Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za otázku. Myslím, že otázky kvality ve školství jsou zcela zásadní, a musím říct, že pozoruji v posledních dvaceti letech jistou asymetrii mezi tím, jak velká pozornost se věnovala otázkám kvality ve vysokém školství, kde už dnes i v České republice máme rozvinutý systém zajišťování kvality na úrovni jednotlivých institucí, Národní akreditační úřad a podobně, tak bohužel v oblasti regionálního školství pořád ještě tahle problematika zůstává z hlediska nějaké regulace a institucionálního nastavení spíš v minulém století. Máme samozřejmě instituci, která kontroluje kvalitu, což je Česká školní inspekce, ale to je velmi odlišný mechanismus, přestože prošla určitým vývojem od toho, co dnes třeba považujeme za standardy zajišťování kvality ve vysokém školství. Musím říct, že personální rozměr považuji za důležitý.

Pokud se podíváme na statistiky, velikost tříd v našich školách je v zásadě poměrně příznivá, protože ve většině regionů je méně než 20 dětí, nějakých 19 dětí na třídu. Trochu se tomu vymyká v průměru Praha, kde je to 22 nebo 23 dětí. Ale samozřejmě jsou místa, kde jsou třídy naplněny na zákonem stanovené maximum zvýšené o tu výjimku, a to samozřejmě není dobře. Děje se to především tam, kde zřizovatelé, což jsou primárně obce, nezvládli včas reagovat na demografický vývoj nebo migraci lidí třeba do zázemí velkých měst. Takové případy jsou a já to považuji za něco, co musíme řešit. Samozřejmě primárně je to zodpovědnost měst a obcí, ale jsem přesvědčený o tom, že je správné, aby stát jim pomohl. Koneckonců i v letošním roce se čerpá na výstavbu některých nových školních kapacit v rámci investičních prostředků v rozpočtu Ministerstva školství.

Situace kolem úvazků je podle mě také zajímavá. Já jsem poslední rok strávil zkoumáním různých důsledků a aspektů nastavení těch proslulých PHmaxů poměrně hodně času a podělím se o jedno - možná pro veřejnost překvapivé - zjištění. Ten systém, který byl zaveden minulou vládou a vlastně připraven předminulou vládou, způsobil rychlé narůstání úvazků ve školách tempem asi 4 000 nových učitelských míst každý rok; 4 000 učitelů podle hrubého odhadu odchází ročně do důchodu, to už je potřeba 8 000 učitelů ročně nových. Celá produkce všech českých univerzit je 2 200 absolventů učitelství ročně, takže ten systém PHmaxů způsobil za posledních pět let zcela zřetelnou devastaci profesionality českého učitelstva z hlediska aprobovanosti a kvalifikace. Máme prostě nastavený systém v rozporu s tím, jakou objednávku jsme kdy formulovali vůči univerzitám vzdělávajícím učitele. Myslím, že tady musíme, a o tom jsem mluvil při jedné z předchozích interpelací, nastavit společenskou objednávku pro vysoké školy, abychom výrazně posílili přípravu učitelů.

Pokud jde o přímou vyučovací povinnost nebo pedagogickou činnost učitelů, tam, pokud vím, z hlediska mezinárodních srovnání nepatříme k zemím, které by se nějak výrazně odchylovaly. Skutečně ve srovnání s Německem je ta přímá povinnost nižší, na druhé straně v Německu mi mí kolegové ministři z jednotlivých spolkových zemí líčí, že typicky pak učitelé preferují nižší úvazky, takže ve skutečnosti učí zhruba stejně jako čeští učitelé, protože zkrátka finanční motivace pro ně není tak zásadní, aby chtěli trávit v práci ještě další dvě nebo tři hodiny.

Tohle téma bylo diskutováno naposledy v loňském roce. Tehdy existovaly návrhy na zvýšení povinnosti na úroveň právě těch sousedních zemí. Já jsem tehdy ty návrhy odmítl, protože se domnívám, že v tuhle chvíli spíš uvažujme o tom, jakým způsobem zkvalitnit podmínky pro práci učitelů, jakým způsobem zvládneme nové vzdělávací programy, což bude klást na učitele dodatečné nároky. Na druhé straně si myslím, že v tuhle chvíli tady není prostor pro snižování úvazků nebo přímé povinnosti. To si myslím, že je mimo ekonomické možnosti země, a v tuhle chvíli se nepohybujeme mimo běžný rámec. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím ještě o doplňující otázku. Prosím jenom, abychom dodržovali čas. Já jsem nechal jak vám, tak panu ministrovi kousek navíc.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Já samozřejmě plně chápu, že německý učitel nechce mít plný úvazek. Ono při jeho financích, kterými je oceněn, vcelku to asi nepotřebuje. Tomu se náš učitel opravdu může dívat pouze na záda. Pro mě je velmi důležité - beru vás tedy za slovo - že se tomu samozřejmě ministerstvo věnuje, víte o tom problému. A určitě bych byla velmi nerada, protože nemáme dostatek financí, kdyby odcházeli kvalitní učitelé ze základních škol, protože potom bychom to už mohli těžko dohánět. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Jenom krátkou reakci. Já jsem nechával zkoumat platy učitelů. Samozřejmě nemůžeme srovnávat absolutní výši německých a českých platů, a když se podíváme na vztah k průměrné mzdě, tak naši učitelé na středních, základních školách jsou na tom prakticky stejně jako němečtí učitelé. Ten průměr v loňském roce, jak jsem říkal už při jiné interpelaci, byl v České republice 123 % průměru na středních školách a 120 % průměru na základních školách, což je zcela srovnatelné s Německem a s Rakouskem vzhledem k průměrnému platu, který je tam.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím další interpelující, paní poslankyni Štefanovou, která bude interpelovat pana ministra Blažka. Pan ministr je omluven řádně, paní poslankyně zde není.

Takže můžeme přistoupit k dalšímu, a to je pan poslanec Patrik Nacher, který má interpelovat pana ministra Kupku. Ani jeden z nich zde není.

Můžeme tedy přistoupit na interpelaci pana poslance Kubíčka. Ten bude interpelovat pana ministra Hladíka. Dívám se, rovněž pan Hladík je omluven. (Poslanec Kubíček není v sále.)

Můžeme přistoupit na interpelaci paní poslankyně Berkovcové, která bude interpelovat pana ministra Beka. Paní poslankyně zde není, tato interpelace propadá.

Následuje pan poslanec Brož, kterého již vidím. Ten bude interpelovat přítomného pana ministra Baxu.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal na aktuální vývoj a situaci v Národní galerii v Praze na základě otevřeného dopisu podepsaného významnými zástupci akademické a vědecké obce, vyjadřujícího hluboké znepokojení nad nestabilní personální situací v této instituci a celkově dlouhodobě špatnou situaci i vzhledem například k potřebné rekonstrukci Veletržního paláce. Chtěl bych vás požádat o zodpovězení následujících dotazů: Za prvé, jaké konkrétní kroky hodlá Ministerstvo kultury podniknout k řešení nestabilní personální situace v Národní galerii, zejména ve světle náhlého odvolání pana docenta Martina Musílka z pozice vedoucího odboru vědy a výzkumu? Za druhé, jakým způsobem plánujete zlepšit komunikaci mezi vedením Národní galerie a předními zástupci uměleckohistorické obce, kteří opakovaně vyjadřují nespokojenost s dosavadní úrovní komunikace? Za třetí, můžete potvrdit, že bude vyřízena žádost o volný vstup do stálých expozic Národní galerie pro studenty všech kateder dějin umění v České republice, která zůstává od prosince 2023 bez odpovědi? A teď nemyslím, že bych o to bojoval, ale aby se odpovědělo, ať negativně, nebo pozitivně. A za čtvrté, jaké kroky podnikne Ministerstvo kultury k zajištění kontinuity a stability probíhajících meziinstitucionálních grantů a výzkumných projektů, které byly ohroženy právě odvoláním pana docenta Martina Musílka?

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana ministra.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, dovolím si odpovědět obšírněji, doufám, že se vejdu do toho času.

Bod jedna - odvolání pana Musílka z vedení Národní galerie Praha. Členové odborných a poradních orgánů Národní galerie před několika dny hromadně rezignovali na své pozice, odchod ohlásilo 23 z nich. Mezi důvody uvedli nedostatečnou komunikaci ze strany vedení Národní galerie, ale také nedávné rozhodnutí generální ředitelky Alicje Knast odvolat vedoucího odboru pro vědu a výzkum Národní galerie doc. dr. Martina Musílka, Ph.D. Generální ředitelka zdůvodnila své rozhodnutí ve věci odvolání docenta Musílka jeho dlouhodobými manažerskými pochybeními, a to včetně způsobu administrace významného projektu v rámci operačního programu Jan Amos Komenský. Podle generální ředitelky porušil doktor Musílek povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci. Konkrétně byl problém dodržování termínu pro předkládání materiálů, které se vztahovaly k uvedenému projektu. Dle sdělení generální ředitelky nestíhal doktor Musílek včas připravit předmětné materiály tak, aby se s nimi generální ředitelka mohla seznámit, než je jako statutární zástupce příspěvkové organizace schválí. Kolegové schvalující dokumentaci neměli vzhledem k pozdnímu dodání uvedených materiálů téměř žádný časový prostor pro řádné seznámení se s nimi, a tedy nebylo možné připomínkovat. Žádost o dotaci byla nicméně v termínu podána. Dle vyjádření generální ředitelky byl doktor Musílek již v minulosti upozorněn na důležitost dodržování termínů v práci jím řízeného odboru. ***