Neautorizováno!
(15.00 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Jedno z řešení: navrhujeme pozměňovací návrhy v projednávaném státním rozpočtu na rok 2025, a to přesunem 200, 300, 400 až 500 milionů korun do kapitoly Zdravotnictví, speciální ukazatel Vývoj a výzkum ve zdravotnictví právě na výrobu léčiv v České republice. Ten bod můj, který bych chtěl načíst, stojí: Hrozící další výrazné zhoršení dostupnosti léků pro naše občany. Navrhuji ho proto, že tento problém, který se hrne na Českou republiku a podle mě je velmi závažný, není v masmédiích vůbec ventilován. Proto navrhuji bod jako první k jednání.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: První pevně zařazený, ano? (Poslanec Síla: Ano.)
Faktické poznámky nejsou možné, pane poslanče Špičáku, protože jsme v debatě o programu schůze, nikoliv v rozpravě.
Nyní tedy vystoupí se svým návrhem pan poslanec Vondráček, následuje pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan podplukovník Foltýn představil novou kampaň - "Vlajka patří do rukou patriotů", citoval slova Tomáše Garrigua Masaryka. Já jako člen hnutí ANO, které je členem frakce Patriotů pro Evropu, děkuji touto cestou, nečekali jsme pomoc a podporu z této strany, a samozřejmě je potřeba ji ocenit.
Co mě překvapilo, že jsem se následně dozvěděl, že vládní kampaň Moje vlajka již vyvrcholila. Vyvrcholila 28. října a měla podpořit hrdost občanů na republiku. V den oslav české státnosti vyvrcholila kampaň Moje vlajka a jejím cílem bylo dle vládní tiskové zprávy podpořit hrdost občanů na svoji republiku a ukázat jim, že žijí v krásné a sebevědomé zemi, kde stojí za to žít. Hlavním hybatelem kampaně byl odbor strategické komunikace - stratkom - vedený Otakarem Foltýnem. Zapojila se do něj ale i řada ministerstev a českých ambasád v zahraničí. Symbol hrdosti na Českou republiku představovalo vystavení vlajky, kdy bylo řečeno, že strategická komunikace bude propagovat hodnoty, na nichž stojí Česká republika. Právě ty reprezentuje česká vlajka. "Ta proto patří do rukou patriotů, pro něž je slovy Masaryka vlastenectví láskou k vlastní zemi, ne nenávistí vůči jiným," uvedl v tiskové zprávě Otakar Foltýn. A já se pod tato slova můžu v plném rozsahu podepsat a souhlasím s nimi.
Proto bych rád upřel vaši pozornost znovu na tisk 400, který podepsalo více jak 70 poslanců ze všech poslaneckých klubů, který jde stejnou cestou, aby se šířila hrdost mezi občany České republiky na jejich zemi. Vždyť tento zákon navrhuje upravení zemských znaků a vlajek. V současnosti jsou upraveny zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku, zemské vlajky nejsou upraveny vůbec. Přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány samostatně, zejména na Moravě. Navržená zákonná úprava provádí ustanovení Ústavy České republiky, která ve své preambuli zmiňuje dobré tradice zemí Koruny české a též výslovně Čechy, Moravu a Slezsko.
Jestliže máme vzácně s panem podplukovníkem Foltýnem podobný názor na věc, že bychom měli posilovat naši hrdost, v tom případě doufám v podporu tohoto mého návrhu. Navrhuji, aby tisk 400 byl zařazen dnes jako první bod. Slibuji, že vás nezdržíme dlouho, že je to vydiskutováno. Proběhl seminář, kde jsme si řekli, jak by se případně společným pozměňovacím návrhem upravil text tohoto návrhu, a veškeré debaty by proběhly důstojně v druhém čtení.
Jenom pro vaši zajímavost, ten zákon tady leží už opravdu dlouho - jestli jsem si to dobře poznamenal, a teď to nemůžu najít - březen 2023. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko. Nic tedy nebrání projednání tohoto tisku. Navrhuji, aby byl zařazen dnes jako první bod. V případě, že nebudu úspěšný s tímto návrhem, pak navrhuji, aby byl aspoň předřazen v rámci bloku prvních čtení na první místo v tomto bloku. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí se svým návrhem pan poslanec Koten, následuje paní poslankyně Kocmanová a pak už poslední přihlášený pan poslanec Kettner. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně, dámy a pánové, rád bych zařadil bod, který by se jmenoval Platy v bezpečnostních sborech České republiky, protože vzhledem k tomu, jaká je situace, kdy ministr vnitra Rakušan nezvládá Ministerstvo vnitra a není schopen vyjednat nějaké lepší financování jím vedeného sboru, tak si myslím, že se tady na to musíme zaměřit my.
Určitě jste v minulém týdnu zachytili článek, který vyšel na různých internetových platformách, ať se jedná o iDNES, nebo Seznam, kdy policisté upozorňují, že výkon služby tak, jak v současné době probíhá, je poměrně neefektivní, a když potřebují vytvořit na nějaký zásah z obvodního oddělení dvoučlennou hlídku, tak se musí sjíždět policisté z poměrně velké vzdálenosti. Ono to není až tak úsměvné v praxi, jak to vypadá, protože pak délka dojezdových časů, kdy na zásah dojedou třeba po čtyřiceti minutách nebo i delší době, tak pro ty lidi, kteří skutečně potřebují pomoc od Policie České republiky, tak se jí mnohdy nemohou dočkat.
Dá se to prezentovat jako rozklad bezpečnostních sborů v České republice a já to celkem chápu. Chápu i, že forma protestů, kterou zvolili policisté a které budou probíhat v prvním listopadovém týdnu, kdy nebudou vybírat pokuty a budou většinu bagatelních přestupků řešit domluvou přesně podle zákona, i když vedení policie údajně na policisty tlačí, aby právě vybírali pokuty, protože přece státní rozpočet peníze potřebuje, ale na druhou stranu ty peníze se žádným způsobem nepropíší do platů jednotlivých bezpečnostních sborů, ať se jedná o Hasičský záchranný sbor, nebo o Policii České republiky. Je to samozřejmě špatně, protože místo abychom si policisty a bezpečnost v České republice nějakým způsobem stabilizovali, tak my naopak tady díky Ministerstvu vnitra, které není schopné vyjednat financování rezortu, naopak ty peníze pro ně nesežene. Bohužel kumulovanou inflací se policistům jejich plat, který momentálně pobírají, znehodnotil téměř o 30, možná i o více procentních bodů. Když si to uvedeme na příkladu, například i policista, který si chce zajistit nějaké důstojné bydlení pro sebe a svou rodinu, nebo nějaký hasič, tak když vezmeme modelovou situaci, že dejme tomu by měl nějakých 35 000 hrubého, a měl tedy platit hypotéku, která bude 10 000, ale inflace mu z toho 30 % sebere, a banka na druhou stranu chce tu hypotéku refinancovat, protože z nějakých 1,8 % najednou ta hypotéka už je za 5 % úroků, a tím pádem ta splátka se mu zvýší třeba o 5 až 8 000 měsíčně.
Ale ono to bylo jednou řečeno v takovém platu (vtipu?), kdy se baví tři prezidenti - Spojených států, tehdy Ruska a České republiky, kdy toho prezidenta reprezentoval náš první československý prezident, a potom už byl jenom českým prezidentem, tak tam se bavili, kolik si koupí za plat občané těch zemí. Americký říkal: Ten můj si za to koupí tamhle barák na Floridě a pak si za to koupí ještě jídlo a všechno. Dále ten ruský říkal: U nás si za to koupí teda jenom tak zhruba polovinu, ale to je ještě furt dobrý. A český prezident řekl: U nás si za to nekoupí skoro nic, a kde si sežene ten zbytek, to nás nezajímá. ***
