(21.20 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
A druhá moje otázka, a to je opravdu řečnická, na tu neočekávám odpověď, je, proč tedy jsme snižovali tu valorizaci důchodů, s kterou všichni počítali, která, jak teď vidíme, oproti jiným výdajům zdaleka nebyla tak citlivá pro státní rozpočty, když tam jsme vzali to, s čím senioři počítali. Já si odpovídám, nebyl to promyšlený krok a nebudeme to už tady asi rozmazávat. Nicméně zajímá mě, jaké konkrétně seniorské organizace projevují souhlas s tím modelem, který je podle mě logickým nesmyslem, jak tady odborně pan poslanec Juchelka, vaším prostřednictvím, všem vysvětlil. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana poslance Maška.
Poslanec Jiří Mašek: Já bych si dovolil na pana ministra ještě několik čísel. Ono až do roku 2019 to bylo v podstatě v pořádku. Důchodový systém byl v plusu asi 2,5 miliardy a v tom roce 2019 se zvedly platy o 15 %, anebo mzdy, a o 13,6 % se zvedly důchody. To bylo normální. V roce 2021 ještě pořád to bylo v pořádku, a to se zvedly mzdy o 18 % a důchody o 15 %. A najednou je zlom - rok 2023. Do té doby fungovaly ty výpočty, ty koeficienty, ty valorizace. Najednou přichází pětikoaliční vláda - nezvládnutí energií, nezvládnutí cen, inflace, která byla v roce 2021 15,4 % průměrná za celý rok. Potom tam byla ještě 10% inflace a proti roku 2021, kdy byla ještě 3,8 %, došlo k tomu zhoršení. A najednou jsme se dostali do výkyvu, a teď se ale dostáváme do situace, kdy zase se to vrací na 2% hranici. Teď se chlubíme, že je pod 2,5 %, na příští rok 2 %. Má smysl kvůli tomu výkyvu dělat všechno to, co se teď tady děje, když ta vláda má řadu možností. Má možnost zvýšit výkonnost ekonomiky. To se kupodivu neděje a jsme pod rokem 2019 pořád. Má dělat úspory ve výdajích. To se také neděje, o tom se tady často bavíme. Má lépe vybírat daně. Nebudu zmiňovat EET - nějakých 12 miliard, ale obecně výběr daní. A měla by zrušit zbytné náklady.
Na pana Kohajdu. Ty F-35 jestli mají hlavní výhodu možnost nosičů atomové zbraně, tak je to hodně drahá legrace za ty peníze.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času a poprosím paní poslankyni Babišovou a připraví se paní místopředsedkyně Richterová.
Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám dotaz na pana ministra, a to ten, jestli se opravdu nebojí toho, že na úřadech práce se nám zvedne skupina uchazečů o zaměstnání 60 plus. Když si vezmeme, že v této době, když přijdete o práci ve svých 40 letech a víc nebo 50 letech a víc, tak už v této chvíli jste poměrně pro jakoukoliv firmu neatraktivní, vzhledem ke svému věku, vzhledem ke svým pracovním zkušenostem a odpracovaným letům jste buď drahý, nebo prostě moc vystudovaný a samozřejmě už po padesátce i méně produktivní. Takže se chci zeptat pana ministra, co bude dělat, pokud se zvedne tato věková skupina 60 plus na úřadech práce? My budeme místo vyplácení pravidelného důchodu jim platit sociální dávky! Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní paní místopředsedkyně.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Srdečně zdravím, kolegyně, kolegové. Co se týče těch věcí, které tady zaznívají, tak mně přijde důležité reagovat na to, co řekl pan poslanec Nacher, a sice, cituji, mně vadí, že tam není ten pozitivní moment. A přitom vlastně v té úpravě, která je tady dneska diskutována, je řada velice důležitých pozitivních věcí, co se dlouhodobě navrhují.
Dám jeden příklad, ten takzvaný rodinný vyměřovací základ, ta úprava, která se týká takzvaného, odborně řečeno, fiktivního vyměřovacího základu právě pro rodiče malých dětí a pro pečující o někoho, kdo je závislý, o závislou osobu, což je hrozně důležitý moment právě pro ty, kdo se roky starají, aby měli v budoucnu svůj důchod počítaný z té průměrné mzdy v ekonomice, pokud pro ně bude výhodnější než jejich celoživotní platový průměr. Tak to je jeden příklad, co třeba považuju za velmi pozitivní a důležité napravení věci, která dneska je řešena jenom takzvanou vyloučenou dobou. Takže je řešena tím, že se vám ta doba sice započítá do nároku na důchod, ale ne právě ten peněžní průměrný, protože by byl malý. My navrhujeme pro řadu pečujících o děti nebo o někoho nemohoucího výhodnější věc, a sice výpočet z toho průměru v ekonomice.
Další věc. Tak jako jsme se tady teď dlouho bavili o těch jaksi pracovních nárocích, a kdy je možné je zvládat, právě proto, že si toho jsme vědomi, jaké jsou to výzvy, tak jsme už zavedli tu podporu částečných úvazků i pro seniory. Zase to tady zaznívalo.
Takže já chci říct, jsou naprosto konkrétní pozitivní věci, které podporujeme, jsou v té novele obsažené, nebo už jsme je učinili, a já bych ráda, aby přece jenom férově i opoziční poslanci přiznali, že to tam prostě je. Třeba tato podpora rodičů. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Kohajdu a připraví se paní poslankyně Peštová.
Poslanec Michael Kohajda: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych se samozřejmě rád obrátil na kolegu Juchelku. On citoval ten průzkum Kantaru. Mě tedy by zajímalo, kdybychom tam dali všechny ty tři možnosti. To znamená, první možnost - délka pobytu v důchodu, to znamená, jestli se má posunovat, nebo neposunovat okamžik odchodu do starobního důchodu, nebo jestli tedy lepší zvýšit odvody na pojistné a popřípadě zvýšit nějakou jinou daň, abychom na to měli z jiného zdroje, na starobní důchody, nebo snížit ty starobní důchody. Je samozřejmě možné říkat, že budeme tady zvyšovat efektivitu výběru daní. Teoreticky i kdybych připustil, že EET mohlo generovat 12 miliard korun, já jsem nikdy takový výpočet neviděl, tak aktuálně roční schodek je 1 % HDP, takže řekněme nějakých 80 miliard, takže nám pořád ještě nějakých 68 bude chybět jenom do tohoto. Anebo alternativa čtvrtá - prostě si na to půjčit. To je samozřejmě také možnost přece.
Tak která z těch alternativ vyšla z toho průzkumu jako nejlepší, popřípadě kterou z těch alternativ si vyberete vy? To je ta otázka, nad kterou bychom tady měli debatovat. A samozřejmě můžeme říkat, jak pan kolega Nacher, vaším prostřednictvím, říká v televizi, že za nás přece bude pracovat umělá inteligence, roboti a tak. Já si to nemyslím, že za nás někdo to odpracuje. Prostě každý si musí odpracovat svůj díl práce. Samozřejmě můžeme v to doufat, že se tak bude dít, ale nevím, jestli je odpovědné na to spoléhat.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Paní poslankyně Peštová, připraví se pan poslanec Karel Haas.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla zareagovat na paní poslankyni Richterovou, prostřednictvím vás. Paní poslankyně Richterová, prostřednictvím pana předsedajícího, tak ono je to docela pozitivní, když to tak vezmete. Takže já budu chodit na střední školu, započítává se mi jenom do 18 let, 19 už se mi nezapočítává. Půjdu na vysokou školu, nezapočítává se mi nic. To je také velice pozitivní. Takže ve své podstatě, čeho chcete docílit? Abych já pozitivně chodila do práce a při práci si dělala vysokou školu? To budeme mít docela skvělé vysokoškolsky vzdělané lidi! Já tedy nevím, jestli vy jste dělala dálkově vysokou. Já jsem ji dělala denně a měla jsem co dělat. Neříkám - myslím tím zvládnout to, ale když jsem tam opravdu chodila, jako že jsem tam chodila na denní studium, tak dělat si ČVUT na dálku, to opravdu není nic jednoduchého. Tak jestli chceme docílit tohohle, anebo jestli už jsme dál a místo toho už plánujeme, že všichni tedy půjdeme do toho provozu a místo toho nás to budou dělat ti roboti? Nebo já nevím, jakým způsobem, co tam vidíte vy pozitivního. Já tam vidím spíš dost negativních věcí než pozitivních. ***
