Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Novela zákona o léčivech nemůže zabránit výpadkům, protože ty jsou často způsobeny nedostatečnou kapacitou výroby, nedostatečným množstvím léčivé látky, například z Číny nebo z Indie či problémy s kvalitou léčivé látky. Celý trh - a to jsme si tady opakovaně říkali - výroby dostal mnoho zásahů ve chvíli, kdy Rusové napadli Ukrajinu, v té chvíli se přetrhaly distributorské řetězce. Spojilo se to s problémy s výrobou dané postcovidovou situací a výsledek je, že produkce léků, obecně produkce léků nekryje spotřebu léků nejenom v Evropě, ale na celém světě. Chybí zhruba 20 % na pokrytí spotřeby léků.

Druhá věc, která je důležitá, je zdůraznit, že novela zákona o léčivech má dělenou účinnost, a teprve od 1. 6. - a to jsem tady opakovaně říkal - je účinná druhá, tedy důležitější část novely zákona o léčivech, viditelná pro veřejnost, která je stěžejní pro snížení dopadů výpadků léků na pacienty, a o to nám jde. My chceme ty dopady snížit, jejich negativní efekt. Nejsme schopni pomocí žádného zákona zvýšit výrobu léků, které se vyrábí mimo Evropskou unii, kde chybí aktivní látky. To prostě nedokáže nikdo. Od začátku června SÚKL označuje léčivé přípravky jako omezeně dostupné, k dnešnímu dni je to 39 léčivých přípravků, což znamená, že tyto léčivé přípravky není možno vyvézt do zahraničí. Distributoři je musí dodat do lékáren, do všech lékáren, do dvou pracovních dnů. Lékárna je smí objednávat jen v obvyklém množství, tedy v tom, které potřebuje, a nesmí si dělat zásoby tak, abychom zabránili tomu, aby malé lékárny byly postiženy, a ten lék mají. Toto budeme každý měsíc vyhodnocovat. Připravujeme pak vyhodnocení pro Poslaneckou sněmovnu někdy v listopadu.

Lékárník má přístupná data o aktuální dostupnosti těchto léčiv u jednotlivých distributorů a my samozřejmě vše kontinuálně komunikujeme s reprezentanty lékárníků, tedy s Lékárnickou komorou. Lékař při předepisování vidí v eReceptu dostupnost omezeně dostupných léčiv v lékárnách a stejně tak pacient si v aplikaci může ověřit dostupnost. Skutečnost, že výrobci hlásí přerušení dodávek, neznamená, a ani v minulosti nikdy neznamenala, že léčivý přípravek je nedostupný pro pacienty. Často dochází k situaci, kdy výrobce doveze velkou dodávku léčiv na několik měsíců a do příští dodávky nahlásí přerušení. To je v pořádku, to je legitimní, nám to navíc umožňuje reagovat a umožňuje nám to distribuovat ty léky do všech lékáren plošně. Takže i přes nahlášení přerušení dodávek je takový lék dostupný pro pacienty.

Za účelem předcházení zvýšenému počtu hlášení o přerušení dodávek, která ve skutečnosti neznamenají nedostupná léčiva, vypracoval SÚKL ve spolupráci s ministerstvem a výrobci metodiku hlášení, která se promítla i do pokynů SÚKLu pro výrobce. Tato metodika je rovněž účinná od června, a dopad tedy bude možné hodnotit zase až s odstupem času. My plánujeme vyhodnocování průběžně každý měsíc a samozřejmě pro Poslaneckou sněmovnu pak velké vyhodnocování i za přítomnosti lékárníků, majitelů malých lékáren, kteří skutečně vlastní malé lékárny, ne ve velkých městech, ale řekněme v obcích, protože si ověřujeme, a ověřujeme to s Lékárnickou komorou, že ty léky se opravdu dostávají všude.

Samozřejmě problém s výrobou léků tady je. My dál s ministrem Síkelou pracujeme na tom, abychom dostali výrobu do České republiky, dalších léků. Komunikujeme intenzivně s výrobci, kteří sídlí v České republice, byť nejsou vlastněni českými subjekty a jsou vlastněni nadnárodními korporacemi nebo řekněme americkými penzijními fondy. Debatujeme o rozšíření registrace léků v České republice a podařilo se získat dohodu s řadou firem, které dříve nedodávaly a nyní dodávají i do České republiky. Samozřejmě vytváříme zásoby a tady už se podařilo dokončit debatu se šéfem hmotných rezerv, s panem ředitelem Švagrem, kdy plánujeme, abychom tam měli zásoby některých léků, ale pořád nejsme schopni a nebudeme schopni vyřešit to, že prostě produkce léků prudce poklesla po covidu a v důsledku agrese Ruska na Ukrajině, a tím pádem je prostě snížená produkce léků o zhruba 20 % pro celý svět, nejenom pro Evropu.

Naše role je dostat lék do každé lékárny, snažit se mít zásoby a snažit se hledat distributory z více směrů tak, abychom nebyli odkázáni na nějaké monopoly.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času. Táži se, jestli je zájem od paní poslankyně ještě na doplňující dotaz?

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Pane ministře, ty důvody vám opozice říkala. Když se novela zákona projednávala, vy jste do ní vkládal velké naděje. My jsme říkali, že ty důvody jsou z vaší pozice trošku neřešitelné, ale poprvé jsem ráda, že jste to tedy takto napřímo přiznal, že není to úplně ve vašich rukách, že ten problém je spíše globálního charakteru, protože výroba se přesunula mimo Evropskou unii a mimo Českou republiku. Vy jste mi tak trošku nahrál, když jste řekl, že to s panem ministrem Síkelou už řešíte, aby se výroba přesunula do České republiky, můžeme říct i potažmo do Evropské unie, a mě by ale zajímalo, co konkrétně pro to děláte, protože já si pamatuji, když jste sliboval výrobu penicilinu. Bavili jsme se o tom spolu i v debatě, že to bude určitě jenom část výrobního procesu, že tak rychle to stihnout nedá. Co děláte tedy pro to, aby se ta výroba vrátila nejen do České republiky, potažmo i do Evropské unie? Jednáte na úrovni Evropské unie?

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr má ještě zájem vystoupit.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já za tu racionální a konstruktivní debatu velmi děkuji a opravdu souhlasím s vámi - a každý zdravotník a každý, kdo se v systému vyzná, ví, a já jsem to tady opakovaně říkal - to je jediné, kde se asi úplně neshodneme, já jsem tady opakovaně říkal, že není žádná cesta a ještě několik let nebude žádná cesta, jak donutit mimoevropské subjekty, které sídlí v Asii, aby zvýšily výrobu a saturovaly evropský trh. Tady je to globální problém. Ten problém má více rovin a naše naděje, které vkládáme do toho zákona, a zdá se, že ne neoprávněně, jsou trojí. První: mít zásobu nejvíce rizikových léků, které opravdu mohou ohrozit zdraví pacienta, a o to se snažíme dvojí cestou. To si vzpomeňme, v tom zákonu, který jste schválili, rezervy u distributorů, hmotné rezervy. Za druhé, dostat ten lék do každé lékárny pod sankcí ve chvíli, kdy ten lék bude mít snížené dodávky. Za třetí, zabránit reexportu ve chvíli, kdy řekneme, že ten reexport není možný, a to pod - já si troufnu říct - poměrně drakonickou pokutou. To jsou tři kroky, které můžeme udělat.

Co se týče přesunuté výroby do České republiky, my na tom stále pracujeme. Asi by bylo dobré se spíše zeptat pana ministra Síkely, který to má ve svém rezortu, nicméně abychom my mohli tady toto udělat, podléhá to schválení Evropské komise, a podobně jako zákon o návykových látkách, který si myslím, že je velmi dobře připraven, prošel Sněmovnou a za to velmi děkuji, není úplně jednoduché získat pro ten zákon notifikaci Evropské komise. Ta notifikace bude někdy do konce srpna, pokud všechno dobře dopadne. Podobně složitý proces je s výrobou, respektive s blastrováním (blistrováním?), ať jsem přesný, penicilinu. Tady dále pracujeme s panem ministrem Síkelou a moje ambice se nemění - chtěl bych do konce volebního období tady mít další výrobu nebo blastrování (blistrování?), chcete-li, léků, například penicilinu.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. V tuto chvíli můžeme přistoupit k další interpelaci, pan poslanec Hubert Lang bude interpelovat pana ministra Rakušana. Máte slovo.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře vnitra, moje otázka je jednoduchá. Zajímá mne, jaká je predikce příchodu Ukrajinců do České republiky. Protože neustále trvá konflikt Ruská federace - Ukrajina a přichází sem neustále další běženci, zda již není tedy čas se začít bavit o nějakém stop stavu pro Českou republiku?

Co mě k tomu vede? Od začátku válečného konfliktu přišlo na území republiky víc jak 500 000 Ukrajinců, kterým byla vydána víza dočasné ochrany. V současné době tady více jak 340 000 víz dočasné ochrany lidí, kteří tady zůstávají, protože někteří již odešli. Každý týden přichází do České republiky 1 500 Ukrajinců, opět neustále ten příliv trvá. To znamená, je to 6 000 lidí za měsíc. Průměrný plat na Ukrajině je kolem 12 000 korun. Prvních pět měsíců trvá humanitární dávka pro všechny osoby, což je 4 860 korun na jednu osobu každý měsíc. Dále, pakliže vezmu čtyři zranitelné osoby, což je průměrná rodina, získávají kolem 12 000 korun na měsíc na bydlení, plus jim trvá dále ta humanitární dávka 4 860 korun. Je to opravdu velice náročné z pohledu zatížení na byty, na sociál, na školu, na zdravotnictví. Ten konflikt dále trvá a ještě trvat bude. Vztahuji to ke svému Plzeňskému kraji, kde máme víc jak 40 000 cizinců přímo ve 180tisícovém městě Plzni, kdy z toho 35 000 je Ukrajinců. Pro ilustraci, Klatovy jako druhé největší město v kraji mají 23 000 obyvatel, Tachov 14 000 obyvatel, případně Domažlice mají 11 000 obyvatel. Kralovice, což je můj volební obvod, mají 3 000 obyvatel, to znamená, tento volební obvod, ten městys, naplníme za čtrnáct dní příchozími lidmi z Ukrajiny. ***