Neautorizováno!
(14.50 hodin)
(pokračuje Karla Maříková)
Nakonec je důležité, abychom si uvědomili, že výchova ke skutečné toleranci a respektu k druhým nevyžaduje propagaci určité ideologie. Můžeme a měli bychom učit děti, aby respektovali všechny lidi bez ohledu na jejich odlišnosti, aniž bychom jim vnucovali pohledy, které mohou být pro mnohé kontroverzní nebo problematické.
Závěrem bych chtěla zdůraznit, že naše školy by měly zůstat místem vzdělání, ne indoktrinace. Měli bychom se zaměřit na to, abychom dětem poskytovali solidní vzdělání, které je připraví na budoucnost, a současně respektovali práva rodičů a jejich role ve výchově.
Vzhledem k tomu, že propagaci genderové ideologie do vzdělání prosazují politické neziskové organizace, často spolupracující s vládními institucemi, školami a komunitami, a hrají tak klíčovou roli při zavádění genderové výuky, jako druhý bod navrhuji bod s názvem Konec financování politických neziskových organizací z veřejných financí. Některé neziskové organizace hrají klíčovou roli v naší společnosti, poskytují cenné služby, převážně v sociální oblasti, podporují komunitní rozvoj a hájí práva těch, kteří to nejvíce potřebují. Nicméně je důležité rozlišovat mezi těmi, které se věnují obecně prospěšným aktivitám, a těmi, jejichž činnost má výrazně politický charakter.
Politické neziskové organizace, které aktivně ovlivňují politická rozhodnutí a často se zapojují do politických kampaní, by měly být financovány transparentně a soukromými zdroji, nikoliv veřejnými financemi. Státní rozpočet by měl sloužit k podpoře veřejně prospěšných aktivit, které přímo zlepšují kvalitu života občanů, a ne financování politických zájmů. Existuje několik důvodů, proč bychom měli přehodnotit financování politických neziskovek ze státních zdrojů. Státní finance by měly zůstat neutrální a neměly by být využívány k podpoře specifických politických agend, které mohou být v rozporu s názory a hodnotami části společnosti. Veřejnost má právo vědět, jak jsou její daně využívány. Financování politických neziskovek z veřejných prostředků může vést k netransparentnímu a neefektivnímu hospodaření.
Veřejné finance by měly být zaměřeny na podporu programu a projektů, které mají přímý pozitivní dopad na občany, jako jsou vzdělání, zdravotní péče nebo sociální služby. Politické neziskové organizace nejsou však financovány jen ze státních zdrojů, ale velmi často také ze zahraničí s cílem ovlivňovat národní politiku a strategii. Z tohoto důvodu by neziskové organizace, které vykonávají politické nebo kvazipolitické aktivity v zastoupení zahraniční vlády, politické strany, osoby nebo organizace měly pravidelně podávat zprávy o svých aktivitách, zdrojích financování a vztazích se zahraničními subjekty Ministerstvu spravedlnosti tak, aby bylo jasné, kdo za nimi stojí a kdo je financuje.
Politické neziskové organizace hrají klíčovou roli v ovlivňování vnitřní politiky státu, a to prostřednictvím různých aktivit a iniciativ. Tyto organizace často rozviřují společenská témata a kladou větší důraz na některé společenské otázky, než je třeba tak, aby na první pohled působily jako hlasy občanské společnosti, a to s cílem ovlivnit rozhodování politiků a veřejných institucí.
Politické neziskovky často provádí advokační činnost, snaží se ovlivňovat zákonodárce a veřejné činitele s cílem, aby přijímali zákony, které se jim hodí k jejich cílům a hodnotám. Tyto organizace na první pohled mohou být vnímány, že zvyšují povědomí veřejnosti o klíčových politických a společenských otázkách prostřednictvím kampaní, seminářů a workshopů. Tímto však mobilizují veřejnou podporu pro své cíle. Politické neziskové organizace často provádějí výzkum a analýzu tak, aby poskytly důkazy a argumenty čistě pro své politické návrhy. Těmito informacemi pak ovlivňují politiky a veřejnost.
Demonstrace, protesty a jiné veřejné akce jsou způsoby, jak mohou tyto organizace přitáhnout pozornost k určitým problémům a vyvinout tlak na politické představitele pro své zájmy. Nejen že by politické neziskové organizace neměly být financovány z veřejných zdrojů, ale jsou-li napojeny na zahraničí, tak by nad nimi měla být důkladná kontrola tak, aby bylo jasné, kdo za nimi stojí a kdo je financuje ze zdrojů soukromých. Mohla by být zavedena povinnost pro politické neziskové organizace registrovat se u příslušného státního orgánu a pravidelně podávat zprávy o své činnosti a financování. Tyto zprávy by měly být dostupné veřejnosti, měly by být zavedeny mechanismy, které umožní sledovat a hodnotit, zda zahraniční subjekty nevyvíjejí nepřiměřený vliv na politická rozhodnutí prostřednictvím těchto neziskových organizací.
Závěrem bych chtěla zdůraznit, že tento návrh není útokem na neziskový sektor, který pomáhá společnosti, ale spíše snahou o zajištění spravedlivého a odpovědného využívání veřejných prostředků a zamezení ovlivňování vnitřní politiky státu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní už je připraven pan poslanec Síla a následuje pan poslanec Vondráček.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych rád upozornil na budoucí zhoršení dostupnosti léků pro naše občany, protože bych chtěl se zmínit o lékové politice, která ohrožuje prakticky všechny naše nemocné pacienty do budoucna. V Česku se obchoduje zhruba s 9 600 variantami léků na předpis i volně prodejných. Výpadky postihují asi 2 procenta, měsíčně je hlášeno asi 188 výpadků, z toho bývá nenahraditelných či velmi těžko nahraditelných několik desítek léků.
Počítáme, že jenom pražský závod bude mít o 300 až 400 milionů vyšší náklady na energii letos oproti loňskému roku. Ceny léků jsou regulované, proto nelze zvýšené náklady promítat do konečné ceny. To znamená, že i my se nyní dostáváme do situací, kdy se rozhodujeme, které léky budeme schopni dál vyrábět, ale které už dál vyrábět nebudeme, řekl manažer Zentivy.
Naši němečtí sousedé se kvůli výpadkům léků rozhodli stáhnout chybějící léky z ostatních zemí. Prostě je přeplatí a nakoupí do svých skladů zásoby léků podle loni schváleného zákona, a to v zásobě na půl roku. Rakousko a Francie uvažují o podobných opatřeních. Německý ministr zdravotnictví Lauterbach zdravotnictví v roce 2022 řekl, že chybějící léky jsou dostupné v jiných evropských zemích a při zvýšení ceny léků v Německu je tak výrobci logicky začnou s ohledem na zisk dodávat do Německa. Tento krok vážně ovlivní dostupnost často život zachraňujících léků, zejména v zemích střední a východní Evropy.
Zásoba léků spotřebovaných za šest měsíců v Německu představuje celkem 25 % dodaných léků do celé Evropské unie. Je to takové množství léků, které odpovídá celoroční spotřebě v jedenácti zemích střední a východní Evropy plus České republiky.
Zatímco český ministr zdravotnictví Válek odkázal tuzemské pacienty, kteří potřebují nedostatkové léky, na e-shopy, německý ministr Lauterbach navrhl, aby zdravotní pojišťovny za vytipované léky jejich distributorům začaly platit až 1,5násobek ceny předchozí maximální částky. Plán ministra Lauterbacha má několik bodů. Je to uvolnění maximálních cenových limitů na některá léčiva, identifikovat úzká místa v dodávkách léků na německém trhu, zajištění skladování vybraných léků na dobu několika měsíců, jak už jsem se zmínil, a současně s tím navrhl i omezení doplatku pacientů na tyto léky. Bohužel například dětské sirupy by se mohly nakupovat za cenu o polovinu vyšší než nyní. K navýšení cenových limitů by došlo i u ostatních chybějících léků, ale nikoliv u všech.
Farmaceutické firmy v Česku dlouhodobě volají po úpravě mechanismu stanovování cen léků. Kvůli jejich nízkým cenám a rostoucím nákladům upozorňují právě na riziko toho, že je sem výrobci prostě přestanou dodávat, protože se jim to nevyplatí. Tvoření zásob léků není řešením jejich nedostatku. Státy by měly spíše řešit hlavně příčiny nedostatku léků a tím je podpora investic do vzniku nových výrobních kapacit či rozšíření stávajících kapacit výroby off-patentových léčiv, takzvaných generik. Nám nezbývá nic jiného než se připravit na dopady německého řešení ve prospěch pouze německých občanů. ***
