(16.40 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)
Otevřený dopis s rezignací členů odborných a poradních orgánů Národní galerie - v reakci na rozhodnutí generální ředitelky ve věci odvolání doktora Musílka 23 členů odborných a poradních orgánů Národní galerie sepsalo dopis, ve kterém kritizují tento krok, jejž jsem vysvětloval, přičemž vyzdvihují pozitivní roli vedoucího odboru pro vědu a výzkum doktora Musílka zejména na poli komunikace, mezinárodních galerií a univerzitními pracovišti příslušného zaměření. Problémy v komunikaci zástupci akademických pracovišť dokládají v předmětném otevřeném dopisu, konkrétně na problematice volných vstupů do stálých expozic Národní galerie pro studenty kateder dějin umění v Česku, kdy se obrátili před půl rokem se žádostí o to, aby byly umožněny volné vstupy.
Ze strany Ministerstva kultury byla generální ředitelce Knast bezprostředně podána žádost o urgentní vyjádření k této záležitosti. Generální ředitelka uvedla, že má dlouhodobě zájem o jednání se zástupci příslušných institucí. Za zásadní faktor přerušení této komunikace uvedla tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Přesto jednání v tomto směru pokračovala i po Novém roce a vyústila ve zpracování návrhu memoranda o spolupráci mezi Univerzitou Karlovou a Národní galerií, které bude základem pro výše uvedené benefity. Návrh předmětného memoranda obdržela Národní galerie Praha od Univerzity Karlovy 6. května letošního roku. Národní galerie jej připomínkovala a nyní čeká na schválení ze strany Univerzity Karlovy.
Přestože je rezignace členů odborných a poradních orgánů Národní galerie aktuální a čerstvou záležitostí, Ministerstvo kultury coby zřizovatel příspěvkové organizace celou záležitost a všechny aspekty s ní související od samého počátku aktivně řeší. Tato problematika byla detailně projednána jako nový bod v programu předem plánovaného jednání garanční rady Národní galerie v Praze, což je můj odborný orgán, které se konalo v tomto týdnu. Ministerstvo kultury v rámci tohoto jednání garanční rady deklarovalo pro nejbližší období možnost vytvoření platformy pro jednání jednotlivých stran tohoto sporu, a to především za účelem toho, aby nebyl ohrožen výše uvedený operační program OP JAK, respektive ta žádost do něj podaná, a také k tomu, aby byla adekvátně vyřešena otázka volných vstupů do Národní galerie pro vysokoškolské studenty dějin umění. Zároveň byl v rámci jednání kladen důraz na zlepšení vzájemné komunikace mezi zainteresovanými stranami včetně důsledného předávání všech podstatných informací.
Tolik tedy shrnutí odpovědí na vaše konkrétní otázky, které se týkají jak odvolání pana doktora Musílka, tak záležitosti toho otevřeného dopisu a tématu vstupu studentů uměleckohistorických oborů do expozic Národní galerie. My jsme připraveni v této věci dál komunikovat a především interně konat.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec má ještě zájem.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za tu odpověď. Já bych jenom dodal, že na situaci v Národní galerii upozorňuji opravdu dlouhodobě nejenom já tady na půdě Poslanecké sněmovny, ale i odborná veřejnost. Je to opravdu složitá, dlouhodobá záležitost. Teď to nevyřešíme a vím, že vy mi neřeknete asi nic nového. Jenom chci avizovat, pane ministře, budu opravdu iniciovat jednání na podvýboru pro kulturu ohledně Národní galerie, její vize, rekonstrukce Veletržního paláce a dalších věcí. Je to opravdu jedna z našich nejvýznamnějších kulturních institucí a myslím, že si zaslouží naši pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr ještě bude reagovat.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, tu iniciativu vítám. Myslím si, že to bude dobrá příležitost o těchto záležitostech si pohovořit. Jenom připomenu, že Národní galerie je instituce, která dlouhodobě trpí různými problémy zděděnými, a teď nemám na mysli v období jednotlivých vlád, ale spíš tak dlouhodobě - nevyhovující prostorové podmínky, dlouhodobá podfinancovanost, také v minulosti, v minulých letech často poměrně závažné personální otřesy, které se tam odehrávaly. Na straně druhé chci ale s plnou vážností říct, že se jenom v posledním roce podařila řada úspěšných projektů: výborná prezentace České republiky na Benátském bienále, kde náš projekt byl vyhodnocen jako jeden z deseti nejlepších, podařilo se opravit pavilon; velmi významně se zlepšila komunikace Národní galerie, a hlavně spolupráce s regionálními muzei umění, což byla věc, která byla dlouhodobě zanedbána. Uskutečnilo se několik velice úspěšných výstavních projektů, vyřešila se otázka využití Valdštejnské jízdárny.
Já nijak nezlehčuji tu iniciativu expertů z oblasti dějin umění. Opravdu není obvyklé, aby velmi vážení odborníci z vysokoškolských pracovišť a z akademického prostředí, Uměleckohistorická společnost a další takto hromadně reagovali na dění v Národní galerii - odstoupení z různých grémií, kolokvií, poradních orgánů a rad. My to nijak nepodceňujeme, samo ministerstvo se ujalo jednání v této věci.
Chceme, aby projekt z operačního programu Jan Amos Komenský byl uskutečněn. Chceme vyřešit to téma, jakkoliv je dílčí ohledně spolupráce pro vysokoškolské studenty a Národní galerie, a jsme schopni to určitě i veřejně prezentovat, takže jsme připraveni spolupracovat s podvýborem pro kulturu při této záležitosti.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího interpelujícího a tím je pan poslanec Igor Hendrych, který bude interpelovat pana ministra Beka. Máte slovo.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, dámy a pánové, tento týden jsme tady probírali ve druhém čtení novelu zákoníku práce, který mimo jiné zavádí, respektive ruší institut minimálních zaručených mezd a zavádí institut zcela nový, a to je takzvaný minimální zaručený plat pro veřejnou sféru. Já jsem si dovolil načíst dva dny zpět pozměňovací návrh, kdy vlastně uvádím nový nebo jaksi konstituuji nový odstavec, že na mzdy akademických pracovníků veřejných vysokých škol se vztahuje ustanovení o zaručeném platu. Domnívám se, že jsme tak trošku zapomněli na pracovníky veřejných vysokých škol, akademické pracovníky veřejných vysokých škol. Ti se pohybují nikoli v platové, ale mzdové sféře a v podstatě poskytují nějaký veřejný, možná smíšený statek ve veřejném zájmu z veřejných financí. Domnívám se, že konkrétně na tuto skupinu pracovníků by měl být aplikován rovněž tento nový institut, byť pod tím tradičním názvem - logicky, aby se nejmenovalo plat, ale mzda.
Nevím, jaký na to máte názor, pane ministře - využívám vaší přítomnosti, že jste tady zrovna a že to máme dva dny, že to máme čerstvé, půjdeme do třetího čtení - jak se na to koukáte, protože já jsem třeba zaznamenal u několika vysokých škol, zejména humanitního a společenskovědního zaměření, že skutečně ty tarify, zejména pro asistenty nebo lektory, ale někdy i pro odborné asistenty, začíná v podstatě právě tou klauzulí o minimální zaručené mzdě, která v současné době je v tom sedmém z osmi stupňů. Mimochodem, nebyl teď už dvakrát navýšen ten sedmý stupeň a trošku se obávám, že zrovna u těchto konkrétních oborů nebo u těchto oblastí může dojít k tomu, že vlastně mzda může klesnout ještě i pod tuto současnou úroveň. Tak mě zajímá váš názor na tuhletu problematiku a eventuálně, jak se k tomu postavíte ve třetím čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana ministra Beka.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, moc děkuji za tu otázku. Ona míří do takové živé oblasti odměňování na vysokých školách a já přiznávám, že i můj pohled je formován samozřejmě do značné míry mojí osobní zkušenosti. Musím říct, že jsem velkým příznivcem autonomie vysokých škol a jsem vděčný za každé snížení zásahu státu do vnitřního chodu vysokých škol, ale uvědomuji si, že tenhle režim třeba nevyhovuje všem vysokým školám nebo se s ním nejsou s to dostatečně vyrovnat. ***
