Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(19.00 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Ano, mají tam ještě navíc testovanou tu výši, takže je to i podle příjmu, ale platí to úplně každý a je to nová kolonka v daňovém přiznání.
Padl tady příklad Švýcarska, kde ten postup je vlastně opačný, kde si v referendu odhlasovali, že zůstanou konzervativně u systému poplatků, nicméně je potřeba říct, že tam také nemají nějaký test toho, zdali někdo konzumuje tu službu či nikoliv, platí to opravdu každá domácnost.
Jako poslední z příkladů tady také padl ten princip někde zvažovaný, kde se to platí formou přirážky k platbě za elektrickou energii. To je třeba příklad Itálie. Tam zrovna v tuto chvíli řeší ten problém, protože jak právo Evropské unie, tak jednotlivé úpravy zemí, tak s tím je problém a řeší, jakou cestou se vlastně vydají.
Každopádně ty zkušenosti ze zahraničí a na tom Západě, kde šli tou cestou zrušení poplatků a zavedení daně, tak nás povětšinou varují, abychom touto cestou nešli, protože k tomu, na co trochu vzpomínají nakonec v dobrém, tak už ta cesta zpátky je velmi složitá.
Tím jsem nakousl i to, co tady prosazujete, tedy aby byla média veřejné služby financována přímo ze státního rozpočtu. Je mylná představa, že najednou by se neplatily poplatky. Ano, tak byste je zrušili, ale ty peníze by se někde na to fungování vzít musely. Pokud by to bylo přímo ze státního rozpočtu, tak by to platili všichni daňoví poplatníci, všichni, a navíc buď byste někde ušetřili na jiných službách pro občany, o tom trochu pochybuji, tak buď byste zvýšili schodek, anebo byste byli nuceni nějakou daň zvýšit anebo zavést po vzoru třeba toho Švédska speciální daň. Tak to aby byly zcela zřejmé i důsledky z druhé strany.
Padlo tady také několikrát, že tady neprobíhala diskuse o definici, o tom, co je veřejná služba. Já vás chci ujistit, že ta diskuse tady probíhá vlastně od zavedení toho zákona na začátku devadesátých let. Ty semináře, veřejná diskuse, odborná diskuse, za tu dobu jich byly desítky, ne-li stovky ať už tady na půdě Poslanecké sněmovny, Senátu, médií veřejné služby, ale i nejrůznějších organizací, tak ta diskuse tady probíhá v podstatě permanentně celou dobu.
Zajímavé je, že i přesto, že takováto poměrně intenzivní diskuse probíhá, tak se ukázalo, že ta definice, která je v zákoně ze začátku devadesátých let, a chci smeknout před tehdejšími zákonodárci, tak je mimořádně nadčasová a je dobrá a je evidentní, že nějaký zásadní zásah nepotřebuje.
Upozorňují ještě někteří z předřečníků, teď nemyslím tady v rámci faktické diskuse, tak asi nevědí, že v § 2 obou těch zákonů jsou definovány hlavní úkoly a v § 3 je definována ta veřejná služba jako taková.
My chceme tou novelou jít do větší hloubky v podrobnosti, což mají zaručovat ty dva instituty, které už jsme tady v úvodu zmiňovali, což si myslím, že je posun správným směrem.
Byla tady zmiňována objektivnost, vyváženost, důvěryhodnost. To všechno najdete, kolegové, ve výročních zprávách obou médií o činnosti. Troufnu si říct, že z těch parametrů obě média, která tady dneska probíráme, nevycházejí špatně.
Nicméně třeba pan předseda Babiš tady četl dlouhé nějaké jejich vnitrostranické analýzy mediálních vystoupení, raději nebudu spekulovat o tom, kdo je pro něj zpracovává, nicméně bych chtěl upozornit na to, že když si tady takto veřejně stěžuje na mnoho mediálních vystoupení a vystupování moderátorů, tak je tady právě Rada těch médií, která může tyto věci řešit. Tak se ptám, z kolika těch případů byl dán podnět Radě, ať už jedné nebo druhé, a jak ty Rady rozhodly. Proto je máme a ty by tyto věci měly řešit.
Je tady zmiňována otázka hospodaření. Já jsem velmi rád a opravdu vítám, že tady napříč politickým spektrem se shodujeme na tom, co máme i v programovém prohlášení vlády, a to je zavedení možnosti kontroly NKÚ hospodaření právě médií veřejné služby. To v tuto chvíli opravdu není možné, proto i ten návrh pana předsedy Okamury, já o něm potom nemůžu hlasovat, pokud na to dojde, protože to z hlediska legislativy v tuto chvíli není reálné, nicméně jsem rád za tu shodu a těším se na to, a ona je to opravdu ústavní změna, tak až pan ministr a jeho ministerstvo připraví tento návrh, tak věřím, že potom tady může projít poměrně hladce a bude-li ta vůle trvat, tak to nepochybně do konce funkčního období zvládneme.
Dovolím si také upozornit, protože tady byly zmiňovány různé pochyby o hospodaření, tak kromě toho, že se nám možná společně podaří tu možnost kontroly (?) zavést, tak upozorňuji na paragraf 11A, který je v dnešní době jenom v zákoně o České televizi a ten řeší takzvané oddělené účtování, tedy že televize musí odděleně účtovat to, co spadá do veřejné služby a vedle toho odděleně účtovat ostatní podnikatelskou činnost. To je důležité proto, aby právě prostředky z poplatků využívala výhradně na veřejnou službu. A to se nově zavádí v této novele i pro Český rozhlas.
Padlo tady, že ty Rady nemůžou kontrolovat, tak já si myslím, že těch radních je už teď dostatek. Navíc ze zákona upozorňuji také, že mají a zřizují obě dvě Rady takzvané dozorčí komise, které mají přístup do všech účetních materiálů, ty jim vyhodnocují zprávy, ty zprávy potom projednávají Rady a ty zprávy potom projednává tady náš výbor pro mediální záležitosti a nakonec to projednáváme i tady na plénu.
Poslední věc, které se chci dotknout, jsou ty konstrukce poplatků pro právnické i fyzické osoby. Tady to z té diskuse vypadá, jako kdybychom nově zaváděli poplatky pro právnické osoby. Ono to tak opravdu není. Právnické osoby již dneska všechny platí za každý jednotlivý přijímač. A já jsem opravdu přesvědčen o tom, že ta nová konstrukce je pro podnikatele vlastně debyrokratickým opatřením, protože oni nyní musí každý ten jednotlivý přijímač evidovat. I ty velké firmy mají poměrně logicky velké flotily vozových parků. ***
