Neautorizováno!
(15.30 hodin)
(pokračuje Milan Wenzl)
Myslím si, že zde opravdu chybí v tomhletom návrhu zákona, v novele to, že by měli opravdu své dluhy, když tomu říkám dluhy, platit, a pokud nezaplatí, tak by neměli být propuštěni. Nevím, jak je to možné, anebo když tak by neměli být propuštěni na tu půlku, ale propustit někoho za slušné chování, vraha za slušné chování... Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Výjimečně jsem nechal přes limit 10 minut. A poprosím dalšího řádně přihlášeného, a to je pan předseda Michálek.
Pardon... (Poslankyně Válková reaguje mimo mikrofon.) Dokonce ono to bylo dvakrát 10 minut, já jsem vycházel z těch prvních deseti minut, takže jsem nevěděl, že pojedete dvakrát, ale nechali jsme to tak jako tak, takže poprosím pana předsedu.
Takže vycházím... Není to faktická, je to řádně přihlášený vlastně pan předseda do rozpravy, tak prosím, máte slovo. Pouštím 10 minut.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, samozřejmě je velmi náročné mluvit po tom, co jsme zde vyslechli tento děsivý příběh, při kterém běhá mráz po zádech, a chtěl jsem poděkovat panu poslanci Wenzlovi za odvahu, že to s námi tady sdílel, protože přece jenom ty peripetie, které jsou kolem každého z těchto případů, a jak to dopadá na oběti i na jejich příbuzné, jsou často neuvěřitelné. A já si myslím, že jsme ve shodě v tom, že spravedlivější tresty znamená více postihovat násilnou kriminalitu a více postihovat věci, jako jsou vraždy a znásilnění, já jsem to zmiňoval i v tom svém úvodním projevu, a méně postihovat věci, které mají menší společenskou závažnost. To je přesně to, o čem jsem mluvil, když jsem srovnával současné trestní sazby u vražd, u těžkého ublížení na zdraví, u znásilnění a srovnával jsem to s trestními sazbami, které jsou za pěstování vysokého počtu rostlin konopí, které jsou výrazně, ale výrazně přísnější, což považuji přesně za nespravedlivé.
V tom případě, o kterém jste mluvil vy, tam došlo k tomu, že se navíc ještě uplatnila pravidla, která vyplývají ze zákona upravujícího mladistvé, ale o tom by určitě promluvila daleko erudovaněji paní profesorka Válková. Pokud se nepletu, ona se o to velmi zasadila, o tento zákon, a možná že snad i za jejího působení byl schválen, to si přesně nepamatuju, ale vím, že se mu velmi podrobně věnovala.
A když to zkombinujeme s těmi pravidly pro podmíněné propuštění, které vedou k tomu, že spousta těchto osob se dostává na svobodu předčasně, a ještě navíc s tím, že nám úplně přesně nefunguje vymahatelnost exekucí tak, jak bychom si představovali, protože tady máme spoustu lidí, kteří jsou v exekucích, a všichni víme, že nějaký majetek mají, něčím disponují, ale současně to skrývají, vyhýbají se tomu, využívají rodinné příslušníky, přepisují účty, jsou součástí nelegálního zaměstnávání a tak dále, tak to je kombinace, která je vskutku velmi nežádoucí.
Za nás za Piráty říkám, že my jsme se snažili o spravedlivé trestání tak, aby právě doba trvání trestu byla úměrná závažnosti toho trestného činu, aby přísněji byly trestány věci, ve kterých jde o život, ve kterých jde o rozsáhlý majetek, a méně byly trestány kratší dobou záležitosti, které jsou nechci říct ideologické, ale kde ta společenská škodlivost není tak vysoká, jako bylo právě příklad pěstování konopí, o kterém jsem mluvil, nebo série drobných krádeží v obchodě, která zkrátka je zcela nesrovnatelná s trestními případy, jako tady zazněly. My jako zákonodárci máme v gesci nastavovat výměru trestní sazby, dolní sazbu, horní sazbu. To je ta věc, kterou můžeme změnit, a k té jsem se vyjadřoval, nikoliv k tomu, jak to aplikují jednotliví soudci. Naopak Pirátská strana se dlouhodobě zastává obětí, ať už jde třeba o to, když jsme vystupovali proti amnestii Václava Klause, která kdysi způsobila přerušení celé řady trestních řízení, ve kterých šlo o velmi vysoké stovky milionů korun, kde ty oběti přišly často o veškerý majetek. Samozřejmě člověk, který prochází touto situací, tak to má obrovský dopad do jeho rodinného života, nebo jako je příklad vatikánské smlouvy, kterou budeme projednávat dnes, která - taky se domníváme, že bude mít negativní dopad právě na vyšetřování zneužívání v rámci církevních organizací, na to, aby se tyto trestné činy ututlávaly, místo toho, aby se objektivně vyšetřovaly. Takže pokud najdeme v rámci druhého čtení shodu na tom, jak posílit práva obětí, jak se zaměřit na záležitosti, jako je kombinace mladistvých, podmínečného propuštění a tak dále, v případě násilné kriminality, tak já bych to určitě uvítal a považoval bych to za žádoucí.
Já jsem tedy měl původně připraven projev na jiné téma, takže zde jsem reagoval na to, co zaznělo, protože bych byl nerad, abychom si to nějakým špatným způsobem uložili, co znamená spravedlivější trestání - že to naopak směřuje k tomu, aby byly přísněji trestány trestné činy, které jsou závažné, a současně samozřejmě s tím jde ruku v ruce, aby se kapacity policie uvolnily právě na ty závažnější trestné činy, aby nemusely řešit drobnosti, aby nemusely takzvaně vykazovat počet čárek, ve kterých je jedno, jestli je něco závažná kriminalita, nebo jestli je to společensky nepříliš závažná trestná činnost, a tam samozřejmě musí být priorita kladená na to, aby policie a státní zastupitelství kladli na první místo právě tu nejzávažnější trestní činnost, a je dobře, že v takových případech zvládá policie rychle reagovat a měla by k tomu mít veškeré podmínky.
Takže já teď na to navážu tím, o čem jsem chtěl mluvit, a to je, jaké další prvky bychom ještě rádi uplatnili právě v následujícím legislativním procesu, protože nás čeká druhé čtení návrhu zákona, do kterého bude zasedat pracovní skupina napříč poslaneckými kluby. V rámci toho já bych rád otevřel několik témat, která považuji za palčivá a ke kterým nebyla dosud věnována dostatečná pozornost. ***
