Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Musím říct k některým dotazům, že si říkám, že poprvé ten zákon někdo si přečetl, jako otevřel teprve nedávno, když už tedy bylo jasné, že k dalšímu odkladu nedojde. To mě mrzí. Já chápu, že ta změna, ať už legislativní, tak digitalizace, je náročná. Každá změna, byť dochází k zásadní redukci počtu úkonů na jednotlivých úřadech zhruba o 30 %, spousta staveb se dostává do volného režimu, tak vždycky ta změna má nějaké bolesti, ale nemyslím si, že u rok staré legislativy by někdo měl ten zákon otevírat týden předtím anebo neměl možnost se v libovolném formátu, ať už na úrovni třeba krajské nebo školení, na několika jsem osobně byl a byly tam stovky lidí, tak nebyl seznámen s literou zákona.

Druhou částí, která bývá často zmiňována v médiích, jsou takzvané podzákonné normy neboli vyhlášky. Ten zákon, jak jsme ho tady schválili, má překlenovací období do roku 2027. Přesto jsme za Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se SMOČRem, architekty a dalšími všechny ty vyhlášky vypracovali a jsou v systému, nevím, jestli už v eSbírce je ta poslední technická, ale jejich znění, jejich forma i předtím, než ji notifikovala Evropská komise, byly vyvěšeny na ministerstvu, na našem webu, na první stránce, kde jsou ty velké dlaždice - digitalizace stavebního řízení, vyhlášky, nejčastěji kladené dotazy. Takže i tyto jsme dodali, byť tato povinnost může padat i na jiné rezorty, tak tam využívají dobu do roku 2027, kdy je to překlenovací období.

K samotné digitalizaci stavebního řízení: ono to úplně nepatří do jednání o pořadu schůze. V rámci celého řešení dodáváme tři systémy a já se nechci vracet do minulosti, byť už jsem několikrát zmiňoval, v jaký moment jsme tuto věc přebrali, ty aplikace jsou tři.

Jedna je pro ty, kdo staví. Je to webové rozhraní, kam se přihlásíte přes identitu občana nebo před klíč eGovernmentu, kde zadáváte ty stavby jako stavitel, inteligentní workflow, tato aplikace bude spuštěna k 1. 7., jsou k ní instruktážní videa, je velmi intuitivní, v podstatě prostupujete jednotlivými formuláři a nahráváte či vyplňujete ty věci, které v danou chvíli o vás stát neví. Pokud je stát ví, tyto formuláře jsou předvyplněné. Jenom bych chtěl říct takovou drobnost. Určitě tu zkušenost z Portálu občana nebo když někde zadáváte nějaké údaje do agendového systému, máte. Ono se vás to zeptá, jestli si přejete sdílet vaše informace pro ten daný úkon nebo trvale. Když lidé moc nevěří státu a jsou opatrní, tak dají pouze pro tento úkon z logiky věci, stát pak ty informace neví a při dalším vyplnění je potřeba je tam doplnit.

Druhá část toho řešení je agendový informační systém, to je ten systém, který používají úředníci a vlastně ty dotčené orgány. Já jsem ten systém zpřístupnil, nebo ministerstvo, ve formě sendboxu, aby si na něm mohli vyzkoušet jeho základní funkcionality a ten systém stále ladíme i na základě zpětné vazby. Nicméně k 1. 7. tento systém spustíme. Ve věci řešení tohoto systému jsme dostali omezení na základě intervence Antimonopolního úřadu a my jsme samozřejmě nemohli plnit v tom plném režimu, nicméně zákonné povinnosti plus věci, které jsme považovali za důležité v rámci funkcionality, už ta v podstatě třetí verze, protože už jsme dostali třetí předávku toho softwaru, subjekt k 1. 7. mít bude a já jsem třeba měl dneska možnost velmi brzo ráno být na konferenci Digitalizujeme Prahu, kde jsme i reagovali na některé dotazy, respektive v IT hantýrce tikety z městských částí Prahy, co by bylo dobré v daném systému mít.

Uvedu ještě jednoduchý příklad, což je častá výhrada. Ono to v tu dobu neukazuje některé věci. Ano, zákon nám neumožňuje do 1. 7. vlastně mít zpřístupněnou tu integraci na ty jednotlivé systémy a ukazovat ta data, protože právo přistupovat k těm datům vzniká až v momentu 1. 7., kdy začne platit ta hlavní část toho zákona. Takže katastr a všechny další systémy budou prointegrované, v tuto chvíli se to bohužel nedá dělat jinak, díváme se pouze na ta cvičná data, která třeba nemají ty integrace na ty potřebné systémy, 1. 7. tam ta integrace bude.

Ohledně školení na digitalizaci stavebního řízení a samozřejmě k tomu bude i tištěný manuál, my jsme vyhlásili sérii webinářů a je jasné, že nelze objíždět jednotlivé stavební úřady a dělat individuální školení, není to ani v kapacitách Ministerstva pro místní rozvoj, byť se snažíme i skrze třeba naše kontakty v krajích, protože spolupracuji s platformou šéfů krajských IT oddělení, tak ty informace co nejvíce dostávat k lidem, na první školení, které jsme měli, celodenní webináře, byly přihlášeny tisíce lidí, respektive tisíce přihlášených, dva až tři tisíce, ale nakonec účast byla třeba jenom tisíc nebo menší než tisíc. Já nedokážu odhadnout, neb ani Ministerstvo pro místní rozvoj to nekontroluje nějak po jménech, proč se toho někdo neúčastnil, zda třeba ti úředníci využívali jedno připojení, nicméně tyto webináře jsou nahrány na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj jako celky, probíhají další a budou probíhat dál, dokud to bude potřeba.

Zároveň se zřizuje callcentrum, které by mělo fungovat jako helpdesk nejen stavebním úřadům, ale i těm, kteří s tím systémem pracují, ze strany těch, kteří podávají.

Poslední systém, který bude k 1. 7. dodáván, je to systém, který také předjímá zákon, je to NGÚP, národní geoportál. Ten bude sloužit pro pořizování změn územního plánu a postupně tak, jak se budou převádět jednotlivé územní plány měst a obcí, nejen do toho grafického standardu, ale i v rámci té datové vrstvy, tak postupně se bude naplňovat samozřejmě již existujícími schválenými územními plány tak, aby celá ta sada těch digitálních nástrojů byla kompletní.

Já žádným způsobem nebagatelizuji náročnost celé operace. Občas mi někdo vkládá do úst, jak to podceňuji, nebo že se vznáším někde na obláčku. Zdědil jsem celý ten proces v dosti neutěšeném stavu a od momentu schválení zákona do platnosti, respektive platnosti v plné míře, tedy té odložené části, byl zhruba rok. 1. 7. se tedy spustí ty jednotlivé systémy a já věřím, že i přes bolesti, což takhle velký deployment nebo spuštění má, se nám podaří právě ve spolupráci s dotčenými orgány a se stavebníky doladit ten systém tak, aby nepůsobil žádné zásadní problémy.

A možná ještě zareaguji na poslední věc, a to je to podávání jednotlivých záměrů teď narychlo, zareaguji tím prostřednictvím paní předsedající na pana Oklešťka. Kolem stavebního zákona a k tomu, jak 1. 7. nastává Armagedon, zazněla spousta věcí. Tak já z jedné strany slyším, že úředníci jsou pod tlakem, protože všichni se bojí, že to spadne a podávají ty žádosti teď. Na druhé straně slyším, že úředníci vyzývají všechny ty, co chtějí stavět, ať to rychle podají, protože prostě pak nebudou vědět, jak postupovat podle toho zákona, a systém zkolabuje. Takže obě dvě ty skupiny vlastně jaksi odkazují na tu druhou, že to je pochtívaný (chtěný?) proces. Zároveň, a já bych chtěl jenom říci, že došlo v řadě případů i na navýšení poplatků za povolování staveb, což u nějakých řekněme milionových staveb si myslím, že je spíše marginální. Asi nejkřiklavější bylo, že již v původním návrhu Kláry Dostálové se ke studnám přistoupilo stejně jako k čistírnám odpadních vod, myslím, že to byl požadavek Ministerstva životního prostředí nebo zemědělství, takže ta studna skutečně teď tam je zalistovaná jako stavba, na jejíž povolení potřebujete deset tisíc korun a já jsem slíbil, že se na to podíváme, nicméně to je věc, kterou zde nikdo nerozporoval a v tom původním návrhu byla, takže jedna z dalších věcí, které já slyším, je ekonomický důvod, podáváme to, protože pak ty poplatky budou vyšší.

Vzhledem k tomu, že ten systém je v tuto chvíli distribuovaný, to znamená, že jediné informace, které Ministerstvo pro místní rozvoj o výkonu stavebních úřadů může kdy získat, je faktický reporting skrze nějaké tabulky z těch stavebních úřadů, počet přijatých žádostí, rozpracovaných, proč to vázne, je velmi těžké mít ucelený obraz o tom, jak je teď ta soustava nastavena. To, že budou problémy, pokud zachováme síť stavebních úřadů v té maximální míře, myslím si, že to tato Sněmovna několikrát zmínila, já nejsem hnidopich a dívám se spíše dopředu, ale schválně jsem se podíval na titulky, které vycházely zejména v roce 2001 - 2022 a bylo to velké politické téma i v souvislosti s komunálními volbami, kde v podstatě všichni deklarovali, že stavební soustava v České republice, nehledě na velikost obce, velikost stavebního úřadu či počet zaměstnanců, je dobrá, funkční a z pohledu rozvrstvení v území netřeba nic měnit ani redukovat. ***