(21.00 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kohajda a připraví se pan poslanec Juchelka, poté paní poslankyně Peštová. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Michael Kohajda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ta debata je jistě zajímavá. Jediné, co mi nevyhovuje, že není moc strukturovaná, že přeskakujeme z tématu na téma. Jenom bych zareagoval na to, že odbíháme velmi od tématu. Česká republika nemůže mít jaderné zbraně, protože máme zákon o nešíření zbraní hromadného ničení. Stejně tak jsme zavázání mezinárodní smlouvou, takže nemyslím si, že stíhačky F-35 české armády budou nosit jaderné zbraně.
Co se týká zajímavější pro mě debaty, tak samozřejmě, vaším prostřednictvím, pan kolega Juchelka. Tak to bychom si museli vypočíst. Já myslím, že jestli jsem to tak rychle zkousil (?), tak tam ten rozdíl je cirka 300 korun měsíčně. To znamená pak záleží, jak tady, vaším prostřednictvím, říkala paní kolegyně Peštová, kdy ten důchodce umře, jestli se mu to vyplatí, nevyplatí. Ale já si myslím, že ti lidé ocení, že budou mít peníze kešově teď, protože pro člověka, který vydělává dvacet hrubého, tak jestli dostane 15 000 za rok na ruku, jestli mu zbudou, tak je určitě důležité. Ale můžeme si udělat společný excel než si to kreslit, to je taková moderní věc, a ten nám pak různě může ukazovat v případě dožití jeden, dva, pět, deset, dvacet roků, co vlastně ve své podstatě bude výhodnější. Nemyslím si, že to jde takto univerzálně říct, záleží na době čerpání toho starobního důchodu, jestli to bude výhodnější či nikoliv. To znamená, nemůžu uzavřít, že to prostě bude (méně?) výhodné.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Já budu hovořit k panu Kohajdovi, vaším prostřednictvím. Takže řeknu: Jdete do důchodu, máte 10 000 korun. Zhrozíte se, říkáte 10 000, to je šílené, to je málo. Jdu do práce. Jako pracující důchodce pobírám 10 000 důchod, 10 000 důchod, 10 000 důchod, pracuji. Mám těch 20 000 hrubého, to říkáte vy. Z 20 000 hrubého mám 15 000 ročně - ročně - navíc, ano? Ale je mi odpuštěno 6,5 % důchodového pojištění, tím pádem nemám nárok na to, že se mi bude navyšovat právě o třeba 0,4, 1, 1,5 %, to si můžeme dát do excelovské tabulky, ten důchod.
Takže se to nebude navyšovat. Nebude. Nebude. Takže skončím za dva roky. Za dva roky skončím v tom zaměstnání, protože už dále nemohu pracovat, už to prostě dál fyzicky nejde - a jaký budu mít důchod? Zase 10 000. Zase 10 000. To znamená, že spadnu opět do té chudoby, místo abych měl navýšený ten důchod o tu dobu, kdy jsem ještě pracoval. Protože filozofie každého průběžného systému je, že se musí postarat o ty lidi, kteří už dál pracovat nemohou. Takže dostane 10 000 korun plus možná třeba nějaké řádné valorizace v lednu toho a toho příštího roku, takže třeba jedenáct, místo třeba sedmnácti. Ale o tom se můžeme pobavit. Protože když si dáme do excelovské tabulky těch současných v zákoně 0,4 % za každých 360 odpracovaných dnů, tak se pojďme pobavit o té motivaci, zdali by to mělo být 1 % nebo 1,5 %. Ale nerušme tu filozofii toho průběžného důchodového systému tím, že najednou budeme mít peníze, které potom utratíme, a stejně on spadne a zase bude na úkor toho státu třeba na státní sociální podpoře. To je velké nepochopení průběžného důchodového systému.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Peštová, poté pan poslanec Zlínský.
Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěla zareagovat na pana ministra, když říkal, že ty Husákovy děti, že nepřikládáte takovou váhu tomu, že ta politika rodinná v té době, nebo že se na ni kladl takový důraz, že to není ten vlastně výsledek toho boomu, který nastal. Ale to přece není pravda. Tam právě ty rodiny, které se zakládaly, tak dostávaly ty novomanželské půjčky. To byla ta jedna motivace, která tam byla. Takže tam byly ty novomanželské půjčky. Pak byly normální půjčky. Pak samozřejmě ty rodiny dostávaly byty od toho státu a mohly někde společně žít.
Když to překlopíte do toho našeho... nebo do toho našeho současného stavu, tak se podívejte, ti mladí lidi. Ve své podstatě oni chtějí založit rodinu, ale nejdřív musí něco vybudovat v té práci, nějakou kariéru, aby vůbec byli schopní třeba potom splácet tu hypotéku, na kterou kolikrát skoro ani nemají. Opravdu když se podíváte, tak ta prorodinná politika v té době byl právě impuls k tomu boomu, který nastal. Já rozumím, že říkám, nechci srovnávat ty doby, nechci říkat, jestli ta doba byla špatná, nebo byla dobrá. V každém případě říkám, že tohleto byl ten impuls k tomu, aby ten boom vůbec nastal. Ale dneska ten boom prostě nemůže nikdy nastat, protože ty podmínky jsou úplně jiné.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Zlínský, poté pan vicepremiér Jurečka.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já vaším prostřednictvím budu reagovat na pana ministra Jurečku, který tady zmínil ty populační vlny. Já bych chtěl říct, že jsem tady nemluvil o populačních vlnách, o porodnosti. Já jsem tady mluvil o úhrnné plodnosti, což je relativní hodnota, která se vztahuje na jednu ženu ve fertilním věku. A bohužel musím konstatovat, že nám právě klesá tato hodnota.
Kromě toho bych chtěl zmínit, co jsem nestihl při tom minulém vystoupení. To, že byla definována teorie takzvané populační spirály smrti. Já bych to spíš nazval populační pirueta smrti, kdy v momentu, kdy začne ubývat počet obyvatel v dané populaci, tak ten úbytek se zrychluje. Takže to je velmi nepříznivé pro nás. A pokud nedosáhneme porodnosti 2,1, naopak té plodnosti úhrnné, tak roztočíme tuto populační spirálu smrti a prostě se proces úbytku toho obyvatelstva původního bude zrychlovat. A pak to samozřejmě nabíjí různým lidem, kteří nám tady chtějí importovat obyvatele z jiných kulturních okruhů, k tomu, že jedinou možností, jak to řešit, je imigrace, případně i nelegální. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji za váš příspěvek. A pan vicepremiér Jurečka. Stále jsme v režimu faktických.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já se jenom vrátím ještě, a fakt už se v tom nechci tady úplně moc vrtat, protože kdybychom to brali optikou, že byla nějaká zázračná, geniální rodinná politika v 70. letech, tak ano, ten největší peak v tom období byl v roce 1974. Ale pak bychom si mohli klást otázku, jaká byla geniální rodinná politika v roce 1944, když se narodilo ještě víc dětí. Nebo jaká byla geniální prorodinná politika v roce 1921 za Tomáše Garrigua Masaryka, kdy se narodilo ještě víc dětí. A jaká byla geniální rodinná politika z Vídně v letech 1906 nebo 1902, kdy se narodilo úplně nejvíc dětí.
Ano, my můžeme odstranit bariéry, můžeme odstranit překážky. Ale ruku na srdce, v kolika četných rodinách se rodily naše babičky, dědečkové, prababičky? Jaká byla tehdejší doba z hlediska podpory rodin? To byly daleko náročnější podmínky na to, jak fungovat a uživit rodinu. A je potřeba to i v širších souvislostech, protože tenkrát ta rodina byla i nějaká sociální síť. Dneska žijeme opravdu v jiné době, je tady mnoho jiných okolností, jiných vlivů, které je prostě potřeba vnímat taky. Dneska i mladá generace se na spoustu věcí dívá jinak, než se na to dívala moje generace. Já prosím, abychom toto vnímali a neříkali, že jako prezident Husák měl nějaký geniální recept na rodinnou politiku, ten režim v Československu. No neměl. Vytěžil jenom z toho, že chytl tu vlnu po dvaceti letech, po těch čtyřicátých letech. Takhle si to řekněme a podívejme se na ta data.
K důchodcům, k Aleši Juchelkovi. Já jsem mluvil s celou řadou seniorských organizací na tohle téma. Naprostá, drtivá většina z nich preferuje slevu, preferují to, aby ty peníze měli teď hned. Nikdo z nich na připomínkových řízeních nedal vůči tomu návrhu negativní postoj. Všichni berou to, že nevědí, jak dlouho budou žít. Jestli si užijí ten důchod zvýšený o těch 80 korun v průměru. A všichni říkají, my bereme peníze teď a hned díky té slevě. Jednoznačně to vítají.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kohajda, poté pan poslanec Zlínský, pan poslanec Nacher a pan poslanec Juchelka. ***
