Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(15.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Stanislav Berkovec, připraví se paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám příjemné odpoledne. Dovolte, abych se ve svém příspěvku dotkl dvou oblastí. Jednak volně navážu na příspěvek mého váženého kolegy, pana doktora Jiřího Maška, který se týká rizikových faktorů u těch vypjatých zaměstnání a jejich posuzování, a jednak dovolte potom malou exkurzi do Japonska, se kterým mám vlastně od roku 1984 poměrně úzké styky.
Tak tedy náročné profese a rizikové faktory. Ty se definují kategorií 3 a 4, tedy rizikové práce. Jde o takové práce, u kterých častěji dochází ke vzniku nemocí z povolání. Míru těchto faktorů je nutno omezovat používáním nejrůznějších ochranných pracovních prostředků a v případě prací kategorie 4 dokonce ani působení rizikových faktorů nelze zcela odstranit. V té kategorii 4 jde zhruba o 12 930 lidí, je to například obsluha důlních zařízení. Já sám jako novinář jsem se pohyboval opravdu často v terénu, takže mám osobní zkušenosti. Například Velkodůl Slaný, který měl vlastně kilometrovou těžní jámu a byl bohužel v roce 1991 ukončen a zasypán, přestože báňští odborníci radili pokračovat v průzkumu. Tak tam byly velmi vypjaté podmínky. Já jsem navštívil dno té těžní jámy, byly tam průtrže metanu, byla tam slaná voda, protože Slaný opravdu leží na slaném jezeře, byla tam i jedna smrtelná nehoda. Takže opravdu ty rizikové faktory v oblasti těch dolů jsou velmi náročné. Dále jsou to například řezači plamenem, svářeči, slévači, brusiči, kamnáři nebo zedníci. Kategorie 3; tam se jedná o půl milionu lidí, konkrétně asi 450 tisíc lidí. Ale nově by se to mělo týkat pouze 118 920 lidí. A tam je ta kvalifikace: obsluha zařízení na zpracování kovů například, specializované zdravotní sestry nebo montážní dělníci. Nová úprava, kterou navrhuje ministerstvo, znamená, že do předčasného důchodu bez jeho krácení půjde celá kategorie 4, tedy práce s vysokým rizikem poškození zdraví, a pouze část kategorie 3, která je vybrána na základě těchto rizikových faktorů: fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem. Pouze tyto čtyři kategorie ze 13, které zatím existují, budou brány v potaz.
A teď bych se rád dotkl tedy těch hodnotících faktorů při zařazení do těch kategorií. Takže jsou to faktory: hluk, prach, zátěž chladem, chemické látky, neionizující záření a elektromagnetické pole a fyzická zátěž, která je ještě definována podkategoriemi s tím, že je spojená s ruční manipulací s břemeny, anebo převážně dynamická fyzická zátěž vykonávaná malými svalovými skupinami, převážně dynamická vykonávaná velkými svalovými skupinami a převážně statická vykonávaná malými svalovými skupinami, dále jsou to vibrace, pracovní poloha. Tady mám bohužel tedy jenom osobní zkušenost z kladenských dolů, kde ta mocnost těch slují, toho uhlí byla větší. To znamená, že tam se rubalo vestoje například oproti Ostravsku, tak kolegové to znají, kde opravdu ta mocnost byla tak malá, tak nízká, že se tam rubalo vleže v naprosto nevyhovujících polohách. Bylo to opravdu a je to velmi náročné. Takže dále je to zátěž teplem a psychická zátěž. Ta psychická zátěž má zase kategorie: práce monotónní, práce ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, práce ve vynuceném tempu a práce pouze v nočních směnách. Pak je to zraková zátěž, která má podkategorie: používání zvětšovacích přístrojů a pomůcek, nutnost rozeznávání kritických detailů, neodstranitelné oslňování, sledování obrazovek; tak to všichni známe, to mihotání na počítačových obrazovkách je opravdu velmi škodlivé pro zrak. A dále jsou to faktory práce s biologickými činiteli a práce ve zvýšeném tlaku vzduchu. Pochopitelně ty rizikové faktory se měří velmi kvalifikovaně a provádějí to osoby s příslušným osvědčením. My nesouhlasíme s tím, že byly omezeny tyto rizikové faktory, kterých je celkem 13, pouze na čtyři kategorie. Neexistují totiž žádné dopadové studie na pracovní trh, které by žádaly i některé zaměstnavatelské vztahy, kde se tyto profese například kumulují, jaké to jsou, není analýza, proč byly vybrány pouze tyto faktory. Existují snad nové technologie nebo nové pracovní pomůcky? Nic z toho není tak úplně podchyceno a známo odbornými studiemi.
Bylo nám řečeno, že rozhodnutí padlo na základě dat Ministerstva zdravotnictví, ale zatím nikdo z nás ta data neviděl. A také je problém, že tyhle náročné profese jsou v zákonu, který pochopitelně nemá to příslušné připomínkové řízení, a je to tam doplněno k takzvané třetí vlně změny parametrů u důchodu této takzvané důchodové reformy. A teď mi dovolte ještě ten malý exkurz do Japonska. Není to jenom proto, že od roku 1984 jsem komunikoval, i když to nebylo jednoduché, s Japonskem. Dokonce mi tam přátelé uspořádali v Tokiu výstavu, ale na tu jsem nemohl odjet. Ale je to také proto, že v současné době už mnoho let máme u nás v královském městě Slaný japonské firmy, které jsou velmi seriózním partnerem našeho governmentu a našeho vedení města, protože jejich firemní filozofie, ke které se ještě dostanu, tak je velmi slušná a tradiční právě v té etice a chování k seniorům, i když japonští důchodci to nemají úplně jednoduché.
Tak dovolte, abych tady řekl několik dat, které se týkají největšího penzijního fondu na světě, který má Japonsko. Ta poslední data říkají, že spravuje v přepočtu 1,3 bilionu dolarů. A jak známo, Japonci se také mohou pochlubit dlouhověkostí. V této zemi vycházejícího slunce žije pozoruhodně vysoký počet těch, kteří už oslavili sté narozeniny. A to je takový zásadní faktor při řešení financování toho důchodového systému. Je to údajně největší penzijní fond na světě. Jenom pro ilustraci; v roce 2021 vydělal tento fond v přepočtu na procenta 5,42 procenta a průběžně průměrně od roku 2001 má výtěžnost 3,69 procenta. Je potřeba připomenout, že tamní míra inflace je dlouhodobě nízká. Do japonského důchodového systému lidé ve věku 20 až 59 let přispívají částkou 16 590 jenů, což je v přepočtu nějakých 2 765 korun měsíčně, a po 40 letech placení jim vzniká nárok na základní penzi ve výši 777 800 jenů ročně, což je v přepočtu asi 10 803 koruny. V poslední době japonští ekonomové nabádají vládu k reformě systému. Ten stávající je totiž postaven na předpokladu, že se lidé dožívají věku mezi 70 a 90 lety. Ale očekává se, že u dnešních narozených dětí, tedy dětí narozených v těchto letech v rozmezí plus jeden, dva roky, se až polovina dožije věku 100 let. Jinak v Japonsku ten věk odchodu do důchodu je 62 roky s vzestupnou tendencí do roku 2025, kdy by to mělo být 65 let.***
