Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(14.50 hodin)
(pokračuje Vladimíra Lesenská)
Jsem přesvědčená, že zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let je nesmysl, ale rozhodnutí stoosmičky asi neovlivním.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Milan Wenzl.
Já ještě přečtu další omluvy. Petr Liška se omlouvá do 13.30 z pracovních důvodů, Martin Major od 14 hodin - pracovní důvody, Metnar Lubomír od 13.45 do 15 - pracovní důvody, Mračková Vildumetzová Jana od 12.55 do 15 - zdravotní důvody, Potůčková Lucie od 13.45 do 18 bez udání důvodu, pan poslanec Síla od 14.30 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády bere zpět svoji omluvu Jozef Síkela. Pan ministr Válek se omlouvá od 11 do 15 z pracovních důvodů.
Děkuji za trpělivost, pane poslanče. Vaše dvě minuty.
Poslanec Lubomír Wenzl: Já děkuji. Před chvílí jsem měl jeden příspěvek na pana ministra a zrovna si pan ministr odskočil, což je normální a lidské. Pane ministře, rád bych se zeptal, jak to je, když je někdo v Evropském parlamentu, tak tam má vlastně důchod už v 63 letech. Tak jak se to skloubí s tím naším věkem, když se pak třeba vrátí a začne pracovat u nás, nebo nezačne pracovat, tak jestli mu poběží pak ten náš důchod až od 65 let. Vůbec si nedovedu představit, jak se to dá skloubit dohromady.
Ještě než jste přišel, tak jsem tady citoval paní Nerudovou, ale zjistil jsem, že ten článek byl nepravdivý, tak z toho důvodu se omlouvám.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Hrnčíř je přihlášen do obecné rozpravy. Poté vystoupí pan poslanec Berkovec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se vyjádřil k této takzvané důchodové reformě, která ovšem s jakoukoliv reformou má společný jen název. Správně by se měla jmenovat Jurečkovo zvednutí věkové hranice odchodu do důchodu tak, že se důchodu málokdo dožije. Tak by to totiž bylo přesnější. Vy jste se zkrátka rozhodli vyřešit nedostatek peněz na důchody tím, že lidé budou pracovat až do smrti a teď se plácáte po ramenou, jak jste na to vyzráli. Je to hnusné, pokrytecké a pro SPD naprosto nepřijatelné.
Dnešní dvacátníci půjdou do důchodu až po svých sedmdesátých narozeninách, což je šílené. Neustále se zaklínáte tím, že je to reakce na jakousi průměrnou očekávanou dobu dožití, což jen tak mimochodem řada odborníků zpochybňuje, přičemž ignorujete jiný naprosto zásadní ukazatel, o který by vám mělo jít v první řadě. Ten ukazatel se jmenuje průměrná naděje na dožití ve zdraví a pro racionální úvahu o změně věkové hranice odchodu do důchodu by měl být zcela zásadní. V České republice je totiž průměrná naděje na dožití ve zdraví podle lékařů u žen cirka 64 let, u mužů dokonce jen 62 let, a bohužel se v posledních letech i snižuje.
Co z toho plyne? Že očekáváte plné pracovní nasazení a výkony od lidí, kteří v průměru posledních osm let, kdy by podle vás měli pracovat a odvádět daně do státní kasy, budou různě nemocní, churaví a s podlomeným zdravím. Reálně tak místo odvádění příjmů, které si slibujete, budou čerpat nemocenskou a ta nemocnost bude samozřejmě vyšší, neboť místo aby odpočívali, budou nuceni ráno vstávat a odvádět plný výkon po celou pracovní dobu, což je u takto starých lidí v určitých profesích problematické a v určitých dokonce nemožné.
Já opravdu doufám, že alespoň některým zástupcům vládní koalice dojde, jak absurdní, hloupý a nemorální návrh vlastně chtějí protlačit. Vy tady reálně říkáte, že lidé žijí déle a že je to vlastně obrovský problém a hledáte cesty, jak tuto potíž vyřešit. Obávám se ovšem, že vládní koalice je tak dokonale odtržena od reality, že si nic z toho, co jsem řekl, vůbec neuvědomuje. Co je vám do osmašedesátiletého zedníka nebo sedmdesátileté zdravotní sestry, sloužící pravidelně noční? Že jste nad tím takto nepřemýšleli? No, to vidíme všichni.
Nadto bych chtěl poukázat na další absurditu, která s vaší takzvanou důchodovou reformou úzce souvisí. Když si přitom vzpomenu na slavný výrok, který se připisuje Marii Antoinettě, a sice "když nemají na chleba, ať jedí koláče". Vpravdě knížecí rada. Tak přesně tak to radí občanům i paní předsedkyně Sněmovny, která obhajovala potřebu brzkého návratu maminek malých dětí zpátky do práce tím, že dítě přece mohou hlídat prarodiče. Když dám stranou fakt, že malé dítě nejvíc potřebuje svou maminku, případně tatínka a že prarodiče na celodenní hlídání miminka často už nemají síly, je zde ta nepříjemná pravda, že prarodiče nemohou hlídat, protože prostě chodí do práce. A podle vašeho koaličního návrhu budou do práce chodit čím dál déle.
Takže ne, nemůžete na jednu stranu navrhovat, aby lidé pracovali skoro až do smrti, respektive daleko déle, než mohou reálně ve zdraví zvládnout a na druhou stranu hnát do práce i maminky od dětí s tím, že jim děti mají hlídat babička a dědeček.
Kde se tito prarodiče vezmou, ptám se, zvláště když odejít do předčasného důchodu je podle vašeho návrhu v podstatě nemožné? Že jste ani nad tímto nepřemýšleli? I to vidíme.
Neméně důležitý je fakt, že dnešní šedesátníci se často starají o své osmdesáti a devadesátileté rodiče. Pokud již jsou v důchodu, tak se to samozřejmě dá řešit, i když obtížně a s obrovskou zátěží na tyto lidi. Ale co mají dělat ti, jež stále ještě pracují a podle vašeho návrhu pracovat budou ještě cirka deset let? Jak víte, místa v domech zvláštního určení jsou dlouhodobě nedostupná, čekací lhůty jsou mnohdy několikaleté a odlehčovací služby pro lidi, kteří potřebují nepřetržitou péči, také nejsou řešením. I toto je aspekt, který jste evidentně nevzali v potaz.
Když jsme si tedy vyjasnili, že stavět důchodovou reformu na tom, že všichni budou pracovat než padnou vyčerpáním je nemožné a nemorální, rád bych alespoň zhruba načrtl, jak by se k této reformě naopak přistupovat mělo.
Vaše vládní koalice se sice ohání tím, že již není čas a straší občany děsivými vizemi, které podle vás nastanou, když se ten paskvil, kterému říkáte důchodová reforma, okamžitě nepřijme. Musím však poznamenat, že v České republice jde na důchody zhruba 8,5 % HDP, což v porovnání s ostatními zeměmi, i okolními, ale zejména západní Evropy, není rozhodně až tak moc, to znamená, že čas hledat a najít rozumné řešení a skutečnou důchodovou reformu, tedy rozhodně máme.
Zejména je potřeba přinést skutečně komplexní řešení. V první řadě je samozřejmě zapotřebí motivovat samotné plátce daní, což je otázka vyšší produktivity práce a samozřejmě navýšení mezd. K tomu je potřeba poznamenat, že v České republice mzdy prakticky nerostou a reálné mzdy se již dlouhou dobu propadají, což je samozřejmě obrovský problém.
Také je třeba pracovníky motivovat k vyšší produktivitě práce, ať už tedy již zmíněnou mzdou, nebo participací na vedení podniku, případně nějakou formou zaměstnaneckých benefitů. Dále je třeba klást důraz ne na zvyšování daní, jak má tato vláda v oblibě, ale na skutečné vybírání daní a sociálního pojištění.
Je nutné dostat zpátky do systému lidi, zasažené exekucí, což je v současné době obrovský problém. Momentálně máme v České republice cirka 4 miliony exekucí na 630 tisíc lidí, přičemž v průměru každý z nich dluží jeden milion korun. Tito lidé se často snaží vyhnout vymáhání peněz tím, že se uchýlí k práci načerno. Toto je třeba také podchytit. Bavíme se zde o přínosech v řádu desítek miliard korun.
V neposlední řadě je třeba přehodnotit i váš takzvaný konsolidační balíček, dále vyhazování peněz na předražené nákupy, například nepotřebné vojenské techniky, kterou navíc obdržíme kdoví kdy a podporu všech států a občanů všech států s výjimkou těch jediných, které byste podporovat naopak měli, a to jsou občané České republiky.
Netrestejme lidi, že se dožívají více let. Naopak si uvědomme, že právě naši lidé a jejich zlaté české ručičky jsou naše největší bohatství. Proto prosím, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, upusťte od protlačování tohoto amorálního návrhu, kterému říkáte důchodová reforma a pojďme skutečně nachystat skutečnou reformu, která bude přínosem pro naši republiku a její občany.
Děkuji za pozornost. ***
