Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(16.50 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Přičemž dle údajů Ministerstva financí ke konci letošního čtvrtletí dosáhl náš státní dluh rekordní výše 3,334 bilionu korun. Na každého českého občana tak připadá poměrný dluh ve výši 306 460 korun. Pamatujete si Kalouskovy poukázky, na šeky, jak každému vypsal? Tam na té složence bylo asi, že každý by měl zaplatit 170? Tak kdyby to Miroslav Kalousek udělal dneska znovu, tak na té složence bude 306 460 korun - pro každého.
Fialova vláda bude rovněž historicky první vládou v dějinách našeho státu, za jejíhož působení vzroste státní dluh o více než 1 bilion korun. Za čtyři roky, co vládne tato vláda, se zvedne státní dluh o více než 1 bilion korun - to se v historii ještě žádné vládě díky bohu nepodařilo. Jsou to vítězství a rekordy, kterými není radno se příliš chlubit.
A jedním z velice konkrétních dopadů tohoto trendu jsou expandující výdaje na takzvanou obsluhu dluhu, dluhovou službu. Víte, jaký je objem této rozpočtové položky na příští rok? Jinými slovy - víte, kolik zaplatíme na úrocích příští rok? 100 miliard korun. To je neskutečné číslo. Tedy zhruba 40 procent celkového deficitu. Kdybychom neměli dluhy, tak máme o 40 procent menší deficit.
Národní rozpočtová rada k nepravdivosti vládního návrhu rozpočtu uvádí, že předpokládaný odhad příjmů z prodeje emisních povolenek 30 miliard korun nebere v potaz stažení emisních povolenek do rezervy tržní stability, které bylo schváleno na konci května roku 2024. Očekávaný příjem z prodeje povolenek je tak nadhodnocen zhruba o 10 miliard korun. Jako problematické vnímá tento odborný orgán také vládou očekávané příjmy z odvodů organizací vlastněných státem ve výši 8 miliard korun. Jeví se jako velmi nepravděpodobné, že by letošní zisk těchto organizací dosáhl výše předpokládaných odvodů, pravděpodobnější je příjem na úrovni 3 miliard korun. To je komentář Národní rozpočtové rady k této věci. Čili tento údaj je vládou nadhodnocený více než dvojnásobně.
U rozpočtových a plánovaných dotací na podporu obnovitelných zdrojů energie podle Národní rozpočtové rady vláda počítá se změnou legislativy, na základě které budou pro toto vyplácení platit nová pravidla. Návrh rozpočtu by však měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá. To znamená, že my dnes hlasujeme... nebo budeme hlasovat o rozpočtu, a přitom nejsou splněna všechna zákonná legislativní kritéria pro to, aby rozpočet mohl být takto napsán.
A není to první a jediný případ, kdy tato vláda Petra Fialy při sestavování rozpočtu to udělala tak jako teď. To samé totiž platí i o převodu (povinnosti?) financovat platy nepedagogických pracovníků krajských a obecních škol jejich zřizovateli od příštího školního roku. Neexistuje k tomu platná a účinná legislativa a obce a kraje na to dosud nedostaly od státu peníze. A možná ani nedostanou.
Ministerstvo financí původně navrhlo rozpočet na rok 2025 se schodkem 230 miliard korun. Při jeho projednávání ve vládě se plánovaný deficit zvýšil o 1 miliardu korun pro vysoké školy a o 10 miliard korun na odstranění škod po povodních. Co se týče povodní, to je samozřejmá věc. Ale já jsem doufal, že (se?) těch 10 miliard korun (vezme?) z rozpočtové rezervy, kde ty peníze měly být - bohužel už tam dávno nebyly. Ale co se týče těch 10 miliard korun, těm lidem na severní Moravě se prostě musí pomoct, protože ta věc je katastrofická.
Národní rozpočtová rada vlády rovněž kritizovala to, že těchto 10 miliard na povodně není v návrhu rozpočtu účelově vázáno. Ale já jsem o tom mluvil s panem ministrem v televizi a pan ministr potvrdil, že je - tak to je dobrá zpráva. Cituji: "Nepřiřazením účelovosti hrozí použití těchto prostředků pro krytí jiných, s povodněmi nesouvisejících výdajů a ohrožení plnění limitu strukturálního salda." Tak to doufám, že neplatí, protože pan ministr potvrdil, že je to účelově vázáno, a já z toho mám radost, protože se ty peníze dostanou lidem, kteří byli povodněmi nejvíc postiženi, a to je určitě dobře.
Dále v rozpočtu chybí peníze na důchody. Podle Národní rozpočtové rady jde až o 7 miliard korun. Už letos půjde na důchody zhruba o 5 miliard korun více, než předpokládá rozpočet na rok 2024. Plánovaný meziroční nárůst výdajů na důchody o 1,2 miliardy korun je mírně nižší než objem dodatečných prostředků vyplývající ze zákonné valorizace, který byl ze strany Ministerstva práce zveřejněn, a má činit 12,2 miliardy korun. Zároveň však aktuální propočty Národní rozpočtové rady ukazují, že objem letos vyplacených prostředků na důchody bude asi o 5 miliard vyšší, než předpokládá rozpočet. Pan ministr tady kynul, že to tak není, ale já říkám, na co jsme se dívali my a co také potvrzuje Národní rozpočtová rada.
Skutečný meziroční nárůst objemu prostředků tak pokryje dodatečné výdaje související s valorizací méně než z poloviny, a rozpočtovaná částka na rok 2025 je tedy podhodnocena v rozsahu 5 až 7 miliard korun. Národní rozpočtová rada tedy konstatuje, že návrh rozpočtu nerespektuje v některých položkách principy reálnosti a úplnosti. To má negativní dopady na kvalitu rozpočtového procesu, transparentnost, srozumitelnost veřejných financí a zejména pak na pravděpodobnost dodržení zákonem stanoveného limitu strukturálního salda. To jsou vážná slova.
Vláda rovněž neříkala pravdu, když tvrdila, že bude snižovat strukturální deficit o 1 procentní bod HDP ročně. To by znamenalo zhruba minimálně o 70 miliard ročně, a to bychom teď byli v situaci, kdy bychom schvalovali deficit státního rozpočtu, který by byl 280 miliard - a nikoliv 350. Nyní vláda tento svůj veřejný závazek a slib popírá. Prý: My jsme to nikdy vlastně neříkali. Ale říkali to i v různých televizích - tak asi si to vymysleli stejně jako my - nebo nevím. 30. března 2023 řekl premiér Petr Fiala na tiskové konferenci toto, cituji: "Připravujeme taková opatření, abychom snižovali strukturální deficit o 1 procentní bod HDP ročně." Tak posuďme, kdo říká pravdu a kdo ne. Ve skutečnosti ovšem tempo snižování strukturálního salda nebude ani půl procenta. A když od celkových příjmů rozpočtu odečteme příjmy z windfall tax, kterou jako mimořádný příjem nelze do strukturálního deficitu počítat, bude se rozsah takzvané konsolidace, která podle mého názoru žádnou konsolidací veřejných financí není, v podání této vlády limitně blížit nule.
A jdeme do finále. Ministerstvo financí očekává, že ceny příští rok porostou v průměru o 2,3 procenta. Očekávané příjmy rozpočtu z daní ale stoupají násobně rychleji. A není to tím, že by se čekal prudší růst ekonomiky, který by přinesl vyšší mzdy, vyšší firemní zisky - a nich samozřejmě i vyšší výběr daní, to by přece bylo ideální. Důvod je jiný: velmi razantní růst daní. Stoupne například sazba daně z příjmů firem, zvyšují se znovu povinné odvody živnostníkům - to je ten bod, jak Petr Fiala říkal to, co se jim povedlo, že se jim povedla ta podpora podnikání, že to, co slíbili, dodrželi - tak to jsou ty znovu zvýšené povinné odvody živnostníkům. Ruší se osvobození od daně z příjmu při prodeji podílu ve firmách. A navzdory tomu, že už stát nemá žádné mimořádné výdaje na kompenzace cen energií, pokračuje daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, pro největší firmy v energetice, financích a petrochemii, tedy de facto daň pro ČEZ, takzvaná ČEZ daň. ***
