Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(18.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí paní poslankyně Peštová.
Poslanec David Kasal: A ještě dodatek. Jako ta nemocnice, pokud tedy bude platit, tak konkrétně okresní nemocnice mají víc jak 800 zaměstnanců, takže u nich se bude platit i ta platba nad těch 500.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně Peštová nyní vystoupí s faktickou poznámkou.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře, já nebudu čekat. Omlouvám se, ale já nechci čekat, až na mě někdy přijde řada a vy mi to odpovíte. Ne, já to chci slyšet teď. Chci slyšet, proč nadnárodní společnost, která zaměstnává víc jak 500 lidí, má platit stonásobek - stonásobek televizního a rozhlasového poplatku. Za co? Jenom za to, že zaměstnává 500 lidí, jenom za to, že zaměstnává lidi, kterým dává práci ve své podstatě, pokud - někdy se to stane, že tam pracují oba dva členové z té rodiny, takže vlastně zaměstnává rodiny, dává jim peníze za tu práci, kterou tam samozřejmě odvedou, a jenom za to má platit nějaký poplatek 25 tisíc měsíčně, to znamená víc jak čtvrt milionu ročně, jenom za to, že prostě zaměstnává lidi a dává jim práci? Vždyť je to přece nesmysl!. Vezměte si, když vezmu třeba příklad z mé nadnárodní společnosti, v které já jsem kdysi dávno pracovala, tak to máte: Musí splňovat brefy, baty, platí emisní povolenky, takže když přečkali tu hroznou energetickou krizi, do toho jste jim flákli daňový balíček, takže se to balí, balí, balí, balí a ty firmy opravdu, to nejsou dojné krávy! Nezlobte se na mě, ale tak už se to jinak říct ani nedá. Prostě proč mají platit za něco, když to nevyužívají? Vůbec to nevyužívají.
Jako představa, že bych šla do provozu a zjistila, že mi tam kouká někdo na televizi nebo že si tam poslouchá rozhlas, a kdyby tam přišel bezpečák, tak máme okamžitě problém. A vy mi řeknete, budete platit, aniž byste to tam měli. Jenom proto, že zaměstnáváte lidi a dáváte jim práci a ty rodiny mají nějaké příjmy a můžou žít v této krásné drahotě v současné době, protože když půjdete nakoupit, tak zjistíte, za tisíc korun si už nekoupíte skoro vůbec nic, ten košíček je prázdnější a prázdnější, tak jako přece nemůžu být za to trestáni! (Předsedající: Čas!) Já chci odpovědět. Teď chci odpovědět.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: A nyní vystoupí pan poslanec Babka s faktickou poznámkou.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Já bych asi doplnil kolegyni Peštovou, abychom vlastně věděli, o jakých počtech se bavíme, a vycházím samozřejmě z vašeho podkladu. Ty firmy, které budou platit tedy ten stonásobek výše poplatku pro domácnost, tak jsou to firmy, které mají 500 a více zaměstnanců. Těch velkých firem, kterých by se to mělo týkat, to znamená těch velkých firem nad 500 zaměstnanců, je cirka 1 062 v České republice. To znamená, jednoduchým výpočtem 150 korun, jenom tedy počítám tedy v tuhle chvíli Českou televizi, tak 150 krát 100 krát 12 je 180 tisíc korun, které tyto velké firmy, tedy těchto tisíc firem, odvedou do rozpočtu České televize. To znamená, je to nějakých 191 160 000 korun. S odůvodněním, které tady dnes zaznělo z úst pana kolegy Laciny, že přece ty firmy mají společenskou odpovědnost a mají ty obrovské zisky. A to je celé, co tady dneska zaznělo. Žádné jiné vysvětlení toho, proč by měly tyto peníze z firem být odváděny, nezaznělo. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za zdržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kasal. Prosím.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já navážu na kolegu Babku, protože z této logiky je tedy řečeno, že pokud to mají platit všechny nemocnice včetně fakultních, a tak jak bylo řečeno, protože každá má minimálně víc jak 500 zaměstnanců, tak to je taky společenská zodpovědnost těch nemocnic? A bude to placeno ještě ze zdravotního pojištění. To je fakt úžasné!
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a vracíme se do obecné rozpravy. A jako další je přihlášen s přednostním právem pan zpravodaj, pan poslanec Jakob.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vy jste si všimli, že teď jsem se neúčastnil té diskuse v rámci faktických poznámek a udržel jsem se. Chvíli jsem váhal, jestli tedy mám přece jenom vystoupit, nicméně tady za tu celodenní vlastně diskusi a příspěvky padla celá řada věcí, a zejména na pány předsedy SPD a hnutí ANO, tak na některé věci považuji za povinnost reagovat. (Výkřiky zleva.) Prosím, aby byl zjednán pořádek tady na plénu, aby na mě kolegové zleva nepokřikovali. Já samozřejmě reagovat můžu a budu.
Já jsem konzervativní politik z podstaty té, že když něco funguje, je to osvědčené, fungovalo to dobře, tak se to nemá rušit, nemá se dělat v té věci transformace, reforma, revoluce, ale má se to vzhledem k okolnostem, k vývoji společnosti technologií upravovat. Jsem bytostně přesvědčen, že u nás ten systém televizních a rozhlasových poplatků je zažitý, je tradiční a funguje dobře, nicméně za těch 30 let se společnost a zejména technologie vyvíjejí, proto je potřeba i nějakým způsobem reagovat.
Padly tady různé příklady ze zahraničí. To, že pana předsedu SPD Okamuru fascinuje vývoj i v této oblasti mediální legislativy, médií na Slovensku, mě nepřekvapuje, nicméně mě to poměrně děsí i v kontextu toho, že evidentně se k podobnému postupu přiklání i celé hnutí ANO, že pan předseda mě také příliš nepřekvapuje, ale mnozí kolegové, kteří se tou problematikou dlouhodobě zabývají, tak jsem překvapen tím poměrně zásadním obratem v jejich uvažování.
Slovensko, kde tedy předchozí vlády změnily ten systém z poplatků na státní příspěvek, tak je právě tím jasným příkladem, že je to špatná cesta, je to cesta vedoucí proti nezávislosti médií veřejné služby. Nakonec události z nedávných dnů, kdy přijali na Slovensku zákon, kterým zrušili dosavadní televizi a rozhlas a založili novou organizaci, která už tím pádem je plně státní a pod kontrolou politiků, tak je toho příkladem.
Trochu mě fascinuje, řekněme, taková argumentační protichůdnost. Je tady argumentováno některými zeměmi, které dospěly k tomu, že - teď myslím ty západní - zrušily poplatky a zavedly nějakou formu daně, v jejich případě speciální daně povětšinou, a toho, že v tomto návrhu se rozšiřuje okruh poplatníků. Tak jenom pro příklad Švédsko, kde takto učinili, tak zavedli speciální daň. Je to kolonka v daňovém přiznání a tu platí každý poplatník. Takže soudě podle té vaší argumentace, tak je to ryzí daň z hlavy. ***
