Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(19.50 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
Já bych tady v tuhle chvíli možná citoval z dopisu, který zaslaly některé - Asociace provozovatelů soukromého vysílání, Media Marketing Services, FTV Prima a další, to znamená komerční televize, které vyslovily 23. května 2024 kategorický nesouhlas s návrhem. Dle jejich názoru to hrubě odporuje právu EU. Tak jak byl předložený Ministerstvem kultury, není výsledkem odborné debaty se zástupci privátních médií.
Proč jsem se vlastně k tomuto dopisu chtěl dostat, je jeho druhá část, kde si dovolují důrazně upozornit, že současný návrh novely zákona tím, že v něm absentuje co nejpřesnější vymezení veřejné služby a jejích úkolů, porušuje právo EU. Dále argumentují, proč to tak je. Dovolujeme si zopakovat, že nadále setrváváme na našem názoru, že nejprve musí dojít k řádnému a co nejpřesnějšímu zákonnému vymezení veřejné služby a následně k bližšímu vymezení formou dokumentu, a tak dále a tak dále. To znamená, jenom jsem tím chtěl potvrdit ta slova, která jsem před chvílí řekl, že kroky, které jste udělali, měly být opačně. To znamená, nejdříve si definovat, co a jak, a potom teprve jakým způsobem a za kolik za to budeme platit.
Ostatně tady s tím souhlasí i Legislativní rada vlády, která zdůrazňuje, že v závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace chybějí relevantní ekonomické údaje, a to zejména existence nákladů České televize a Českého rozhlasu v porovnání s výnosy z koncesionářských poplatků a výnosů z povoleného obsahu reklamy. Chybí také definice toho, proč a v čem je současné financování nedostatečné, tedy jaký rozsah financování je třeba, aby bylo možné plnit veřejnoprávní funkci těchto médií.
To je za mě zcela zásadní. To primárně v té souvislosti, že například rozsah vysílání České televize se za poslední roky zcela zásadně změnil a navýšil a toto rozhodnutí nevycházelo z nějaké definice toho, co veřejná služba je, ale bylo to v podstatě řekl bych čistě o rozhodnutí managementu České televize nebo Českého rozhlasu. To znamená, vůbec nechci rozporovat existenci a důležitost všech těch programů, které vznikly během těch let, jako je ČT24, ČT sport, ČT art, ČT Déčko či v minulosti ČT3, nebo naopak všechny regionální stanice, Radiožurnál nebo další specificky motivované. Jenom chci říct, že ani zákonodárce, ani nikdo jiný to nedefinoval. To znamená, bylo to opravdu autonomní rozhodnutí managementu toho nebo onoho média, jakým způsobem chce postupovat. S tím souvisí i online služby těchto médií, souvisí s tím zřízení serverů iRozhlas, iVysílání a tak dále. Říkám, nerozporuji jejich existenci, jenom nikde není napsané, že to ta média musí dělat.
Takže my vlastně teď hledáme finanční prostředky pro to, abychom plnili tu veřejnoprávní službu, kterou ale nastavily managementy těch médií. Takže místo toho, abychom nejdříve definovali, co je veřejná služba, následně pak na základě nějaké ekonomické analýzy vyčíslili náklady námi definované veřejné služby a potom na základě těchto analýz stanovili výši koncesionářských poplatků, tak raději navyšujeme rozpočty bez ohledu na to, jakou veřejnou službu chceme, jakou požadujeme, jestli ji máme definovanou, nebo ne. Jak jsem tady řekl, tak v rámci této logiky by se managementy těch médií ad absurdum mohly rozhodnout, že vytvoří 20 nových stanic a následně deklarovat, že pro tento objem televizní výroby nebo rozhlasové výroby nemají dostatek peněz a že ty peníze se tam tedy musí nalít. To opravdu není namířeno ani proti České televizi, ani proti rozhlasu. Jenom se snažím argumentovat tou logikou, jakým způsobem bychom měli postupovat a nepostupujeme, nebo vy byste měli postupovat a nepostupujete.
OK, pojďme se podívat na nějaká konkrétní čísla, která nám v rámci projednávané novely pan ministr připravil. Velká mediální novela má zvýšit tedy poplatek za Českou televizi a Český rozhlas a zároveň má zvýšit i počet koncesionářů. Nově bude nastavena výše televizního poplatku na 150 korun pro Českou televizi a na 55 korun pro Český rozhlas. To představuje tedy navýšení televizního poplatku o 15 korun a rozhlasového poplatku o 10 korun. Celkové meziroční navýšení rozpočtu České televize odhaduje tedy ministerstvo ze zhruba 8 miliard o 865 milionů korun a u Českého rozhlasu z 2,4 miliardy o 331 milionů. Z těchto čísel vycházím z důvodové zprávy. Nicméně si můžeme z veřejných zdrojů dohledat, že ne všichni tady s těmito odhady souzní a že se třeba může jednat ve výsledku i o dvojnásobné navýšení, a tyto odhady se značně liší.
Co novela přináší, je také to, že se rozšiřuje počet domácností, které budou muset platit koncesionářské poplatky. Podle předložené novely se televizní a rozhlasový poplatek bude týkat taktéž domácností, které, jak už jsem říkal, vlastní jakékoliv zařízení, na kterém bude možné sledovat televizní či rozhlasové vysílání, tedy primárně tablety a mobily. Ve své podstatě tedy povinnost platit televizní poplatek se výrazně rozšíří a už vůbec nebude spojena s tím, zda se v dané domácnosti aktivně sleduje Česká televize či se aktivně poslouchá Český rozhlas nebo zdali vůbec nějaká televize v dané domácnosti existuje.
Tady bych se chtěl ještě zastavit. Myslím si, že to je věc, která z vaší strany byla absolutně nezvládnutá, a to je vlastně komunikace toho zákona. Myslím si, že to musíte uznat i vy, že prostě tohle jste nezvládli. Vy jste za mě i možná až zbytečně lidi vyděsili tím, že budou platit z každého jednoho telefonu, který vlastní. Je to zase jenom ukázka toho, jakým způsobem k té přípravě a k té komunikaci zákonů přistupujete. Já samozřejmě bych z toho mohl mít jako opoziční politik radost, ale věřte mi, že nemám.
Například ředitel mediální skupiny Prima Marek Singer hovoří o tom, že navýšení rozpočtu České televize dle jejich propočtu, už jsem to zmiňoval, nebude právě zhruba o 900 milionů korun, které uvádí důvodová zpráva, ale bude až někde na úrovni 1,5 až 2 miliardy korun. To samozřejmě ještě nemluvím o pravidelné valorizaci poplatků, ke které se také dostanu časem.
Musíme si uvědomit, že nejenže nalijeme ty peníze do médií veřejné služby, do té České televize nebo Českého rozhlasu, že to neznamená, že oni najednou budou s těmi penězi disponovat, ale samozřejmě to má velké dopady na celý mediální trh a na celý ten duální systém. Proto je podle mého názoru velice důležité právě i s těmito hráči na trhu komunikovat a mít to vykomunikované, což se vám podle mě také úplně nepodařilo.
Předešlé vedení České televize deklarovalo, tehdejší ředitel Dvořák, že potřebuje přidat ročně, nebo že mu v rozpočtu chybí cirka 300 až 500 milionů korun. Samozřejmě to navýšení, už to tady také bylo několikrát zmíněno, dává jistou logiku. Ostatně jediným a hlavním argumentem k navýšení poplatku, který je právě možné vyčíst z vaší důvodové zprávy a v rámci mediální diskuse, je právě ztráta kupní síly toho poplatku. Cenová hladina vzrostla o 67 % od posledního navýšení a k tomu poslednímu zvyšování došlo v případě České televize v roce 2008, v případě rozhlasu v roce 2005. Jenže samotná ztráta reálné hodnoty televizního poplatku, i když je bezpochyby významná, určitě nemá být jediným důvodem k jeho růstu. ***
