Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(16.40 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
Za druhé, aplikace neumí nastavit dotčené orgány, pokud jsou současně stavebním úřadem, čili pokud je v nastavení vybrán stavební úřad, nelze přes Portál stavebníka zaslat stejnému úřadu žádost o stanovisko dotčeného orgánu.
Za třetí, v důsledku bodu 1, 2 nedokáže občan učinit podání vůči stavebnímu úřadu městského obvodu nebo dotčenému orgánu s IČO Statutárního města Ostravy.
Za čtvrté, aplikace nemá dostupné některé funkcionality, které ve zkušební verzi fungují.
Za páté, v tuto chvíli není dostupné nastavení cesty pro čerpání časových razítek.
Tyto problémy opakovaně hlásí občané i další města. Vše na call centru zapisují, ale nepovedlo se jim MMR přesvědčit, aby problémy systému komunikovali, například, v aktualitách. Oni prostě neví, co bude, čekají, až firma to nějak vyřeší. Jak to vyřeší? 1. 1. (správně 1. 7.) se to mělo spustit, doteď se nedostanou do systému. Takhle opravdu digitalizace nevypadá.
Víte, já sama jsem byla kdysi u spuštění nového systému, a to byl převod agendy Registru vozidel. Mnoho se o tom psalo. Víte, co tam bylo problémem? Tam bylo problémem to, že nebyla dostatečně překlopená data, ale už tehdy fungovalo to, že byly přístupy, nastavení rolí, všechno fungovalo - to, co nefunguje teď u digitalizace stavebního řízení, dokázali nastavit už před několika lety u jiného systému, a fungovalo to. Mimochodem, ty problémy se vůbec nedají srovnat. Převod Registru vozidel byla velká sranda proti tomu, co se děje teď. Ale koho to postihne? Postihne to občany, postihne to stavební úřady. A vy stále v klidu. Kolega vás na to opakovaně upozorňoval a vy nic, všechno je zalité sluncem. Já si myslím, že by vláda měla z toho vyvodit zodpovědnost, nejenom ministr Bartoš, ale i pan premiér.
Kolegové, kolegyně, děkuji za pozornost a já doufám, že dozvím, jak mi premiér odpoví i na interpelaci, kterou jsem v této oblasti podala již v polovině minulého měsíce.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, jenom, můžete mi zopakovat název bodu, který navrhujete?
Poslankyně Zuzana Ožanová: Ano, mohu. Kdo převezme zodpovědnost za nedigitalizaci stavebního řízení, otazník.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju. Další vystoupí paní poslankyně Šafránková. Máte slovo. Prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás chtěla poprosit již opakovaně a poněkolikáté o předřazení důležitého bodu číslo 36, sněmovní tisk 9. Jedná se o zákon o sociálních službách, což je zvýšení příspěvku na péči lidem se zdravotním postižením v prvním a druhém stupni závislosti.
Já jenom pro připomenutí. Tento návrh tady se snažím zařadit již tři roky v tomto volebním období a snažila jsem se o to i v minulém volebním období. A řeknu vám proč. Příspěvek na péči pro dospělou osobu v prvním stupni závislosti je směšných 880 korun. A to jsou lidé, kteří nezvládají tři až čtyři základní životní potřeby, a zkrátka bez pomoci jiné osoby se neobejdou. Tak já vás žádám, prosím, konečně se probuďte a pojďme tento bod zařadit na zítra jako první bod jednání. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Eviduji se, že paní poslankyně Šafránková navrhuje bod číslo 36, což je zákon o sociálních službách, a předřazení na zítřek jako první bod. Další vystoupí pan poslanec Staněk. Nevidím ho v sále, čili dám nakonec přihlášku. A další v pořadí je pan poslanec Zdeněk Kettner. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych rád uvedl nový bod, dal do programu nový bod s názvem Revize inkluze. Ono to zní tak krásně melodicky, skoro až poeticky, ale je to opravdu regulérně obrovský průšvih.
Naše školství má spoustu problémů. O financích už jsem mluvil opakovaně a i o inkluzi jako takové už jsem mluvil opakovaně. Na férovku je třeba říct, že inkluze bylo politické rozhodnutí, to nebylo odborné rozhodnutí. Odborná veřejnost byla proti, pedagogové byli proti. A prostě skutečně to bylo regulérně postaveno seshora. Jak to někdy bývá, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly, tak tohleto je přesně ten typický příklad. Ve snaze pomoci dětem, určité malé, menší skupině dětí, jsme udělali něco nepromyšleně takovým způsobem, že my jsme jim ve výsledku ještě více uškodili. Inkluze tak, jak jsme ji postavili, nedává totiž žádný smysl. Ona nejenom, že neprospívá většinové dětské populaci, která tím i trpí, ale ona neprospěje ani skupině dětí, pro které byla inkluze vymyšlena. Nemají tak, jak je to nastavené, šanci zažít pocit úspěchu. Nemají prostě. A já jsem zaslechl, je to už, dalo by se říct, od začátku tohoto volebního období, i ze strany pětikoalice, že je potřeba provést právě revizi inkluze, že je potřeba se nad tím zamyslet, udělat nějaké zhodnocení, co to přineslo. Ale zatím se o tom stále jenom mluví jenom v nějakých vzdušných výšinách a reálné kroky vůbec žádné nejsou. A nám ten vlak ujíždí. Každý školní rok znamená jeden ztracený rok pro generaci těch dětí. Jsou to děti, které navíc byly postižené i covidem. Na co, proboha, čekáme? Až se ten systém zhroutí úplně celý? Opřeme se do toho, zjistěme, co a jak, a udělejme reálné kroky, abychom ty škody napravili.
My jsme skutečně měli propracovaný systém speciálních škol - nejdřív to byly zvláštní školy, teď to jsou speciální školy, které jako zaměstnance měli speciální pedagogy, kteří přesně věděli, co s těmito dětmi dělat a jak jim dát maximum. Mysleli jsme si, že to zachráníme asistenty, kteří udělají nějaký kurz, nevím, kolik je to, dva semestry nebo kolik, takový rychlokurs. A myslíme si, že tito lidé budou vědět, co je to pedagogika, co je to dětská psychologie a tak dál, což je velice, velice naivní. A navíc jsme zjistili, že to stojí Ministerstvo školství obrovský finanční budget, obrovská finanční částka. A na základě toho, jak to stojí moc, tak se ministerstvo ještě rozhodne, že asistenty omezí, že to bude vlastně na instituce a ne na děti. Takže to úplně plnou parádou dopadne zase na učitele, protože najednou na to budou úplně sami. Vždyť byli chlácholeni, vždyť to byl základ: nemusíte se bát, peněz je dost, asistentů budete mít kolik potřeba, třeba čtyři ve třídě - a najednou učitel tam bude sám. Ty plané sliby ohledně nějakých 130 % průměrné mzdy v České republice, na ty učitelé samozřejmě můžou zapomenout. A teď to skutečně funguje tak, že my po učitelích chceme čím dál více muziky za čím dál méně peněz.
Začneme to řešit kdy? Až skutečně odejdou i ti (s) předdůchodovým věkem, že už toho budou mít tak plné zuby, už neuvidí perspektivu - kdo pak bude vzdělávat naše děti? Nějaké rychlokvašky? Zase uděláme nějaké kurzy? Nakonec si řekneme, že vlastně není potřeba nejenom pedagogické vzdělání, ale že vlastně není potřeba vůbec žádné vysokoškolské vzdělání, takže nakonec možná i středoškoláci budou moct učit. Kam až chceme zajít? Proto bych rád navrhl nový bod, právě Revize inkluze, protože skutečně, ono už není za pět minut dvanáct, já si myslím, že už je minuta po dvanácté a čas neskutečně letí. Takže rád bych zavedl tento nový bod, a pokud by to bylo možno, jako první za pevně zařazené body. Děkuji. ***
