Neautorizováno!
(16.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr Blažek bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Asi můj nejkratší projev ve Sněmovně: nejsme ve sporu, měl by to říct podle mě jiný zákon než tento v obecné rovině. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan zpravodaj Radek Vondráček, poté pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych možná v úvodu chtěl vrátit tu debatu k podstatě zákona, jak je předložen, protože abychom nenabyli dojmu, že se bavíme jenom o advokátní úschově. Tomu tak není, toto je dlouho připravovaný zákon, který byl připravován samozřejmě ve spolupráci s advokátní komorou, která přebírá výkon veřejné moci na úseku advokacie, a předmětem toho zákona je především ochrana důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem a informací s tím souvisejících a zpřesnění stávající právní úpravy povinné mlčenlivosti advokáta. Dále se ten zákon týká změn týkajících se výkonu profesní samosprávy advokátů. Budou to velké změny z pozice nás advokátů. Je to zejména způsob jednání a rozhodování sněmu komory, umožnění distanční účasti advokátů na sněmu, možnost přijímání usnesení sněmu mimo zasedání písemně nebo s využitím technických prostředků za podmínek stanovených jednacím řádem, změnu způsobu volby do volených orgánů komory. Dále je to umožnění výkonu právní praxe advokátního koncipienta na kratší pracovní dobu, zpřesnění právní úpravy a rozšíření ochrany advokátů a jejich klientů před takzvaným vinklařením, to znamená nabízením, zprostředkováváním, poskytováním právních služeb osobami, které k tomu nejsou ze zákona oprávněny nebo tuto činnost provádějí nedovoleným způsobem. Zajištění práva advokáta či advokátního koncipienta činit digitální úkon vůči orgánu veřejné moci, to znamená komoře, digitálně v souladu se zákonem o právu na digitální služby. Dále zajištění přístupu advokáta k některým nezbytným údajům klientů z vybraných informačních systémů veřejné správy v souvislosti s prohlášením advokáta o pravosti elektronického podpisu v souladu s platnou právní úpravou vztahující se k ochraně soukromí a osobních údajů a v neposlední řadě také je to naplnění jednoho z programových bodů programového prohlášení této vlády. Takže proto se tu scházíme. Není to jenom o úschovách.
Já jsem jako zpravodaj v úvodu řekl, že ústavně-právní výbor doporučil tento tisk a ústavně-právní výbor si také přisvojil, osvojil, abstrahoval - použijme kterékoliv z těchto sloves - pozměňovací návrh, který jsem předkládal na ústavně-právním výboru já, a ten je v podstatě jednoduchý, že se zase k povinnostem advokáta a jeho kárné odpovědnosti vůči komoře dodává, že výkon politických práv tím není dotčen. My jsme vedli poměrně dlouhou debatu o tom, že celá řada advokátů je veřejně činných, že se tato profese poměrně často vyskytuje ve veřejných funkcích - koneckonců i pan ministr spravedlnosti Blažek je z řad advokátů, já jsem z řad advokátů, a tak bych mohl pokračovat. V rámci své politické činnosti nezřídka, zvlášť v dnešní době a v době polarizace společnosti, nezřídka narazí u jiné bubliny, názorové bubliny v české společnosti a stává se poměrně běžnou věcí, že jsou oznamovány podněty k advokátní komoře, že se ten který člen advokátní komory chová v rozporu s etikou a s pravidly danými pro advokáta. Advokátní komora nemůže dělat nic jiného než tyto jednotlivé podněty šetřit a dostává se tak do zvláštního postavení, kdy má vlastně nějakým způsobem zaujmout stanovisko v rámci nějakých politických sporů. Můžu jako příklad uvést sám sebe. Když jsem na začátku tohoto volebního období již jako dosluhující předseda Poslanecké sněmovny navštívil v nemocnici tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, byl na mě podán podnět na kárnou žalobu za to, že jsem znevážil důstojnost advokacie, že jsem navštívil pana prezidenta. Tento podnět byl smetený pod stůl. V dnešní době bych možná jako příklad mohl uvést činnost Jindřicha Reichla. Já nějakým způsobem nebudu komentovat jeho vystupování na demonstracích, které pravidelně pořádal, a jako lídra uskupení PRO, nicméně opět advokátní komora obdržela několik podnětů na jeho osobu, že svým jednáním, svými názory se nechová v souladu nebo nerespektuje důstojnost advokátního stavu, protože jsem pevně přesvědčen o tom, že advokátní komora nemá vykonávat tuto činnost, stejně jako třeba je to u lékařské komory a dalších komor, které se prostě nevěnují politickým působením svých členů. Nedávno proběhl také ten případ, kdy nějaký praktický lékař, zřejmě podporovatel našich kolegů z SPD, měl poněkud nevhodné komentáře vyvěšené v čekárně své ordinace, které se ani mně nelíbily, nicméně lékařská komora poměrně stroze odvětila, že toto není v její působnosti a toto nebude řešit.
Naopak advokátní komora tyto podněty řeší. My jsme se proto na ústavně-právním výboru shodli na tom, že tato část si zaslouží nějakou úpravu, a na základě spolupráce s Českou advokátní komorou spatřil světlo světa právě ten pozměňovací návrh, který bude zřejmě v tom finálním hlasování označen jako A. Já bych vás tímto rád požádal o jeho podporu.
Jako další pozměňovací návrh, který se už diskutoval na ústavně-právním výboru, byť u jiného tisku, jsem předložil už sám, a v systému je veden pod číslem 4410, a ten je v podstatě také velmi jednoduchý. Jde o to, že podle zákona o soudech a soudcích platí, že každý je povinen podrobit se osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které má u sebe, za účelem zjištění, zda neporušuje zákaz podle odst. 1. Tato povinnost se nevztahuje na státní zástupce, advokáty, notáře a soudní exekutory, nestanoví-li předseda příslušného soudu v jednotlivých odůvodněných případech jinak. Jedná se o prohlídky, vstupní prohlídky do budovy soudu. Podle § 26 odst. 2 zákona o advokacii platí, že nestanoví-li zvláštní předpis jinak, může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient. Advokátní koncipient je osoba, která je zapsána do seznamu, do seznamu advokátních koncipientů vedeného českou advokátní komorou. Seznam advokátních koncipientů je veřejný rejstřík. Komora vydá advokátnímu koncipientovi po jeho zápisu do seznamu identifikační průkaz advokátního koncipienta, identifikačním průkazem se advokátní koncipient prokazuje při výkonu právní praxe včetně zastupování advokáta na základě jeho pověření při jednotlivých úkonech právní pomoci. Jestliže tedy podle zákona o advokacii koncipient vykonává u advokáta, usazeného evropského advokáta společnosti nebo zahraniční společnosti právní praxi, vykonává tedy plný rejstřík jednotlivých úkonů advokáta.
Protože se bohužel u některých soudů vyvinula praxe, že některé soudy pouští advokátní koncipienty bez prohlídky, protože jsou v pozici advokáta, jak jsem vám to teď vysvětlil, a některé soudy nepouští a trvají na tom, že advokátní koncipient bude podroben prohlídce, protože není výslovně uveden v zákoně, tak z těchto důvodů se navrhuje, aby měl advokátní koncipient z hlediska povinnosti podrobit se osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které má u sebe, stejné postavení jako advokát, to znamená, aby se nemusel při vstupu do budov soudů podrobovat prohlídce, nestanoví-li předseda příslušného soudu v jednotlivých odůvodněných případech jinak. Není to žádný složitý pozměňovací návrh. Já vás tedy potom poprosím ve třetím čtení o jeho podporu. Nyní jsem jej v souladu s jednacím řádem odůvodnil.
To je z mé strany vše, děkuji. ***
