(16.10 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)
Moje opakující se otázka: Nestálo by už za to začít zvažovat, zda opravdu Česká republika již není v uvozovkách naplněna? Neměli bychom začít uvažovat o nějakém stopstavu? Protože pakliže ten válečný konflikt bude trvat, tak opravdu nevím, jak to budeme zvládat. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nevidím tady pana ministra Rakušana.
V tom případě bych poprosil dalšího interpelujícího, a to je pan poslanec Lubomír Wenzl, který bude interpelovat paní ministryni Černochovou.
Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená nepřítomná paní ministryně, dle koncepce výstavby Armády České republiky z roku 2019 i aktuální koncepce, která byla přijata v prosinci loňského roku, by v roce 2030 měla mít Armáda České republiky 30 000 vojáků v činné službě a 10 000 příslušníků aktivních záloh.
V loňském roce byl plán rezortu získat 1 100 nových příslušníků Armády České republiky, ve skutečnosti se podařilo získat zhruba 600 nových příslušníků, takže nábor se nedaří i přes navýšení rozpočtu rezortu. Aby stanovený cíl byl splněn, je třeba do roku 2030 získat zhruba 4 500 nových vojáků z povolání a zhruba 6 000 příslušníků aktivních záloh. K této problematice se v nedávné minulosti vyjádřil i náčelník Generálního štábu generál Řehka, který uvedl, že přetrvávají problémy v náboru, systému přípravy a vzdělávání a zajištění odpovídajících podmínek služby. Dále uvedl, že největším problémem jsou odchody kvalitních lidí v nejlepším věku.
Chci se vás, paní ministryně, zeptat a dozvědět se odpovědi na otázky: Za prvé, zda a jak vnímáte tento nepříznivý vývoj plnění stanoveného cíle, a za druhé, jaká jsou chystána opatření pro zlepšení tohoto nepříznivého stavu? Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Mezitím už jsem zde dostal všechny omluvy, takže konstatuji, že paní ministryně je řádně omluvena, čili odpověď přijde. Stejně tak byl řádně omluven pan ministr Rakušan.
Poprosím dalšího interpelujícího, to je pan poslanec Ondřej Babka, který bude interpelovat pana ministra kultury Baxu, který je přítomen.
Poslanec Ondřej Babka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dnes podruhé. Nyní bych se zastavil u vašeho návrhu takzvané velké mediální novely, jejíž podstatou je navýšení takzvaného koncesionářského poplatku, rozšíření okruhu poplatníků a zavedení pravidelné indexace poplatků.
My již dnes víme, že meziroční navýšení rozpočtu České televize se odhaduje cirka na 865 milionů korun a Českého rozhlasu na 331 milionů korun ročně. Já bych se však dnes chtěl věnovat právě pravidelné indexaci toho poplatku. K té bude totiž docházet vždy při dosažení kumulované inflace o 6 procent za uplynulé kalendářní roky od posledního navýšení poplatků, přičemž se do poplatků promítne vždy plná výše inflace. Systém plné pravidelné indexace televizního poplatku na výši inflace tedy znamená, že k nejbližší valorizaci poplatku dojde pravděpodobně opětovně již v průběhu následujících dvou až tří let a tato valorizace bude jen u televizního poplatku o nejméně 9 korun na přijímač, což bude znamenat pro Českou televizi dodatečných velice slušných zhruba půl miliardy korun. Navíc k dalšímu navýšení při standardním vývoji inflace dojde opětovně po dvou až třech letech. Samotné navýšení se již bude počítat právě od zvýšeného poplatku, a tedy bude minimálně v případě televizního poplatku třeba 10 korun na domácnost.
Chtěl bych se vás zeptat, pane ministře, jako člena vlády, která snížila mimořádnou valorizaci českým penzistům způsobem, že jsme to museli hnát až k Ústavnímu soudu: Pokládáte skutečně za nevyhnutelné takto štědře odměnit Českou televizi za to, že vám umístila do předvolební superdebaty tři zástupce z jedné kandidátky? Dokážete zaručit také ostatním kulturním institucím takto pravidelné a štědré navyšování příjmů? Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já, pane poslanče Babko, oceňuji váš dotaz v tom smyslu, že se ptá na jednu z konkrétních částí mého návrhu velké mediální novely, ale na rozdíl od vašeho předchozího dotazu, který se týkal karlínských kasáren, je tentokrát prostě obalen takovým trošku politicko-manipulačním balastem, ale máte na to samozřejmě plné právo při interpelaci.
Vlastně od samého začátku existence legislativy, která upravuje fungování veřejnoprávních médií, se nikdy nevyřešila otázka toho, jakým způsobem upravovat příjmy závislé na koncesionářských poplatcích jinou cestou, než že bude stanoveno číslo přímo v zákoně. Jenom připomenu, že naposledy se koncesionářské poplatky měnily v letech 2005 a 2008 u těchto dvou médií. Tehdy ty poplatky byly nastaveny na relativně slušnou částku, respektive 135 korun u České televize byla v té době bych řekl dokonce velkorysá suma, nicméně předpokládala se nějaká elementární zodpovědnost zákonodárného sboru, respektive vlády, která navrhuje zákony, k financování veřejnoprávních médií v čase, kdy se bude ukazovat, že inflace - a nic jiného nemůže tento poplatek snižovat - způsobí ztrátu reálné hodnoty. Tento předpoklad se nenaplnil, léta 2005 až 2008 jsou tedy vzdálená v jednom případě osmnáct či patnáct let, jestli dobře počítám, plus minus, a veřejnoprávní média se dostala do ekonomické tísně.
Tento náš návrh v současné době tedy reaguje na to, aby - pokud bude zachován princip koncesionářských poplatků, což já jako ministr kultury a vláda Petra Fialy předpokládá, proto také navrhujeme tento koncept změny placení koncesionářských poplatků - pak tam tedy zakotvujeme tu takzvanou indexaci. Jedná se o indexaci, která je velice mírná. Jenom aby všichni sledující interpelace toto pečlivě sledovali, jestliže se kumulovaná inflace za předchozí roky dostane přes 6 %, pak se koncesionářský poplatek zvýší o 6 procent. Znovu to zdůrazňuji, 6 a 6 procent.
To znamená, máte-li, pane poslanče, za to, že částka 9 korun po několika letech této inflace je částkou přehnanou, pak nemůžeme v této věci spolu souhlasit. Samozřejmě ten argument o valorizaci důchodů je argument, který je čistě politický z jednoho důležitého důvodu. V čem my se odlišujeme a bude na půdě Poslanecké sněmovny bezpochyby příležitost, pokud vláda ten návrh schválí a pošle jej sem, bude příležitost si vyjasnit očekávání jednotlivých parlamentních stran od veřejnoprávních médií.
Vládní koalice - protože ten návrh je projednán na úrovni takzvané K5, takže mohu hovořit za vládní koalici - vládní koalice je přesvědčena o tom, že nezávislá veřejnoprávní média, to znamená média veřejné služby, postavená na financování, které nepodléhá každoročnímu politickému tlaku, společnost potřebuje. Proto je tam zakotven mechanismus valorizace, aby v budoucnosti nedocházelo k dalším, ať už v kladném, či záporném slova smyslu, to znamená konání nebo nekonání v této věci, která by mohla třeba podpořit, ale také ohrozit roli veřejnoprávních médií.
Zatím stanoviska hnutí ANO jsou tlumočena pouze prostřednictvím takových bych řekl velmi expresivních výrazů pana předsedy Babiše, vašeho předsedy hnutí ANO, který mluví o zestátnění veřejnoprávních médií, o tom, že se zruší koncesionářské poplatky, že je televize provládní a tak dále, a v tom vlastně tkví ten princip. My asi nepovedeme polemiku o tom, jestli je 6 a 6, to znamená inflace o 6 procent, tak se o 6 procent zvedne poplatek, moc nebo málo, protože vy evidentně s tím konceptem nesouhlasíte. Já jej hájit budu, protože si myslím, že Česká republika potřebuje silná a stabilní veřejnoprávní média, a k tomu a k odolnosti veřejnoprávních médií, pane kolego, patří bezpochyby i to, že já nechci a nebudu reagovat na váš komentář, který se týká obsazení jedné z předvolebních debat, zatímco vy už jste svůj politický názor na to vyjádřil. To si myslím, že bude jedna aréna, v níž se budeme střetávat, až bude tento návrh projednáván na půdě Poslanecké sněmovny. ***
