Neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
To jsou tisíce lidí, kteří v podstatě zbytečně sedí ve vězeních, my za ně platíme 1 500 korun měsíčně, a jestli si myslíme, že takovýto opakovaně... nebo člověk, který spáchal více třeba krádeží, třeba tři krádeže po sobě, tak že když mu uložíme šestiletý trest místo třeba tříletého nebo dvouletého trestu, že dosáhneme nějaké zásadnější nápravy, ačkoliv on vlastně nastupuje do toho vězení až po tom, co spáchal veškerou tu trestnou činnost, že ten efekt toho trestu nastává až po tom, co to mohl nějak zohlednit v tom svém jednání, tak se domnívám, že pro to je evidence velmi, velmi chabá. Proto se diskutuje i v rámci Evropy o tom, aby bylo zase možné sledovat, jaký efekt mají třeba kratší tresty, které ten pachatel pocítí ihned. Zase to naráží na určité problémy v rámci Vězeňské správy, která za dnešní situace vlastně musí realizovat nástupní proces do vězení, který trvá nějakých 15 dnů, a u kratších trestů by úplně nedávalo smysl, kdyby byl nástupní proces, výstupní proces a mezitím by chybělo to jádro, během kterého může nastávat účinná práce s tím vězněm. To znamená, u nejkratších trestů se bavíme prostě o nějakých čtyřech měsících tak, aby to vůbec mělo z hlediska Vězeňské správy smysl, ale přesto se domnívám, že ty krátké tresty jsou užívány méně, než by bylo žádoucí. A věřím, že i tato novela tomu přispěje a že se vyhneme nešvaru ukládání opakovaných podmíněných trestů, kde třeba ten člověk dostává i čtvrtou podmínku v řadě, a samozřejmě z hlediska dopadu na bezpečnost občanů a opakování trestné činnosti tohle žádný efekt nemá.
Dalším bodem, který byl doporučován, je zajistit podmínky pro efektivní ukládání a vykonávání existujících alternativních trestů, což je taky záležitost, které se částečně věnuje předkládaná novela, protože se tam podařilo prosadit návrh, se kterým Piráti přišli už minulé volební období, a to upravit přepočet dnů alternativního trestu do trestu odnětí svobody, protože ten přepočet jsme měli nastaven jako jeden z nejpřísnějších v Evropě, takže to nedávalo opravdu úplně smysl a akorát nám to potom ve výsledku plnilo vězení. Takže to není věc, kterou bychom chtěli dělat.
A potom jsou tam další dva body, posílení a sjednocení systému přípravy na propuštění vězněných osob a jejich následné integrace do společnosti, o čemž už jsem mluvil. To se domnívám, že tato novela úplně ještě neadresuje. Nicméně to se z velké části bavíme o exekutivní politice vlády, o schopnosti zajistit dostatečné kapacity Probační a mediační služby, probační domy a tak dále, a to souvisí s celou ekonomikou vězeňství a trestní politiky, protože když jsem zpravodajoval poslední tři roky návrh rozpočtu Ministerstva spravedlnosti, tak ten nárůst peněz, které investujeme do této oblasti, byl velmi malý, až teprve v posledním roce došlo k razantnímu navýšení rozsahu investic. Čili toto samozřejmě, pokud musíme to nastavit tak, aby to byznysově dávalo smysl, abychom měli třeba více závodů, ve kterých může stát zaměstnávat vězně, a dokážeme ty státní podniky postavit tak, aby byly hned vedle věznice a aby současně ten vězeň byl povinen pracovat i ve státním podniku, nejenom ve státním zařízení, které je bezprostředně zanořeno do Vězeňské služby, ale i ve státním podniku nebo v nějakém spolupracujícím podniku, protože v rámci státního sektoru nejsme schopni v současné době efektivně u všech věznic zajistit, aby lidé, kteří dokonce chtějí pracovat, mohli pracovat. Samozřejmě někde tam narážíme i na problémy v oblasti toho, že tam není třeba prostorová kapacita, ale domnívám se, že kdybychom umožnili vstup soukromého sektoru ne do vězeňské části, ale do pracovní části, kdybychom to posílili a posílili povinnosti vězňů se tímto způsobem účastnit práce, splácet náklady a vytvářet si dostatečnou rezervu na to, aby potom mohli získat bydlení a další předpoklady zdárného rozvoje ve společnosti, tak to je ještě věc, na které musíme zapracovat.
Samozřejmě jedna z věcí, které by v této věci pomohly, je, kdyby souběžně byl schválen zákon o dostupném bydlení, protože jedna z věcí, o které by se měly starat obce a kraje, je i to, aby pachatelé trestné činnosti po tom, co odejdou z věznice, nezůstali jenom s igelitkou, ale aby dostali - nebo ne dostali, aby ideálně měli už nashromážděny prostředky získané prací, aby si mohli dovolit bydlení a případně aby jim někdo zajistil know-how, protože bohužel po propuštění z vězení často tito lidé nemají informace a nemají know-how, jak si sehnat bydlení, jak se zapojit zpátky do společnosti, a končívá to tak, že si najdou nějakou špatnou partu, která se o ně postará. Často je to propojené i s drogovou kriminalitou a potom samozřejmě ti lidé se dostanou do různých podroušení a do měsíce anebo do dvou měsíců už je máme zpátky v tom, že nám páchají zase trestnou činnost.
Sedmý bod se týká odstraňování nejpalčivějších strukturálních překážek, které brání úspěšné integraci trestaných osob. Tam zase se upozorňuje na související zákony, jako je vytvoření fungující záchytné sítě, která zamezí dalšímu sociálnímu propadu osob v nepříznivé sociální situaci včetně osob vycházejících z vězení, a zejména revize dávek v hmotné nouzi tak, aby fungovaly skutečně jako rychlá, efektivní a motivační pomoc. Nové nastavení aktivní politiky zaměstnanosti a důležité zákony, které tady projednáváme nebo které už jsme projednávali - zákon o sociálním podnikání, zákon o sociálním bydlení a řešení systémových bariér pro řešení předluženosti. To znamená, je skutečně potřeba, aby každý vězeň, který si projde naším vězeňským systémem, měl možnost požádat o oddlužení dluhů, které je možné oddlužit. Ne vždycky to jde, samozřejmě, a samozřejmě je nutné, aby pachatel trestné činnosti splácel škodu, kterou způsobil oběti té trestné činnosti, ale v případech, kdy jde třeba o úvěry, různé spotřební úvěry, je žádoucí, aby měl stejné podmínky, jako mají ostatní osoby. V této oblasti jsme učinili důležitý krok, schválili jsme novelu insolvenčního zákona, takže díky tomu se zkrátila doba pro oddlužení.
Z této iniciativy neziskových organizací jsme následně dali dohromady klíčové body, protože jsem apeloval na neziskové organizace, ať nevymýšlí nějaké radikální reformy trestního práva, ale ať se zaměříme skutečně na věci, které je možné v rámci stávající legislativy realizovat, a proto vyšel vlastně seznam konkrétních návrhů, které vypracovaly ty neziskové organizace, například Rubikon Centrum, Asociace organizací v oblasti vězeňství, a ty právě navazovaly na programové prohlášení vlády a některé z nich se promítly do předkládané novely. To byly zejména konkrétní kroky, aby do aktuálně otevřených koncepcí a připravovaných legislativních změn, zejména koncepce vězeňství, trestní řád a celková rekodifikace trestních předpisů, byly promítnuty hodnoty a principy uvedených dokumentů, a to Strategie restorativní justice pro Českou republiku a Teze trestní politiky přijaté Radou vlády pro lidská práva. Tedy navazuji na to, o čem mluvila paní profesorka Válková, což se skutečně podařilo. ***
