(10.10 hodin)
(pokračuje Jiří Strýček)

První, na koho chci reagovat, je pan předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek, který tady říká, že se občané diví, proč my to tady projednáváme, proč my to tady projednáváme tak dlouho a tak dlouho. No samozřejmě, my to projednáváme z jednoho prostého důvodu, protože opravdu tady spousta odpovědí na naše otázky zůstala nezodpovězena... nebo naše otázky zůstaly nezodpovězeny. Mně třeba dodneška nikdo nevysvětlil, proč se tady tato novela zákona předkládá poslaneckým zákonem, to je jedna věc. A druhá věc, proč vlastně tady byla změněna účinnost, protože ten velký zákon o výkonu, správě voleb, z kterého vy jste vytrhli tady tuto korespondenční volbu, má účinnost od 1. 1. 2026 a jenom na této novele jste změnili účinnost od 1. 1. 2025. Takže to je ten problém, proč my se ptáme a na toto chceme znát odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Letocha, poté paní poslankyně Berenika Peštová a poté pan poslanec Kohoutek. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl reagovat svou faktickou poznámkou na paní kolegyni Balaštíkovou, prostřednictvím vás, a zároveň i na všechny ostatní, kteří tvrdí, že tady jako nejsou poslanci koalice. Někteří tady jsou, tak bych byl pro, abyste nás brali v potaz. To, že zrovna nevystupujeme, neznamená, že tady nejsme a že nevnímáme to, o čem se tady baví.

Ale teď konkrétně k paní Balaštíkové, která řekla, že se snažíme udělat lidem, kteří nežijí toho času v České republice, nějaký nadstandard. Prosím vás, korespondenční volba je zavedena téměř všude v Evropě. Nemyslím si, že by to měl být nějaký nadstandard. Ba naopak. Pokud jsou to voliči, kteří chtějí jít k volbám, mají v tuto chvíli možnost k volbám jít. Mají poměrně dlouhou cestu, řadu z nich to stojí významné finanční náklady. Proto si myslím, že ulehčit lidem, kteří mají zájem o to volit, tak dát jim možnost volit korespondenčně není žádný nadstandard v dnešní době, v dnešním pojetí Evropy. Takže prosím, nadstandard určitě ne. Naopak bych řekl, že se dorovnáváme do normálu Evropské unie a nadstandardní není v tuto chvíli rozhodně korespondenční volba. Děkuji za čas.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za jeho dodržení. Nyní vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, posléze pan poslanec Kohoutek. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Bělobrádka, prostřednictvím paní předsedající. Mně se líbí vždycky pan poslanec Bělobrádek, prostřednictvím vás, nám tady vždycky řekne nějaký hezký exkurz. A mně se to líbí, já musím říct, že ano. Tak si dáme třeba exkurz, co je to ta diskuse. Diskuse ve své podstatě je debata mezi několika lidmi, mezi několika lidmi na dané téma, kdy ti lidé, kteří hovoří, tak každý na to říká svůj úhel pohledu a snaží se tu danou věc rozebrat. Toto, co zde probíhá, není diskuse, ale od nás je to monolog. Protože s námi nikdo nerozebírá danou věc. A my tady říkáme svůj úhel pohledu, ale z druhé strany není nic! Takže neříkejte tomu diskuse, ale říkejme tomu monology jednotlivých členů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan poslanec Kohoutek. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dvě reakce. K panu ctěnému kolegovi poslanci Bělobrádkovi, vaším prostřednictvím. Pane poslanče, ale ta vaše argumentace, promiňte mi ten výraz, ale je trošku scestná. Že máme technické prostředky, že kolegové to vnímají, poslouchají někde v kancelářích, že máme dnešní - díky komunikačním prostředkům - tyto dovednosti. No tak můžeme zavřít rovnou tenhle sál, můžeme to tady zhasnout. Paní předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová, vaším prostřednictvím, bude spokojená, že ušetří nějaké ty peníze, jak říká, a můžeme tedy hlasovat z kanceláří, když to tady takhle podle vás může být, že tady nemusíme sedět a nemusíme se poslouchat. To ad jedna.

A k panu poslanci Letochovi, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně. No, nadstandardní je asi touha a potřeba pro vás jako pětikoalici tenhle zákon protlačit co nejdřív, protože kdyby to byl standardní a běžný zákon jako jakýkoliv jiný, tak k tomu nesvoláváte mimořádné schůze, nejednáme tady pátky o výborových týdnech a necháte to normálně prohlasovat v rámci běžného legislativního procesu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržením času. Nyní pan poslanec Pavel Bělobrádek, poté paní poslankyně Margita Balaštíková, Lucie Potůčková a Igor Hendrych. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já vám dávám za pravdu. Dávám vám za pravdu v tom, že pokud jsou tady vzneseny dotazy, tak by měly být zodpovězeny. Na tom se asi shodneme a myslím, že to je v pořádku. Já jsem reagoval na jiné věci. Ale pojďme si to říct.

Za prvé si myslím, že není nic zvláštního, zažili jsme to v covidu všichni, že se dokonce i elektronicky hlasovalo, hlasovalo se v rámci home office. Takže je třeba možné, já to beru jako jeden z podnětů, myslím, že spousta poslanců, obzvláště těch, kteří jsou z velké dálky, by uvítala, kdyby se mohli zúčastňovat zasedání Sněmovny třeba i tímto způsobem. Skutečně na krajské úrovni je celkem běžné, že se hlasuje i díky informačním technologiím.

Druhá věc je samozřejmě diskuse. K ní patří interakce. A já tímto, že vystupuji, tak vlastně neguji to, co jste řekla, protože reaguji a diskutuji. Takže není to zase takto kategorické, jak to mohlo vyznít. Jsem přesvědčen, že pořád zůstává meritum věci. Ten, kdo žije v zahraničí, tak má v některých případech skutečně velký hendikep, velký problém s tím, že skutečně na rozdíl od nás, kteří můžeme hlasovat i díky průkazu voličskému jinde po České republice, i v rámci jednoho města je mnoho míst, kam může zajít, tak on musí dojíždět třeba tisíce kilometrů. A tady to vyznívá, jako že všichni Češi žijící v zahraničí jsou nějací lidé, kteří se o to nezajímají, a že jsou nějací podivní. Trochu mně to připomíná antiemigrační rétoriku z minulého režimu. Na druhou stranu, typický příklad, vědec, který dělá dobré jméno republice, pak se vrátí s těmi zkušenostmi, tak je takto hendikepován.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Balaštíková, stahuje, a paní poslankyně Potůčková, Lucie Potůčková. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych velmi ráda aspoň stručně odpověděla paní kolegyni Berenice Peštové. Vím, že budu číst, ale je toho dost. Doufám, že to stihnu za ty tři minuty, ale jako právník umím číst rychle a věřím, že paní kolegyně umí rychle poslouchat.

Článek 1 Listiny základních práv a svobod říká, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. To ale neznamená, že právo nesmí rozlišovat. Ve skutečnosti na základě nejrůznějších podmínek rozlišuje neustále: kdo smí řídit, třeba na základě věku či zdravotního stavu, a kdo ne; kdo smí stavět, třeba na základě typu pozemku, a kdo ne; kdo smí vykonávat určité profese, třeba na základě vzdělání, a kdo ne.

Obecná zásada rovnosti nežádá, aby každý měl úplně stejná práva a povinnosti, nýbrž aby se nerozlišovalo bezdůvodně, tedy aby nedocházelo k takzvané libovůli. Ba dokonce jde ještě dál: s lidmi v obdobné situaci se má zacházet obdobně, zatímco s lidmi v odlišných situacích odlišně, přiměřeně té odlišnosti. Trochu to připomíná Ezopovu bajku o lišce a čápovi. Když oba dostanou večeři na plochém talíři, nají se jen liška, když naopak ve džbánu, nají se jen čáp. Zdánlivě bychom se k nim mohli se chovat zcela rovně, ale ve skutečnosti jednoho z nich výrazně znevýhodníme. Principu rovnosti proto nejlépe vyhovíme, když lišce dáme talíř a čápovi dáme džbán. Na první pohled to vypadá jako nerovné zacházení, ale ve skutečnosti je to právě naopak.

Velká část voličů v zahraničí, kteří nebydlí blízko ambasády, jsou dnes v pozici čápa, jenž má sníst kaši z talíře. Volební právo mají, formálně jim v jeho výkonu nikdo nebrání, ale pokud chtějí hlasovat, musí překonat vzdálenost stovek nebo i tisíců kilometrů. Zatímco nejen voliči v České republice, ale i ta část voličů v zahraničí, která pobývá v hlavním městě a k ambasádě to má blízko, připomínají tu lišku. Pokud bude korespondenční hlasování zavedeno výhradně pro zahraniční voliče, jde tedy o nerovnost jen zdánlivě. Ve skutečnosti se tím naopak dnes existující (Předsedající: Čas.) faktická nerovnost odbourá.

A to je Marek Antoš, ústavní právník (Předsedající: Čas prosím.), kterého často citujete.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Hendrych a poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP