Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

A k panu poslanci Jakobovi, prostřednictvím pana předsedajícího, to je hezké, že tady vzýváte to, že jste se zasadili o to, aby do těch pětadvaceti, respektive do čtyřiadvaceti neplatily ty poplatky, ale to jsou právě ti, co to používají, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. Ti koukají na tu televizi a ti tam mají to rádio puštěné. Ti by to měli platit! Ale ne ti, co zaměstnávají těch sto a více zaměstnanců. Ty nemají čas koukat na televizi ani poslouchat rádio. A říkala jsem vám to jednoznačně. I z bezpečnostních důvodů, když tam přijde bezpečák a najde tam takovýto přístroj, okamžitě dostanou pokutu. Věřte mi. Ten provoz znám. Ty nemají čas koukat na rádio, anebo poslouchat rádio, anebo nějaký ten rozhlas původně, nebo co to je, anebo koukat na televizi. Takže věřte mi, ta vaše snaha je krásná, ale ty měly platit, tamty platit nemají.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkný podvečer. Vyměnili jsme se v řízení schůze. Mám zde další dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Igor Hendrych a potom pan poslanec Jan Berki. Prosím, máte slovo.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Pane ministře, já rozšiřuji svůj dotaz, který jsem měl, vy jste mi na něj odpověděl. Už o tom tady mluvil můj ctěný kolega, pan poslanec Kasal. Právnické osoby jsou i nemocnice, které jsou zhusta tedy zřizovány kraji nebo obcemi nebo třeba psychiatrické nemocnice přímo státem, v podstatě fungují nebo jsou financovány na základě toho, že dostávají peníze za zdravotní výkony ze zdravotních pojišťoven a podle toho to na první pohled vypadá, že budou muset platit víc, než teď podle počtu zaměstnanců, protože těch 500 to je celkem standard, některé mají tisíc a víc, a de facto jakoby se peníze, které se budou přelívat z veřejného zdravotního pojištění, tak půjdou vlastně na televizní poplatky do České televize. Tak jenom tohle bych chtěl potvrdit, tady tuhletu teorii, kterou mám, jestli to tak je.

A netýká se to jenom nemocnic pravděpodobně, ale týká se to i pobytových služeb sociálních, domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením zpravidla, z příspěvkové organizace třeba kraje nebo obce, které de facto zase fungují z kapitoly 313 Ministerstva práce z krajských peněz, někdy z obecních peněz a tak dál. To jsou dominantní příjmy a de facto to taky vypadá, že se podle počtu zaměstnanců, některé ty domovy jsou poměrně velké, tak ta platba bude vyšší, než je doposud, která je vázaná na počet těch přijímačů. Já nevím, já jsem sám zvědav, jak dopadne nějaká ex post analýza tady v téhleté věci, určitě se o ní budeme zajímat. Ale zkuste nám k tomu něco říct. Protože tohleto jsou v podstatě veřejné peníze, které jakoby nějakým takovým průtokovým způsobem, teoreticky, ale já si myslím, že tedy hodně prakticky půjdou vlastně jako na podporu těch médií veřejné služby, abych to řekl přesně. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Berki. Prosím.

Poslanec Jan Berki: Pane místopředsedo, děkuji. Milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi reagovat poměrně stručně na některá vystoupení. Dovolím si, vaším prostřednictvím, jako první ke kolegyni Peštové, ono by jí to bylo líto, kdybych jí neoslovil jako první. Chápu, že zřejmě za veřejné peníze považujete jen ty, které protečou státním rozpočtem, podle mě to, že jdou přímo poplatkem tomu médii veřejné službě, z toho pořád podle mě dělají veřejné peníze. Tam bych ten problém nebo ten rozdíl, nad kterým jste se rozčilovala, neviděl.

Potom ke kolegovi Juchelkovi, vaším prostřednictvím. Já - a deklaroval jsem to už předtím a pořád to deklaruji - nemám problém s tím volit tady veřejně aklamací. Já se prostě domnívám, že není žádný problém v tom, aby volič věděl, pro koho já hlasuju. A říkal jsem to už tehdy po volbách, říkám to znovu, tak jenom aby věděl, že to stále platí.

Poslední poznámky jsou k vystoupení kolegy Brázdila, vaším prostřednictvím. Jednak tedy upozorňuji, že celé zasedání je streamováno, to znamená jestli někdo je nebo není na galerii v tomto smyslu není moc podstatné, protože ten záznam je prostě veřejně dostupný. A myslím, že mnoho televizí si dělá sestřihy právě z nich. Další poznámkou je naopak - vyzývám vždycky, když tak s oblibou kouká na tu kameru, která je naproti, naopak prosím koukejte na více zdrojů. To když vám někdo říká, abyste na něco nekoukali, tak to mi přijde úplně dost zvláštní jako pokyn. Vybírejte si zdroje, prosím, aby kolega na mě nepokřikoval.

A abyste porovnávali ty zdroje, protože právě práce s informací z různých zdrojů je základem mediální gramotnosti. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Já jsem myslel, že pan poslanec s někým hovoří, pokřikoval-li na vás, tak samozřejmě na to dám větší pozor příště. Nyní pan poslanec Lubomír Wenzl, potom paní poslankyně Berenika Peštová. Obě faktické poznámky. Prosím.

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych se chtěl zeptat pana ministra, případně někoho z dalších předkladatelů, jak bude posuzována firma, nebo respektive výše poplatku, jestliže firma bude mít 30 zaměstnanců a z toho bude 15 zaměstnanců na úvazek 0,5. To znamená fyzicky nebo fakticky to nebude úvazkově 25, aby se na ně ta povinnost vztahovala. Děkuji za odpověď.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní paní poslankyně Berenika Peštová s faktickou poznámkou. Prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Berkiho, prostřednictvím pana předsedajícího. Já bych nebyla smutná, pane poslanče. (Se smíchem.) Já jsem zvyklá, já jsem docela otřelá, zvyklá. V každém případě já bych chtěla zareagovat na tu vaší aklamaci, co jste tady říkal, nebo když jste se tady vyjadřoval k mému kolegovi. Víte, tady jsou nějaké zvyklosti a volby jsou tajné a byly vždycky tajné. A já už do té Sněmovny chodím opravdu dlouho, ale je pravda, že jsem nebyla poslancem, ale opravdu vždycky volby byly tajné a byly... Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, nedělejte na mě nějaké ty posuňky...

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, nedělejte posunky na paní poslankyni. Prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: (Se smíchem.) Takže prostě byla to zvyklost a byla to daná zvyklost. A najednou ony ty volby probíhaly tajně, celou dobu probíhaly tajně, ale nevycházely tak, jak měly vycházet vám. To byl ten problém. Problém byl to, že jste si dali jedno kolo, nevyšlo to. Druhý kolo, nevyšlo to. Dokonce tam byly taky ty případy, že jste museli posílat i fotky, jak jste volili, tak to je jako demokratický. No a když to ani napotřetí nevyšlo, no tak se prostě dala ta aklamace, aby bylo vidět, kdo je kdo. Kdo jak hlasuje. A to je ten problém. To nám vadilo. Nám vadilo to, že prostě jste to měli dát rovnou aklamací a nebyl by problém. Ale ne to udělat tajně a když nám to napotřikrát nevyšlo, protože tam jste měli nějaké rebely, tak jste nám to sem dali aklamací. To je ten problém.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a nyní půjdeme na další řádně přihlášené poslankyně a poslance. Jako první vystoupí pan poslanec Ondřej Babka a připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já už jsem myslel, že se nedočkám.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, dočkal jste se, pokračujte ve svém projevu. Já kolegy poprosím o zdrženlivost.

Poslanec Ondřej Babka: Já si musím trošku urovnat své podklady. Děkuji moc ještě jednou za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my dnes už od rána projednáváme velkou mediální novelu tak, jak jí vlastně koalice nazývá, po té novele, která tady byla v tom roce loňském, která se týkala hlavně změnami v radách. A tato velká novela je spíše novelou reformy financování. Já bych tak nazval reformy financování médií veřejných služeb České televize a Českého rozhlasu, a to z toho důvodu, že její podstatou je tedy nejen navýšení toho rozhlasového a televizního poplatku a zavedení pravidelné indexace - k tomu se pak dostanu, protože to je velice, velice zajímavé téma hlavně z toho ekonomického pohledu. Současně ta novela taky zavádí povinnost odvádění poplatku nejen z televizního či rozhlasového přijímače, ale ze všech zařízení, ze kterých ten signál můžete ústy přijímat, to znamená z mobilu nebo z tabletu. Tedy z těch přístrojů, které umožňují mediální obsah přehrávat.

A tyto dvě změny jsou minimálně z pohledu nějaké široké veřejnosti asi nejvíce diskutovanými změnami v rámci projednávané novely. A jak i dnešní debata už ukázala, tak samozřejmě ani to zdanění firem té veřejné kritice z logiky věci nemůže ujít. ***