Hodně tady zaznívala otázka rodinné politiky, rodičáku a těchto věcí, říkala to tady kolegyně Richterová. Musím říct, že mě mrzí přístup Pirátů, když v některých věcech opravdu poměrně rychle zapomněli na to, že byli součástí koaliční vlády tři roky - že to byly věci, které se dohodly kompromisně, všichni v koalici museli z něčeho ustoupit a přijmout nějaké společné řešení - že se na to zapomnělo.

Ale chci jenom podtrhnout to, že ani zabezpečení důchodců, seniorů, ani podpora rodičů není čistě jenom o tom, jaká je výše důchodů nebo jaká je výše rodičovského příspěvku. Vždycky je to soubor všech - ještě i dalších - nutných opatření pro to, aby se těmto skupinám mohlo dařit, aby mohly fungovat, aby se mohly rozvíjet a zvládat situaci. V případě seniorů je to nabídka sociálních, zdravotních služeb, je to nabídka jejich společenských aktivit. To jsou všechno další věci, které určují kvalitu života člověka v dané životní fázi, v daném věku. Stejně tak je to v případě nás rodičů, kdy samozřejmě výše rodičovského je důležitý faktor stejně jako další ekonomické nástroje, jako je výše jednotlivých podpor v rámci sociální podpory, kde mám přídavek na dítě, kde mám případně porodné, kde mám další nástroje, které mně jako rodiči pomáhají třeba s úhradou nákladů na bydlení, na kroužky, na vybavení dítěte do školy. To jsou všechno další nástroje, kdy sociální systém pomáhá a podporuje rodiče v různých situacích.

Stejně tak to platí u rodičů a rodin v případě skloubení rodinného a pracovního života. Přece tam jsou důležité nástroje, jako jsou podporované částečné úvazky, které jsme zavedli, rozšiřování kapacit předškolních vzdělávacích zařízení, jako jsou dětské skupiny, sousedské dětské skupiny, které teď tady projednáváme ve Sněmovně taktéž. Umožnit prarodičům čerpat rodičák v mimořádných životních situacích. Mimochodem, dneska ten prarodič v pohodě hlídat může. Je to na individuální dohodě v rodině. To nejsou věci, které by byly zapovězeny. Myslím si, že ve většině normálních rodin se to také děje. Teď jenom chceme povýšit ještě to, aby explicitně, když se stane třeba mimořádná situace, že jeden z rodičů zemře nebo dlouhodobě onemocní, aby rodičák mohl prarodič čerpat třeba i ve spojení s tím, že má ochranu ve vztahu ke svému zaměstnavateli, to znamená, že ty věci upravíme v sociálním, zdravotním pojištění, v zákoníku práce - a na tom se teď pracuje a toto bude součástí úpravy revize dávkového systému. Pak jsou tady také ještě důležité nástroje, které souvisejí třeba s tím, co teď děláme, kdy rozšiřujeme například možnost čerpání rodičáku pro studentky - nemají pojištění, nemohou čerpat mateřskou - a umožníme v návrhu, který tady bude také předložen teď během měsíce, aby mohly čerpat rodičák ještě před narozením dítěte. Úpravu nařízení vlády, aby v platových stupních bylo zohlednění toho, že rodič byl na rodičovské déle než 6 let. To jsou další věci, které když seskládáme do toho balíčku věcí, které se dělají na podporu rodičů a rodin, tak je toho fakt hodně, které se podařilo udělat.

Děkuju tady zase korektně i opozičním partnerům za podporu návrhů, které už prošly, a často i za konstruktivní náměty v diskusi, kterou tady o tomto vedeme.

To jsem chtěl ještě dát do kontextu z pohledu dalších nástrojů, které podporují situaci rodin v České republice. Ještě možná připomenu třeba u bydlení. Když jsem ještě jako ministr životního prostředí, když jsem tam byl 4 a půl měsíce, upravoval programy Nové zelené úsporám, tak jsme se dohodli, že kromě NZÚ light, která cílí na zranitelné skupiny obyvatel, uděláme i produkt Oprav dům po babičce, kde bude právě explicitní, zesílená podpora 50 000 korun na nezaopatřené dítě pro rodiče-žadatele v tomto programu. To je celá sada opatření, která tady jdou na podporu rodičů, rodin.

Ještě připomenu samozřejmě daňové slevy. V tom jsme jako země poměrně unikátní. Celá řada zemí, jako je Rakousko, Polsko, se u nás dotazovaly na to, jak ten systém se vyvíjí a proč ho takto máme. To znamená, to není jenom o výši slevy na poplatníka, ale i o slevách na děti, o tom, že to je odstupňované podle počtu dětí, že to má progresi, že to s počtem dětí roste nahoru, že jsme před čtyřmi lety... Tenkrát za to... děkuju za podporu, protože to byl návrh od nás z opozice a tehdejší ministryně financí nakonec k tomu dala myslím neutrální stanovisko a prošlo to, že jsme odstropovali nesmyslný strop na daňový bonus na 62 000 korunách, tedy pro rodiny, které měly tři a více dětí a rodiče pracovali, tak je úplně nesmyslně trestal. Je celá řada fakt dobrých opatření, která je potřeba vnímat dohromady, a nebavit se čistě jenom o jednom opatření, jako je právě rodičák.

Když se potom podíváme na další debatu, která tady zaznívala, tak tady bylo hodně řečeno kolem toho, jaké máme výše důchodů lidí. Byly tady nějaké citace. Chci jenom zase říci, vždycky je potřeba se na výši důchodu dívat i tím, jak systém je nastaven. Ten systém doteď hodnotil, kolik člověk vydělává a jak dlouho pracuje. Když jsem si teď nechal vytáhnout od svých kolegů, kolegyň z MPSV typově příklady, které tady teďka řeknu, tak zkusme se nad nimi zamyslet a potom si říkat, proč třeba částky důchodů lidí jsou výrazně nižší. K tomu se za chviličku dostanu.

Kdybychom vycházeli teď z aktuálních čísel a dat, tak pokud bych měl stanoven vyměřovací základ ve výši minimální mzdy roku 2024, což je 18 900 korun, tak by můj důchod, kdybych takto byl na této úrovni celý život, tak by byl důchod ve výši 17 158 korun vyměřen. To znamená, minimální mzda 18 900, kdyby to bylo teď takto stanoveno - já vím, že ten příklad má určité samozřejmě nedokonalosti, ale jenom pro představu - to znamená, bylo by to 39,8 procenta vůči průměrné mzdě a 90,8 procenta vůči mému předchozímu hrubému příjmu. Kdybychom vzali osobní vyměřovací základ, který by byl z výše průměrné mzdy roku 2023, což je 43 120 korun, tak by byl z této částky důchod 21 631 korun, což je 50,2 procenta průměrné mzdy a 50,2 procenta logicky předchozího výdělku, samozřejmě v hrubém. Ale kdybychom vzali osobní vyměřovací základ z výše mediánové mzdy roku 2023, což je 39 518 korun, tak by důchod byl 20 999, což je 48,7 procenta průměrné mzdy a 53,1 procenta mzdy předchozí, obojí v hrubém.

Proč to říkám, ty příklady, a proč stojí za povšimnutí i ten příklad s minimální mzdou? Protože když se potom podíváme na nízké důchody, tak ty velmi nízké důchody, výrazně podprůměrné mají určité příčiny. Jednou z důležitých příčin je právě to, že systém donedávna - a do tohoto návrhu důchodové reformy - trestal především ženy za čas, který strávily výchovou dětí, a za čas, který stráví lidé péčí o osobu blízkou. To je velmi důležitá příčina, proč lidé mají nízké důchody. Obojí jsme - buďto výchovným částečně, a rodinným vyměřovacím základem plně - vyřešili, protože u těchto lidí tento čas, tato doba už nebude tím, že je to bude trestat, ale bude jim započítávaná hodnotou průměrné mzdy v daném roce, kdy tu činnost dělají, a odvodů z něj, anebo pokud poté či předtím vydělávali více, tak z částky, která je pro ně výhodnější. To je fakt strašně důležitá věc pro statisíce lidí v téhle zemi, která jim napraví a bude jim garantovat do budoucna férové důchody, takže nebudou potrestáni. Toto zmiňované podklady od pana Rusého, které tady byly citovány, naprosto opomíjí a nemá tam pan kolega Rusý započítávány parametry tak, jak byly upraveny pozměňovacím návrhem, který tady máme řádně načten v systému. To znamená, že se vyměří výchovné, vyměří se rodinný vyměřovací základ a bere se hodnota, která je pro toho člověka lepší a vyšší. Potom je často situace, kdy člověk důchod má nízký proto, že v životě třeba byla kombinace, kdy fungoval jako OSVČ... jako zaměstnanec, jako OSVČ nebo v některých případech plně pouze OSVČ, ale platil si minimální odvod, ale to ten člověk v zásadě dopředu věděl. Odvádím-li minimální odvod, tak asi nemohu čekat, že budu mít průměrný důchod. Do určité míry toto napravujeme úpravou, kterou jsme udělali v konsolidačním balíčku, kdy ve třech letech po sobě se postupně hranice minimálního odvodu zvyšuje, aby odpovídala hranici zhruba odvodů z minimální mzdy. Mně to přijde logické a férové. ***