Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(20.00 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
Problém je, že kvalitní i kvantitativní ukazatele České televize, které jsme všichni schopni nějak vyčíst z výročních zpráv České televize a které jste tady dneska ukazoval, neindikují výrazný nedostatek finančních prostředků. Současná výše poplatku nepředstavuje a nevede podle aktuálně tržního podílu České televize k nějakému snížení zájmu diváků o veřejnoprávní vysílání. A to je taky určitě jako jeden z hlavních ukazatelů, který by nás měl zajímat, a to je ta popularita České televize mezi diváky. Vy jste tady zmiňoval například slovenskou televizi, která se samozřejmě v porovnání s popularitou České televize nedá srovnávat. Česká televize, jak už tady bylo taky řečeno, více než důstojně dokáže konkurovat vysílatelům ze soukromého sektoru.
Podle údajů z výroční zprávy z roku 2023 dosáhla Česká televize v roce 2023 téměř 30% podílu sledovanosti ve skupině diváků starších 15 let a stala se tak již šestkrát za sebou nejvyhledávanějším vysílatelem na televizním trhu. Takže my vlastně, abychom si to uvědomili, my jakoby nezachraňujeme nějakého otloukánka na televizním trhu, ale naopak lídra televizního trhu u nás v České republice. Tak jenom abychom si ujasnili i tyto věci. K tomuto umístění došlo i přes snížení počtu programů a ukončení vysílání ČT3 na konci roku 2022. V hlavním vysílacím čase, který definujeme mezi devatenáctou a dvaadvacátou hodinou, dosáhla skupina České televize podílu na publiku 30,2 %. Hlavní stanice veřejnoprávního vysílatele ČT1 dlouhodobě reprezentuje druhý nejsledovanější program na českém trhu. V roce 2023 Česká televize odvysílala prvních šest vůbec nejsledovanějších pořadů roku. Z třicítky nejsledovanějších pořadů bylo celých 29 odvysíláno na programech vysílatele veřejné služby.
Tak to jsem jenom vyjmenoval pár úspěchů České televize, které uvádím z oficiálních materiálů, které máme nejen na výboru pro mediální záležitosti. A co tím chci říct? Současná fixní výše poplatku zjevně nevytváří problém, který by byl nějakým způsobem patrný ve snížení diváckého zájmu o vysílání České televize, a už vůbec tedy nevytváří nějakou nedostatečnou konkurenceschopnost vůči soukromým vysílatelům. Takže nedostatečný zájem tedy asi zjevně není důvodem k navýšení poplatků. To znamená, není to náš primární cíl udělat z otloukánka hegemona, aby Česká televize mohla do své činnosti investovat více, a tedy získat více diváků. Tohle asi není ta správná veličina, kvůli které bychom museli navyšovat koncesionářský poplatek.
Tak zkusíme najít nějaký jiný v těch výročních zprávách České televizi. A můžeme to zkusit třeba dle počtu odvysílaných pořadů a počtu hodin ukončené výroby pořadů, protože v tom se tam možná taky může projevit ta deklarovaná podfinancovanost ČT. Jenže ono asi ne, protože z informací z dostupných výročních zpráv taktéž neindikují nedostatek finančních prostředků v rozpočtu České televize, a to proto, že počet hodin ukončené výroby se dlouhodobě navyšuje. Meziročně došlo v roce 2022 k navýšení o více než 1 000 vysílacích hodin na celkovou hodnotu 20,4 tisíce hodin ukončené výroby. Stejně tak postupně dochází dlouhodobě k významnému nárůstu počtu odvysílaných hodin pořadů Českou televizí na celkovou hodnotu téměř 53 000 hodin.
Ano, na konci roku 2002 (?) došlo k mírnému útlumu, protože došlo k ukončení vysílání ČT3, což samozřejmě ovlivní vývoj počtu odvysílaných hodin, ale na objem ukončené výroby pořadů to meziročně nebude mít zásadní vliv. Samozřejmě ten program ČT3 vznikl v souvislosti s bezprecedentní covidovou pandemií jako dočasná stanice. Vzhledem k té mimořádné události jsme si určitě nejen my její vznik pochvalovali. Tedy ve svém důsledku ani informace o objemu vyrobených a odvysílaných programů ČT neindikují, že je nějak nevyhnutelné dramaticky navyšovat rozpočet. Samozřejmě je to jako dané. Nicméně ta čísla to neindikují. Takže se nám nedostatek finančních prostředků neprojevuje na divácké popularitě České televize, neprojevuje se na počtu vyrobených a odvysílaných hodin.
Tak se zkusíme podívat třeba na odměny a na počet zaměstnanců ČT. Tady to taky úplně nevypadá, protože z pohledu počtu zaměstnanců nedochází v čase k žádnému významnému propouštění, a to i navzdory postupné digitalizaci. Průměrná hrubá mzda v České televizi dle posledních dostupných informací z roku 2022 byla 49 219 korun a to odpovídá úrovni měsíční mzdy v Praze a o docela slušných 9 000 korun to přesahuje průměrnou mzdu v České republice. Zároveň v rámci kvalifikační struktury zaměstnanců České televize tvoří zhruba 64 (%?) jednotlivců se základním vzděláním, výučním listem nebo středoškolským vzděláním. Tedy i z tohoto pohledu jsou zaměstnanci odměňováni nadstandardně, když vezmete, že vlastně dvě třetiny lidí jsou tedy se základním, výučním a středoškolským vzděláním. Nemluvě o tom, a už to tady zmiňoval taky někdo z mých kolegů, že není žádným veřejným tajemstvím, že jistá část těch nadstandardně odměňovaných zaměstnanců České televize je odměňována prostřednictvím faktur. Určitě, samozřejmě. Protože i v rámci Českého rozhlasu i České televize se setkávám s nějakými lidmi, takže víme, pane ministře, že i tam mají problém na některých pozicích s malými výplatami. Některé profese prostě jsou podfinancované. A já doufám, že ve chvíli, kdy se vám ten rozpočet podaří navýšit, že se to aspoň projeví v tom, že opravdu ty profese, které jsou v České televizi a v Českém rozhlase dlouhodobě podfinancované, tak že se ty peníze, které ty instituce dostanou navíc, že se to aspoň projeví v tom, aby ty prostředky navíc dostali právě tito lidé.
Opakovaně jsem tady narazil na problém, který definovala i Legislativní rada vlády. V materiálech Ministerstva kultury zcela zásadně chybí analýza toho, v čem - v čem - je současné financování České televize tak nedostatečné, že musí docházet k navyšování poplatků a k dramatickému navyšování okruhu poplatníků. My to možná víme z nějakých veřejných vyjádření nebo z nějakých prezentací toho či onoho pánů ředitelů. Ale proč to proboha není v těch důvodových zprávách nebo v nějakých analýzách? Vy tady prostě předkládáte velkou novelu, kterou měníte jako x věcí, ale nejste schopní tam dodat nějakou analýzu toho, proč vlastně má k tomu razantnímu navýšení rozpočtů dojít.
A já už jsem tady říkal, já jako rozumím ztrátě kupní síly televizního poplatku. Ten argument je relevantní. Ale je taky zřejmé, že aktuální reálná hodnota televizního poplatku nevyžaduje tak drastické navýšení, nebo drastické, tak velké navýšení, jako je obsaženo v novele zákona. A my tady musíme diskutovat o efektivitě získaných poplatků. Už jsem to tady vlastně zmiňoval i včera, když jsme se bavili o fondu audiovize. Přece my jako zákonodárci musíme zajistit, aby každý investovaný veřejný prostředek přinášel co největší přidanou hodnotu, protože jinak samozřejmě riskujeme to, že budeme plýtvat zdroji, které by mohly být využity mnohem efektivněji a jinde, a říkal jsem to tady včera, které i v rezortu kultury chybí skoro v každé kapitole.
Tak. Dostáváme se k pro mě z ekonomického hlediska nejdůležitější pasáži. Myslím si, že to je věc, kterou budu chtít změnit v rámci druhého čtení. To je ta již zmiňovaná indexace, kterou tady už zmiňoval kolega Lacina. Tady zase předpokládám, protože on tady zmiňoval, že je to za něj jedna z nejdůležitějších pasáží toho zákona, tak pro mě je jedna z těch nejproblematičtějších. A vysvětlím hned proč. ***
