(20.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Každopádně děkuji za dodržení času, nicméně asi nepřekvapí, že to vyvolalo velkou řadu faktických. Nyní pan poslanec Kohajda, poté pan ministr. Prosím.
Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, paní předsedající. Já bych jenom vaším prostřednictvím oslovil paní kolegyni Peštovou. Jak jste říkala, já jsem si to tady odvykládal, ale na rozdíl od toho, jak říkáte, tak já tady sedím a jsem připraven reagovat. Takže možná kdybychom se vrátili k té věcné podstatě a neútočili v tom, že někdo si to odvykládal a nesedí, nereaguje. Já jsem tady - jenom těžko třeba reagovat na to, když někdo říká, že se změnil valorizační mechanismus. Mně to přijde něco, co už jsme dávno schválili, a pojďme se bavit spíše o této důchodové reformě. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já opět děkuji pěkně za dodržení času. A než se vystřídáme v řízení schůze, tak ještě předám - faktickou poznámku má přihlášenou teď pan ministr Jurečka. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tak předpokládám, že za chviličku dorazí i pan poslanec Andrej Babiš, aby u té debaty taky byl a aby o to nepřišel, abychom to mohli opravdu hluboce prodiskutovat.
Ale teď já musím říct, že když se podíváte na ta data, já jsem o tom mluvil v úvodu: Změna po roce 1990 přinesla to, že se nám výrazněji rozložila porodnost v čase, ale zároveň se také snížila, dneska máme nižší základnu žen, které mohou rodit, to znamená, my jsme dneska za rok 2023 na hodnotě 1,55, která nám přijde, že je nízká, ale dlouhé období tady byla porodnost, která byla někde v intervalu 1,1 až 1,3. Nejnižší porodnost za posledních 34 let byla na hodnotě 1,14. To znamená, já neříkám, že teď ten stav je nějaký, který by mě osobně uspokojoval, ale podívejme se na tu realitu, kdo vlastně dneska může rodit, kolik těch žen v té plodnosti dneska vlastně máme. Teď se omlouvám, že takhle mluvím technokraticky, ale to je potřeba jako vidět. Dneska už nejsou schopné nám tu porodnost navyšovat ani sedmdesátkové, ani osmdesátkové ročníky. Možná kdybychom vypínali wifinu nebo elektriku a podobně, tak možná by se to někde projevilo, to nechci spekulovat, jak tady narážel na to Aleš Dufek.
Ale zcela vážně, když se podíváme na kroky, které jsme dělali pro podporu rodin, zvyšování slevy na děti, odstranění stropu pro daňový bonus a jeho uplatnitelnost, zvýšené částečné úvazky, podporované částečné úvazky. Teď návrh o dětských skupinách, podpora sladění rodinného a pracovního života. Myslím si, že jako postupně, a teď to neříkám jenom za naši vládu, vy jste se asi snažili, my jsme se snažili za předchozí ještě Sobotkovy vlády, ale prostě máme nějaké i objektivní skutečnosti, které taky nelze úplně pominout, a o těch jsem mluvil v úvodu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím s faktickou paní poslankyni Peštovou, připraví se s faktickou pan poslanec Kubíček, poté pan poslanec Zlínský.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych tedy chtěla zareagovat na svého ctěného kolegu pana Aleše Dufka, prostřednictvím pana předsedajícího. Já samozřejmě nemám návod na to, jakým způsobem to, jak tady mi bylo řečeno, jestli máme zhasnout, nebo co máme dělat. Ale v každém případě já říkám, každý se učíme z toho, co bylo, že jo. Jestliže říkáme, že tady byly Husákovy děti, tak to byla právě ta vlna, kdy těch dětí bylo nejvíc. A co se v té době dělalo? Byly to prorodinné půjčky, byly to byty, které dostávali, to byly ty hnací motory, které pro ně byly. Ať je to, jak je to, tak to prostě bylo. Já rozumím tomu, že ta doba, všichni na ni chcete zapomenout, ale v té době prostě se hodně dbalo na tuhle prorodinnou politiku.
Já rozumím, že něco pro to děláte, neříkám, že ne. Rozumím, že 1,5 je málo, to je prostě opravdu málo, ta generace nás není schopna uživit. Ale říkám, že by se chtělo víc soustředit na toto. A já se omlouvám, ale pro mě trestat za to, že někdo nemá děti, protože je mít nemůže, a trestat ho za to, že musí platit větší daně než ti, co ty děti mají, to je prostě pro mě diskriminační. Opravdu, já se, nezlobte se, já to takhle cítím. Něco jiného je, když se třeba někdo rozhodne a řekne, já to dítě nechci, ale někdo, kdo prostě opravdu to dítě mít nemůže, a trestat ho za to, že ho nemá, tak je to pro mě velice diskriminační. Ale říkám, že kdyby se víc tlačilo - ale zase, potom se dostáváme, každý jsme z nějakého kraje, já jsem třeba z Ústeckého kraje, takže když tam budete dělat tu prorodinnou politiku vaši víc, tak jako my zase na tom budeme v některých oblastech biti. Takže ono by to chtělo trošku vyvážit.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kubíček.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem si to původně chtěl nechat do toho svého delšího projevu, ale mám tady několik poznámek, které jsem si udělal. Já jsem si přečetl i to doporučení OECD na to, jakým způsobem řešit a jaké základní atributy jsou pro to nastartovat ten udržitelný systém. A vy jste si z toho tedy vypíchli jedno, ale ono těch doporučení je asi sedm. A mám tady dvě otázky, které jsou pro mě hrozně zajímavé.
První je, asi víte všichni, jaká je míra osob ve věku 55 až 64 let. A jestli to nevíte, tak já vám to prozradím. Již v současné době je to pouze 71,6 %. To znamená, že 28,4 % je na nemocenské nebo na nějakých dávkách. To je teď. Teď budeme zvyšovat dál, takže se dá velmi jasně očekávat, že ten podíl poroste. A jestli se podíváte na skladbu míst nabízených úřadem práce, tak jsou to ve valné většině nekvalifikovaná místa s velkým podílem ruční práce a špatně honorovaná, anebo několik vysoce kvalifikovaných pozic, které nejdou dlouhodobě obsadit. To je jedna věc.
A pak když jsem slyšel takovou tu bombu, která říká, že motivace těch důchodců, aby nechodili do té práce (?) a pokračovali dál, bude to odpuštění toho sociálního, těch 6 % - no, to se směju. Když budu zaměstnavatel, tak vám řeknu, chcete tady u mě pracovat? Tak vy nepodáváte tak vysoký výkon, to už není 100 % práce, tak to uděláme, že vás budeme honorovat bonusem za to, jak plníte ten plán. A když ho nesplní, tak vám těch 6 % seberu a bude to úplně v pohodě. No, tam jediná motivace pro mě je 1,5 % za každý rok odpracovaný navíc, tam nic jiného není. A ta masírka pro tu mládež, to je opravdu velký problém.
Já bych se potom tedy pana ministra zeptal, jestli má nějaké statistiky - vidím ho - jestli má nějaké statistiky, jaký je podíl nemocných v různých věkových kategoriích. A zajímala by mě kategorie 50+, 55+, 60+, 65+. (Předsedající: Čas prosím.) Aha, já už jsem skončil. Tak já se ještě přihlásím. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím pana poslance Zlínského.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já si taky dovolím reagovat na některé své předřečníky. Tak budu reagovat na pana poslance Dufka, vaším prostřednictvím. A musím říct, že bych taky tady nerad předváděl to, jakým způsobem dělat děti, i když samozřejmě dvě dcery mám, takže vím, jak se to dělá. Ale nechtěl bych to zlehčovat, protože ta věc tím, jak klesá úhrnná plodnost za poslední dva roky, je velmi znepokojující, protože si musíme uvědomit, že ta plodnost padla z hodnoty 1,8 v roce 2021 na hodnotu 1,5 a nějaké drobné v roce 2023 s tím, že ten pokles dále pokračuje i v prvním čtvrtletí roku 2024 o dalších 6 %. Takže to je velmi znepokojující a já bych to v žádném případě nezlehčoval. Protože to, že vymíráme, je vlastně součástí sebedestrukčního procesu západních rozvinutých civilizací. A pokud nenajdeme řešení, jak se s ním vypořádat, tak prostě vymřeme a budeme nahrazeni populacemi, které se rozmnožovat dovedou, se všemi následky z toho vyplývajícími. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Juchelku. Připraví se pan poslanec Nacher a pan poslanec Kohajda. ***
