Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(12.50 hodin)
(pokračuje Jiří Kobza)
Bylo docela překvapující, že zrovna Česká televize, která se jindy selektivně tolik ohání lidskými právy, tak na ně dokázala úplně zapomenout. Stejně tak pečlivě se vyhýbá jakýmkoliv informacím o tom, co se děje v poslední enklávě Islámského státu v oblasti syrského Idlíbu, kde pod ochranou Spojených států amerických dochází k nelegální těžbě syrské ropy a jejímu exportu přes Turecko.
V otázkách migrace jsem rovněž ve vysílání České televize nezachytil jedinou zmínku o tom, že již před rokem a půl syrský prezident Bašár Asad udělil devíti prezidentskými dekrety celkovou amnestii všem Syřanům, kteří proti němu bojovali a pozval je k beztrestnému návratu do Sýrie, aby pomohli znovu vybudovat zničenou Sýrii. Na druhou stranu musím říct, oceňuji práci například Davida Borka v Izraeli, ale to považuji za jeho osobní kredit, nikoliv za kredit České televize. O tom, že Čína přivezla automatickou sondou z odvrácené strany Měsíce vzorky půdy, Česká televize informovala kratičkým šotem navzdory tomu, že jde o úžasný technologický přelom a pokrok.
Další příklad je můj osobní a ten je snad nejhorší ze všech. Šlo o redakci pořadu Reportéři ČT. Když na podzim roku 2022 Miloš Zeman vyznamenal na můj návrh devět českých a slovenských studentských předáků popravených 17. listopadu 1939, tak tato povedená redakce, konkrétně režisér David Ondráček, natočila, umě sestříhala a 14. 11. 2024 odvysílala reportáž, která nejenom, že nevzala v potaz historické skutečnosti těchto vražd, ale ze které vyzněl naprosto arogantní neslýchaný narativ, že tito popravení studenti vlastně ani nebyli žádní studentští vůdci, ani odpůrci nacismu, ani německé okupace, že se jednalo o náhodně vybrané oběti a že tím, že vyjednávali s Němci, připomínám, že v té době na českých univerzitách byla polovina studentů Němců a taky už jsme byli půl roku pod okupací, že s nimi vlastně vyjednávali, že s nimi tedy de facto spolupracovali, což je samozřejmě do nebe volající bezostyšná lež a urážka těchto mrtvých hrdinů a pozůstalých po nich.
A vrcholem této špíny bylo, když režisér Vondráček se v té reportáži ptal bývalého premiéra Petra Pitharta, jestli mu nevadí, že ta vyznamenání navrhl poslanec SPD? Takže tohle má být představa o tom, že reportéři nemají vnášet své názory, že nemají ovlivňovat diváky a mají jim umožnit dělat si vlastní názor. Všechno je to k dohledání na veřejných sítích. Podotýkám, že všech devět hrdinů, které jsem navrhl vyznamenat již v říjnu 1945 společně s Gabčíkem a Kubišem, obdrželo od prezidenta Beneše Československý válečný kříž 1939. Já si neumím představit, že by kdokoliv, kdo by jenom mírně byl podezřelý z kolaborace, v té době něco takového mohl dostat. Byla to ukázka naprosto brutální manipulace a ukázka toho, jakým způsobem se Česká televize v rámci snahy o zpochybnění SPD arogantně snažila znevěrohodnit všechno, co děláme a znevěrohodnit tím pádem a poškodit památku těchto hrdinů. Je to důkaz, že ve své ideologické zaslepenosti, protože o ničem jiném už se tady mluvit nedá, se Česká televize nezastaví opravdu před žádnou špinavostí, ani před kopáním do mrtvých hrdinů. A těmto lidem máme teď v rámci daně nasypat další miliony.
Kromě toho doplním ještě jednu věc, jak Česká televize pořádá za peníze daňových poplatníků hon na politicky nepohodlné lidi, jak je nahání, pronásleduje.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: (Vstupuje do řeči.) Já se omlouvám, pane poslanče, že vstupuji do rozpravy, ale kolegyně spíše v pravé části sálu, poprosím vás o ztišení, aby bylo dobře rozumět, co pan poslanec říká. Prosím.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já jsem tento hon zažil na vlastní kůži, když mě reportéři ČT naháněli doma, i když jsem jim napsal, že s nimi nechci mluvit. To jim nezabránilo, aby pronikli na dvůr domu, kde žije můj syn, takovým způsobem v noci, že vyděšená snacha byla nucena zavolat Policii České republiky. Věřte mi, že to není vůbec nic příjemného. Jsou snad tito reportéři víc než ostatní lidé? Vychovávají snad novinářské obory našeho školství nové nadlidi, nové Ubermesche, kteří si myslí, že jim projde úplně všechno, že jsou víc než obyčejný člověk? Kdo jim dal právo myslet si, že mohou takto jednat s ostatními lidmi? Takže pokud za takovou bezohlednou aroganci máme také platit navíc formou nové a vymahatelné daně, i když se vláda dušovala, že daně nikdy nebude zvyšovat, ještě víc než nyní, tak říkám, nikdy. Naopak budu navrhovat novelu zákona o České televizi, podle které bude Česká televize placena stejně jako soukromé satelitní soukromé stanice nebo satelitní vysílání, to znamená, kdo ji bude chtít sledovat, ať si ji zaplatí, a kdo ji nebude chtít sledovat, ať ji nedostává.
Takže když to shrnu, podtrhnu a sečtu... Já se musím přiznat, že já sleduju zprávy a zpravodajství České televize, například zpravodajství o počasí je docela zajímavé. Zpravodajství jako takové sleduji samozřejmě také, protože sleduji, o čem se mluví. A vím, že když Česká televize prezentuje nějakou událost, tak se můžu vsadit, že je to úplně jinak, takže vím, že tuto variantu, kterou mi předkládají, můžu vyloučit. Zrovna tak pečlivě sleduju to, o čem nemluví Česká televize. Například co se děje na texasko-mexické hranici, jakým způsobem vypadá bezpečnostní situace v Bruselu, v Paříži, jakým způsobem vlastně probíhala jednání o istambulských protokolech v dubnu 2022, když mír mezi Ukrajinou a Ruskem byl na spadnutí, dokud do toho nevletěl Boris Johnson a nepřinutil Ukrajince, aby bojovali. Umíte si představit, kolik lidí od té doby mohlo být naživu? Kolik lidí zbytečně zemřelo, bylo zmrzačeno? A Česká televize - ani ťuk.
Takže já si myslím, že jsme svědky něčeho, co skutečně přesahuje lidskou slušnost, přesahuje cokoliv, co je považováno za vznešenou novinařinu, kdy skutečně... Neumím si představit v České televizi, jak by mohli fungovat lidi jako Seymour Hersh nebo podobní. Neumím si to představit, jak dlouho by tam přežili. A musím říct, že mě to osobně mrzí, protože za svůj poměrně dlouhý život jsem poznal dost novinářů, poctivých, čestných, kteří se skutečně snažili ty věci prezentovat tak, jak jsou objektivně, nezaujatě a politicky prostě tak, jak to má být. Bohužel začínám je považovat za dinosaury současného věku. Dámy a pánové, já vám děkuji za stále klesající pozornost, přeji hezký den.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Ještě máme dvě minuty. Udělím faktickou poznámku panu poslanci Ondřeji Babkovi. Jenom avizuji, že na 13. hodinu jsme odhlasovali, že přerušíme jednání a budeme hlasovat. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pan předsedající. Když to vyšlo zrovna takhle, tak mi dovolte okomentovat tu situaci, která prostě se v tomhle volebním období opakuje neustále. To, že my tady... a myslím si, že zrovna v tomto konkrétním zákoně zcela fakticky připomínkujeme ten zákon, že je v některých věcech špatně, tak prostě celý den nebo včera celý den tady prostě mluvíme do prázdného sálu. A mě to mrzí, protože kolegové, kdybyste slyšeli některé ty naše výtky, tak vy, já mluvím ke kolegům poslancům, protože oni budou teď hlasovat a pravděpodobně budou hlasovat všichni podle toho, jak se jim tady ukáže. Já to jako respektuju, ale mrzí mě to, protože zrovna i třeba kolegové, vy, ti pravicověji smýšlející z vás, by vás přece muselo minimálně donutit k zamyšlení, jestli prostě je v pořádku zdaňovat firmy s pouhým argumentem, vždyť oni přece mají ty zisky.***
