro celý systém veřejných financí. A to je úprava hranice věku odchodu do důchodu - jenom dám tady poznámku. Celých 30 let se hranice věku odchodu do důchodu posunuje. S tím, že v té vládě, o které tady byla řeč, kde jsem byl i já členem - já jsem nebyl ve vládách, já jsem byl v jedné jediné vládě Bohuslava Sobotky - tak se tehdy nastavil strop. A ten strop byl provázán s tím, že každých pět let se bude realizovat zpráva o důchodovém systému a demografickém vývoji a na základě této zprávy se bude vyhodnocovat, zdali se případně ta hranice neupraví.
Takže za posledních 30 let se stále posunuje hranice věku odchodu do důchodu dokonce mezi ročníky narození až o šest měsíců. Jenom připomínám, že to je fakt, na který jsme tady v té debatě zapomněli. A my říkáme, že tady bude jasně definováno, že pro ty jednotlivé populační ročníky v okamžiku, kdy ten populační ročník dosáhne věku 50 let, tak se vypočítává předpokládaná doba dožití toho populačního ročníku a bude stanoveno minimálně 15 let dopředu, kdy bude přesně ten moment, kdy tento ročník narození bude mít hranici věku odchodu do důchodu. Je to 15 let předem versus dnešní systém, který má vlastně předvídatelnost 5 let předem. Takže 15 let předem, 5 let předem je dnes. To je rozdíl v té předvídatelnosti. Ano, uznávám, že teď v tento moment se zavedením důchodové reformy pro ročníky narození 1965 až 1972 to stanovujeme v jeden okamžik. Ano, to je tady potřeba přiznat férově a poctivě, s tím, že ten maximální rozdíl mezi těmi ročníky může být o dva měsíce, víc ne. Zase připomínám, dnešní systém vám umožňuje skok až o šest měsíců.
Pak je tady samozřejmě ještě úprava, která se týká toho, že tempo růstu nových důchodů, které máme dneska v té predikci 10 let zhruba nastaveno, že by ty nové důchody měly vzrůst zhruba o 12 000 korun, tak to tempo růstu důchodů tady bude drobně zpomaleno s tím, že nárůst bude o 10 000 korun. To znamená, důchody současných důchodců budou vždy valorizovány o inflaci a o jednu třetinu růstu reálných mezd.
Všem těm, kterým bylo a bude přiznáno výchovné, bude vypláceno do konce jejich životů, dokud budou pobírat starobní důchod. A pro všechny budoucí občany, kteří budou vstupovat do důchodového systému, tady mohu jasně říct, je to v tom materiálu jasně definováno, i jejich budoucí důchody porostou. To znamená, strašit tady tím, že někomu neporoste důchod nebo někomu něco bereme, je opravdu nepravdivé tvrzení a byl bych rád, abychom tady nešířili nepravdy a něco, co ten materiál neobsahuje.
Já bych byl rád, aby si to opravdu poslanci, pan kolega Babiš, to pročetli. Protože ta zpráva RIA, ta má jasná, konkrétní čísla, a u každého opatření je vlastně vydefinováno, proč se to opatření dělá, s jakými dopady. Ten návrh to všechno obsahuje a ten návrh si myslím, že to poměrně kvalitně zpracovává. ***
