Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(23.20 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
6/5. Moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost. Mě by zajímalo, jak se ta povinnost dá vynutit. Prostě oni ji okatě v řadě případů nedokážou zachovat. Číslo 14. To byla presumpce neviny. To jenom taková poznámka a je to 14/3. Jestliže Česká televize informuje o podezření, že určitá osoba spáchala trestný čin, za který ještě nebyla pravomocně odsouzena, měla by odvysílat také stanovisko toho podezřelého obviněného, případně obviněného, což je otázka, že někdy to bývá jenom jednostranná informace a ten podezřelý či obviněný z mého pohledu tu šanci se vyjádřit nedostává, respektive v rozsahu, který neodpovídá vlastně popisu toho, co měl spáchat a toho obvinění jako takového. 14/6. Česká televize se při vysílání pořadu nebo informací o trestné činnosti zdrží vyvolávání nebo podpory nálad směřujících k pomstě či ostrakizaci podezřelých nebo odsouzených. To si myslím, že se zase neděje a že tomu ta Česká televize bohužel někdy trochu nahrává. To, co Česká televize zatím drží, je respekt k soukromí. Myslím si, že Česká televize patří, a to je článek 15/2, že se zdržuje uveřejňování obrazových a zvukových materiálů natočených na prahu domů, bytů či kanceláře. Tomu se věnují jiná média a tady si myslím, že Česká televize zatím pracuje dobře.
Pak užití archivních záběrů 17/14. Použití archivních záběrů může mít pro někoho traumatizující následek, jestliže jde o snímky identifikovatelných osob, které mezitím zemřely. Třeba taková opakovaná používání stále stejných záběrů identifikovatelných osob v choulostivé situaci, jako je třeba ilustrace dechové zkoušky na alkohol, může být problém. Tady si myslím, že Česká televize také to ještě poměrně proti jiným médiím drží. Potom Česká televize podle článku 19 by měla divákům zprostředkovávat informace o kritických situacích. Ty kritické situace, například válečné konflikty, teroristické činy, násilné střety, přírodní katastrofy a havárie. Tady bych už možná nějaký nedostatek viděl. Přednostně skutečně ta Česká televize o tomto informuje, nicméně třeba u dopravních nehod by se o tom informovat zásadně nemělo, jedině v případě, že je třeba upozornit na nebezpečný dopravní úsek, čili v nějaké souvislost. Ale ne tu dopravní nehodu ukazovat jako individuální prostě kritickou situaci bez dalších souvislostí, na které je potřeba upozornit veřejnost, třeba to ohrožení na tom nebezpečném dopravním úseku.
Těch věcí by byla celá řada. Jedna z nich je ještě, že podle článku těch kritických situací, což je článku 19 by v projevech redaktorů neměly v žádném případě převážit emoce a ty komentáře by neměly vyvolávat paniku toho obyvatelstva, těch diváků.
Pak je tam článek 20, charitativní a dobročinná činnost, a to je o tom, že Česká televize také podporuje kulturní a obecně prospěšné aktivity v rámci takzvaného mediálního partnerství. Tam si myslím a nevím, do jaké míry v rámci toho šetření vybírá ty projekty určitá výběrová komise, které budou předmětem toho mediálního partnerství. A tam jde poměrně o hodně peněz, protože to je vlastně sponzoring ze strany televize a je to třeba věnování toho vysílacího času konkrétnímu subjektu, který vybere ta výběrová komise, a to mohou být poměrně velké částky a tam může docházet také k určité politizaci. Je tam napsáno v článku 20/6, a já předpokládám, že to Česká televize v té ekonomické situaci, v jaké je, nedělá, že v odůvodněných mimořádných případech je oprávněna darovat finanční nebo materiální prostředky. Tam si myslím, že ta televize tenhle bod nevyužívá vzhledem ke své ekonomické situaci.
Bod článek 23. Česká televize jako instituce. V zájmu uchování nestrannosti a neutrality se Česká televize jako instituce musí zdržet zveřejňování vlastních stanovisek k záležitostem veřejného zájmu. Zase je to k diskusi. A základní pravidla hospodaření, to je článek 25 a tady se zase vracíme k meritu věci, k tomu hospodaření, tady podle článku 25/1 České televizi vyplývá povinnost hospodařit s péčí řádného hospodáře; pojem péče řádného hospodáře bude při užití tohoto pravidla vždy vykládán ve smyslu, který uvedenému pojmu přikládají soudy v České republice při rozhodování obchodních sporů. Čili hospodárně, šetrně, ekonomicky, výhodně pro Českou televizi. A pane ministře, co o tom opravdu víme? Máme nějaký ten hloubkový audit? Máme kontrolu NKÚ, abychom znali startovací linii, do jakého systému chceme vkládat další finanční prostředky?
Pak bych si dovolil ukončit to povídání z toho kodexu a myslím si, že v řadě věcí se skutečnosti rozchází s tím, co v tom kodexu je napsané.
A teď bych se chtěl ještě věnovat úvodnímu slovu pana zpravodaje. On řekl, že vidí a mám několik poznámek pana kolegy Jakoba, že vidí výrazný posun v tom, že ředitel České televize bude moci navrhovat novou významnou službu Radě České televize. Potom mluvil o memorandu u způsobu naplňování veřejné služby České televize. To říkal jako novinky. Pak se samozřejmě věnoval těm poplatkům a poplatky jsou skutečně vázány na všechny, kteří mají zařízení, takže zařízení mají skutečně všichni k dispozici. A tady bylo argumentováno tím, že za ta léta, co se nezvyšovalo, to bylo 16 let u ČT a 19 let u Českého rozhlasu, došlo k propadu těch finančních prostředků nebo jejich hodnoty o 50 %, a to navýšení, že je pouze 20procentní. Zároveň navrhujete takzvanou indexaci, to znamená, že při nárůstu inflace o více než 6 % dojde k navýšení těchto poplatků.
Přibyla tam jedna velice zajímavá věc a my jsme měli možnost také na klubu hovořit s řediteli obou těchto veřejnoprávních médií, čili z Českého rozhlasu a České televize. A oni se tvářili, že s tím sami mají problém. A to je vlastně údajně, to je tedy Ministerstva kultury, a to je ten závazek veřejnoprávním médiím, že mají přispívat k boji proti dezinformacím. Když jsme se na to na klubu ptali, tak to úplně vysvětleno nebylo a viděli jsme, že s tím nebyli úplně v souladu ti dva pánové.
Takže to je těm věcem, které jsem chtěl tady okomentovat a pokusil bych se k nějakému závěru dospět. A to je, to je můj pohled na věc. Myslím si, že to je špatná forma navýšení příjmů České televize a Českého rozhlasu. Je tady alternativa a myslím si, že by byla mnohem spravedlivější, a to by bylo platit televizi a rozhlas jako veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. U toho se zastavím. Proč? Protože řada těch lidí se na to opravdu nedívá. Jsme v situaci, kdy vlastně zatěžujeme ty občany, ale zatěžujeme i firmy platbami v okamžiku, kdy tady je konsolidační balíček a další úspory, ty firmy i ti občané s tím už mají problém. A byť někdo bude říkat, že to je symbolické navýšení, tak konkrétně pro ty firmy to určitě není symbolické navýšení - pro ty větší firmy. A dokonce si dovolím tvrdit, že kdyby se to platilo ze státního rozpočtu, tak by to byla vítaná pomoc jak občanům, tak firmám. A nejsou to zase tak vysoké částky a byla by to v té těžké situaci třeba i pro ty firmy jasná podaná ruka a pomoc ze strany vlády. Já si myslím, že za úvahu to určitě stojí a že touto cestou jde řada států v Evropě. Takže tohleto si myslím, že za tu diskusi určitě stojí.
Znovu zopakuji, že chybí jasný průhledný audit, pojmenování rezerv, plán úspor a teprve potom by mělo následovat navýšené financování. To nedodržení Kodexu, jenom připomenu, že prostě nevidím tam tu úplnou nestrannost, kterou vyžaduje ten Kodex, vyváženost, objektivitu, nepodjatost, profesionalitu. Ty věci tam prostě částečně chybí s tou indexací. ***
