Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !


(22.30 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou je na řadě pan poslanec Igor Hendrych, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, obracím se prostřednictvím paní místopředsedkyně na pana poslance Kohajdu. Chci se ho zeptat, kde byl, když se schvaloval konsolidační balíček? Protože já jsem tam měl přesně dva pozměňovací návrhy, které řešily, že stavební spoření se zachová, ale bude tam nově účelovost, skutečně, pro stavební spoření, tak, aby to nebylo možno vybrat tak, jak jste uváděl před chvilkou tady vy, pro jakékoli libovolné účely. Já jsem tady měl dva takové pozměňovací návrhy a vy jste před chvilkou říkal, že kdyby to tak bylo, tak byste to podpořil. Tak já se schválně podívám, jak jste konkrétně u těchto dvou pozměňovacích návrhů vy hlasoval. Nevím, myslím si, že už se mi to dneska nepovede, ale to by mě opravdu zajímalo, protože to je tedy velmi, velmi tedy zajímavé, to vaše tvrzení tady. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Zatím jako poslední s faktickou je přihlášen pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, děkuji za slovo. Moje vystoupení bude reakce také na paní místopředsedkyni Richterovou. Víte, já, když poslouchám vaše vystoupení, mně opravdu přijde, že máte ve vládní koalici a ve Strakově akademii nějakou infekci a že tam začínáte jako žít v jiném světě, úplně mimo realitu. My jako opozice to často sledujeme u pana premiéra, že si nepřipouští fakta, hovoří o tom, jak zvládli jste energie, ceny, inflaci, že mluví úplně jako o něčem jiném. Stejné symptomy projevoval nedávno Ivan Bartoš při diskusích a argumentech o stavebním zákonu, kde je také všechno skvělé a připravené. A teď se bavíme o důchodech a vy nám tady vyprávíte o moderní rodině a o férové rodině, jak si mají dva lidé nějak mezi sebou dělit domácí činnosti. Prosím, jak to souvisí s důchody a s tím, co vy jako vládní koalice chcete provést seniorům?

Ono je to provázané podle mého názoru úplně jiným způsobem. Nedávno jsme tady na začátku května hovořili o novele zákoníku práce - to jsou ty nápady některých členů vaší koalice, jako podání výpovědí bez důvodu nebo omezení osekání jednotlivých druhů nejnižší zaručené mzdy ve veřejném sektoru, v tom soukromém už ne. Takže paní Richterová tady bude vyvíjet nějaké krásné teorie o nové moderní rodině, aby pak jeden z rodičů byl vyhozen bez udání důvodu? Nezlobte se na mě, fakt žijete mimo realitu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Mám zde ještě jednu přihlášku k faktické. Pan ministr Jurečka vystoupí nyní. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já mám dvě poznámky. Já vím, že už je pozdní hodina, ale zkusme furt být ještě racionální v debatě a argumentovat, i třeba pro ty, kteří se na nás třeba budou dívat nebo dívají, opravdu ve věcné rovině. Jestliže tady padají argumenty, že třeba tady máme lékaře, kteří si potom dodělávají a dělají atestace, a že máme na ně pamatovat z hlediska doby studia, tak jenom si uvědomit, že tihle lidé už to dělají a už jsou zaměstnanci, mají tam pojistné. Tak to dávejme do nějaké reality toho, kdy, kdo, jak si studium, respektive atestace a specializace, doplňuje. Tak to je první poznámka.

Druhá poznámka. Ano, od roku 2010 to vysokoškolské studium tam není. Já si nikdy nepamatuji, a to jsem tady od roku 2013, že by na to téma tady byla debata, že by kdokoliv z vás - a to novela důchodového zákona tady byla otevřena tak asi minimálně pětkrát, šestkrát - že by to jenom navrhl. A ono, když si k tomu připočtete minimálně dobu pojistnou plus tu průměrnou, která dneska kolem 44,5 roku, tak to vám matematicky vychází, že to ani není nutné, abychom tam tu dobu běžného vysokoškolského studia vraceli. Tak tolik jenom trošku jako racionální pohled na tuhle debatu, ti doktorandi už tam logiku potom mají - že (takže?) tam už se dostáváme do nějaké kolizní situace, že se nedopočítáváme k těm 65 rokům.

Druhá poznámka - argumentace zahraničím. Já to zkusím dohledat a dodat v následujících dvou dnech. Ale jenom příklad toho Německa. Je tam - z toho podílu, který vydává německý státní rozpočet v průběžném pilíři na výplaty důchodů - kompletní pojistné, včetně daně. A jenom třeba odvod pojistného na zdravotní pojištění je zhruba necelé 1 % HDP. Já (nesrozumitelné) nechám dopočítat, (nesrozumitelné) podíl na tom, když mi to vyplácíme jako čisté peníze. Tak srovnávat to s těmi zeměmi, které jsou nad námi v tom podílu, ale mají tam plné pojistné a mají tam plnou daň, tak to je prostě srovnávání hrušek a jablek. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky - pan poslanec Tomáš Kohoutek, poté pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý večer. Vážení, kolegyně, vážený pane ministře, já bych měl jenom takový dotaz. Nejsem odborník na důchodovou reformu, ani na důchody, ale dneska to pozorně se snažím poslouchat, a i ve všech komentářích a ve všech médiích věčně čtu, že by člověk měl být čtvrtinu života v důchodu, uvádí se 21 roků.

A jak (tak?) jsem si schválně zadal, kolik se předpokládá v roce 2050 střední délka života - a uvádí se podle predikce OSN, že to bude 82 roků u mužů a 86 let u žen. Když to vydělím čtyřmi, tak mi vychází, že pokud by měl muž být 20 let nebo 21 let v důchodu, tak by měl jít do důchodu v 61, a pokud žena by měla žít alespoň 21 let v průměru v důchodu, tak by měla jít v pětašedesáti.

Takže mně prostě ta čísla nějak nevychází. Tak jestli by mi na to mohl někdo odpovědět, jak se dopočítalo těch 21 let v důchodu, protože i při těchto predikcích mi to prostě nevychází víc, než že ten člověk by měl jít do důchodu plus minus v pětašedesáti. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Další faktická, ke které je přihlášen pan poslanec Jiří Mašek, připraví se pan poslanec David Kasal. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. K panu ministrovi. Vy jste tady zmínil, pane ministře, že od roku 2010 to nikdo nepřipomínkoval, že tam ta vysoká škola není. Máte pravdu, ale to byla pojistná doba 35 let a ono to nějak vycházelo. A teď je to 40 let? Ne. (Hlas mimo mikrofon.) Já jsem - tak promiňte, tam byl návrh na 40, tak pokud se to nezměnilo, tak tento argument padá - omlouvám se.

A ta druhá věc, která tady teď byla diskutovaná Tomášem Kohoutkem, prostřednictvím paní předsedající. Tomáši, tak mně to taky nevychází, protože tam se počítá s těmi 21,5 rokem (lety) pobírání důchodu - a ono to nesedí, na ty věky dožití je to velice optimistické, že bychom se měli dožívat. Prostě věk odchodu do důchodu třeba 66 + 21,5 v průměru. To opravdu nesedí a tady jsem se chtěl zeptat, kde ta myšlenka zrovna na těch 21,5 roku vznikla a kdo to vypočítal? Takže děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Vojtko a připraví se pan ministr Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuji za slovo. Já si dovolím reagovat na pana poslance Tomáše Kohoutka, vaším prostřednictvím. No, nestudoval jsem demografii na vysoké škole nějak velmi dopodrobna, ale tak, jak jsem se s těmi čísly seznámil, se tady míchají dvě různá čísla, která - opět - nejsou srovnatelná. Naděje dožití se typicky vyjadřuje pro ty, kteří se čerstvě narodí, to znamená, mají před sebou celý život. To je to číslo, které uvádíte. Ale když už se někdo dožije věku odchodu do důchodu, tak jeho naděje dožití je výrazně vyšší. A to číslo je úplně jiné. A tahle dvě čísla, kdybyste odečetli od sebe, tak vám opravdu vyjde těch 21,5 roku. A je to spočítáno z reálných dat reálných českých důchodců, kteří v důchodu jsou a pobírají ho po průměrnou dobu, v tuto chvíli je to delší než 21,5 roku, z dat České správy sociálního zabezpečení je to někde okolo 23 let, pokud si dobře pamatuji, u starobního důchodu, možná dokonce 24. Takže to je tahle věc. A těch 21,5 vychází přibližně z celkového věku a té čtvrtiny a vlastně i doporučení nějakých předchozích důchodových komisí, které se tímto zabývaly.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan ministr Jurečka s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Ono to je úplně prosté a jednoduché. Když se podíváme na výstup Českého statistického úřadu, tak hodnota 21,5 let je očekávaná doba dožití ve věku 65 let v roce 2030. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP