Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.50 hodin)
(pokračuje Lukáš Vlček)
Takže ano, každopádně na těchto dokumentech pracujeme tak, abychom odpověděli na dotazy našich relevantních partnerů, a to není jenom Svaz průmyslu a dopravy, to je i jednání s - třeba pan prezident byl tady za mnou dva dny zpátky. Byli jsme spolu na večeři. Diskutovali jsme právě, co konkrétně tedy vláda aktuálně dělá právě pro podporu průmyslu, hlavně v cenách energií. Já sám mám v dalších dnech další naplánované schůzky jak za zástupci Hospodářské komory, ale třeba i odborů, anebo lidí z druhé ekonomické transformace a z dalších organizací. Takže sám ty názory vnímám, jelikož je to samozřejmě i v mém vlastním zájmu, abych svůj mandát vykonával s patřičnou kvalitou.
No, a co se týče toho, co můžou občané a firmy očekávat v dalším roce. Věřím, že velmi milé překvapení. Protože pokud sledujeme, jak se vyvíjí nejenom silová část ceny elektrické energie - nemá smysl teď jít úplně do detailu a přesně si designovat cenotvorbu ve všech svých aspektech - tak když vidíme jenom samotnou hodnotu vstupu silové energie, tak tam vidíme kontinuální pokles ceny, nebo respektive její ustálení se na určité hranici, i když ne na hranici předválečné. Takže tam si myslím, že můžeme očekávat dobré zprávy, zejména v situaci, když vidíme, jak se cenotvorba tvoří, že ten energický trh má vždycky nějaké zpoždění.
Potom i v těch, řekněme, regulovaných složkách se snažíme dělat taková opatření, která mají pozitivní vliv právě do samotné ceny energie. To je například velmi dobré soutěžení služeb výkonové rovnováhy, kde očekáváme celkem významnou úsporu, nebo samozřejmě určitá opatření, jako je například jednání s Energetickým regulačním úřadem. I když je to úřad nezávislý, má samozřejmě na ty věci mít nezávislý pohled, ale tady také věřím, že jsou činěny takové kroky, aby ty určité položky, které ERÚ stanovuje, z velké části zůstaly na cenových hladinách roku 2024. Takže osobně si myslím, že tady se budeme bavit o dobrých zprávách ve smyslu toho, co vás legitimně zajímá. Mě osobně to zajímá také. Takže tolik k vašemu dotazu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máte zájem ještě o doplňující dotaz?
Poslankyně Marie Pošarová: Já by jsem se ještě chtěla zeptat. Právě, jak jste říkal, aby to zůstalo na stejné ceně, co se týče těch regulovaných složek energie. Mně jde ale o to, že ty ceny jsou momentálně, když spočteme ať už ty systémové položky, tak ve výsledku cena energie je nekonkurenceschopná pro náš průmysl. To znamená, že to potřebujeme prostě snížit, ne udržet na té hladině, na jaké to je, ale naopak snížit. Právě tam by v rámci ERÚ mohlo dojít k nějakým změnám. Takže je třeba to snížit, protože ostatní státy tolik regulovaných složek prostě nemají, na rozdíl od nás.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Samozřejmě je to o nějakých možnostech státního rozpočtu. Ano, já sám bych si také dokázal představit, řekněme, ještě nějaké další podpory, ale zase vycházejme z toho, co si naše společnost a státní rozpočet můžou dovolit. Můžeme samozřejmě jít do další debaty ve smyslu dalšího zadlužování, ale já toho nejsem úplně zastáncem. Jsem zastáncem toho... Věřím, že až budeme skládat občanům této země po čtyřech letech vlády účty a budeme konkrétně ukazovat projekty, které máme reálně za sebou v rozvoji energetiky - tím i trochu navážu na tu dnešní debatu, škoda že jsme ji nedotáhli a že nebylo možné na ty věci reagovat - ale věřím, že se k tomu brzo vrátíme. Takže nejenom v oblasti legislativy, ale samozřejmě i nějaké naší energetické nezávislosti, ale i investic, například do přenosových a distribučních soustav, nebo například do většího propojení s našimi zahraniční partnery, větších investic do úsporných opatření, do modernizace průmyslu a nebo investic do obnovitelných zdrojů.
To jsou všechno věci, které samozřejmě mají nějaký spád, projeví se v ekonomice až, řekněme, s nějakým zpožděním, ale je nutné je dělat. Protože pokud bychom nedělali tyto kroky, neinvestovali bychom, tak pak se samozřejmě dostaneme do situace, kdy český průmysl z pohledu energetických vstupů nebude konkurenceschopný.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Poprosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat pana ministra Beka.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s problematikou týkající se výuky témat spojených s LGBT a genderovou ideologií ve školách, která vyvolává značnou pozornost a obavy mezi rodiči. Někteří rodiče se rozhodli omlouvat své děti z této výuky, protože s jejím obsahem prostě nesouhlasí. Já bych měla k tomu několik otázek.
Jakým způsobem a na základě jakých kritérií byla témata stanovena a s genderovou ideologií začleněna do školních osnov? Jaké byly hlavní důvody pro jejich zařazení a jakou roli hrály odborné a pedagogické konzultace v tomto procesu? Jaké konkrétní vzdělávací cíle se tímto zařazením sledují? Jak je zajištěno respektování práv rodičů, kteří nesouhlasí s touto výukou? Existují mechanismy pro rodiče, kteří si přejí, aby jejich děti nebyly těmto tématům vystaveny, a pokud ano, jak jsou implementovány ve školách? Jakým způsobem jsou pedagogové připravováni na výuku těchto témat? Jsou jim poskytovány specifické školení nebo metodické materiály, a pokud ano, tak kým? Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím pana ministra.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která vlastně nastoluje téma, které zaznívá ve veřejném prostoru v souvislosti s revizí vzdělávacího programu pro základní školství poměrně často. Dovolte mi, abych začal malým povzdechem. Považuji to téma za legitimní, ale možná škoda, že řádově menší pozornost jsme ve veřejném prostoru věnovali takovým otázkám, jako je to, zda výstupní úroveň z matematiky, kterou máme léta v našem vzdělávacím systému, je srovnatelná s vyspělými zeměmi, nebo zda znalost cizího jazyka tak, jak je nastavena v našich školách jako výstupní, snese srovnání s vyspělými zeměmi. Ale tím nechci zlehčovat tohle téma. Jenom v tom veřejném prostoru otázka genderu zaujala tak prominentní postavení, že možná k mému politování zastiňuje některé jiné klíčové otázky toho, jak máme nastaveny požadavky na vzdělávací systém.
Teď k té otázce nebo k té sérii otázek bych chtěl říci toto. Stát v případě České republiky stanovuje rámcové vzdělávací programy, už nikoliv osnovy, které by byly závazné na úrovni jednotlivých škol. To je úkolem školních vzdělávacích programů, které jsou zpracovány v jednotlivých školách. Zodpovědnost Ministerstva školství se vztahuje primárně na rámcový vzdělávací program, který teď prochází významnou inovací, která by měla být dokončena do konce tohoto roku.
Témata spojená s otázkou genderu budou samozřejmě v přiměřené míře součástí některých vzdělávacích oblastí nového vzdělávacího programu, především oblasti, která je nazvána Člověk a společnost, a také se tyto otázky mohou objevit v souvislosti s průřezovými tématy. Z hlediska celkového množství se jedná o nepatrnou část vzdělávacího obsahu. Cílem ministerstva je, aby tento vzdělávací obsah byl podán věcně a na základě vědeckého poznání. Do škol - to je postoj ministerstva - nepatří ideologie v této oblasti. Ministerstvo vychází z teze, že je lepší podat žákovi objektivní informace k vytvoření vlastního názoru, než aby byl s touto problematikou konfrontován nevhodnou, neobjektivní a zaujatou formou, lhostejno z které strany.
O tom, že ta témata jsou relevantní, podle mě není pochyb, protože kolem témat genderu, práv menšin, se dnes polarizuje očividně ve všech vyspělých zemích politická scéna a není možné před takovými tématy úplně zavřít oči ve vzdělávacím programu, ale úkolem školy tedy není šířit kteroukoliv z ideologií. Z uvedeného důvodu ministerstvo preferuje, aby škola toto téma řešila raději svými pracovníky, kteří podají věc nezaujatě a odborně. Samozřejmě ale také je v kompetenci ředitele, že zařadí do vzdělávání kurz či workshop s nějakým externím subjektem. Tam zodpovídá za kvalitu vzdělávání samozřejmě ředitel.
Pokud jde o právo rodiče vychovávat děti, které je zakotveno v čl. 32 Listiny základních práv a svobod, to samozřejmě není školní výukou dotčeno. ***