Neautorizováno!
(15.40 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Za prvé, je to problematika zprůchodnění prohlídek advokátních prostor. Já jsem si vyžádal informace z Vrchního státního zastupitelství, kde jsou systémové zádrhele, kde dochází ke zpožděním a průtahům v rámci závažných kauz, zejména hospodářské trestné činnosti, které vyšetřuje Vrchní státní zastupitelství, protože Vrchní státní zastupitelství vyšetřuje až od určité hranice. To jsou trestní kauzy, které jsou se škodou stovek milionů korun, a tam opakovaně docházelo k tomu, že Česká republika má nastaven jeden z nejrigidnějších procesů prohlídek advokátních prostor. Ono to má samozřejmě dobrý důvod, protože advokáti, kteří dostávají důvěrné informace, na které se vztahuje mlčenlivost, by neměli být terčem nějaké policejní šikany, protože zastupují obviněné. Tam je právo na zastupování a od obviněných by neměly plynout informace k orgánům činným v trestním řízení, protože ti mají právo nevypovídat.
Mluvím ale o případu, kdy advokátní kanceláře - je to, musím říct, maličký počet advokátních kanceláří, drtivá většina advokátů jsou slušní a poctiví - ale skutečně trestná činnost některých advokátních kanceláří, respektive trestná činnost, do které jsou zapojeny tím, že to administrují, představuje několik případů se škodou za stovky milionů korun. Ony v podstatě zneužívají ochranu, kterou stát dává kvůli ochraně mlčenlivosti advokátů k tomu, aby se za ní schovávaly jiné věci, které se zastupováním obviněného nemají nic společného, ale přímo vyřizují administrativu, která se týká trestné činnosti.
Čili domnívám se, že při plném respektu k právu na spravedlivý proces a mlčenlivosti obhájce potřebujeme funkční prohlídky v advokátních kancelářích v rámci trestního řízení, protože dneska to prakticky funguje tak, že Česká advokátní komora pošle svého zástupce na místo, ten to ale nemůže sledovat dostatečně podrobně.
Já bych poprosil tedy o druhé vystoupení, abych to řekl vcelku, o nastavení času.
Čili tedy Česká advokátní komora tam pošle svého zástupce a ten zkrátka s tím nemůže být na místě seznámen do takové míry, aby byl schopen rozhodnout, která listina se týká výkonu advokacie a která se netýká výkonu advokacie. Proto to jde na soud a na soudu se to tedy zabalí do pytle. Pak u toho musí být přítomen znalec a v případě, že soud sezná, že ty listiny je možné použít v trestním řízení, tak je to zase záležitost, ve které se lze odvolat k dalšímu soudu, takže tam se v podstatě řetězí tři různé soudy: jeden soud, který nařizuje prohlídku, druhý soud, který posuzuje ty listiny, a třetí soud, který provádí přezkum. To je úprava, která je poměrně rigidní, zdlouhavá a která nemá obdoby jinde ve zbytku Evropy. Drtivá část států to má nastaveno racionálněji. Čili v této věci je potřeba - a Ministerstvo spravedlnosti se o to zasadilo - nalezení nějaké dohody, třeba podle fungujících zahraničních případů, mezi Advokátní komorou a státními zástupci.
Za druhé, jeden konkrétní příklad, který jsem dostal zase od orgánů činných v trestním řízení. Je to problematika hromadných prohlídek, kde zůstává iracionální plánování domovních prohlídek, když policie dělá více domovních prohlídek současně po zahájení trestního stíhání ve věci, kde je větší počet pachatelů. Takže pokud je například v určité věci čtyřicet pachatelů a každý z nich má advokáta, tak v dnešním provedení je nezbytné posílat při provedení domovních prohlídek předem pozvánku všem advokátům a obviněným. Tady zase je žádoucí, aby to při takhle složitém zátahu současně zůstávalo racionální a současně zůstala zachována řekněme kontrola toho, že nedochází k nějakému zneužití na místě moci ze strany policie nebo orgánů činných v trestním řízení. Takže by bylo dobré nastavit efektivnější systém, protože ti policisté, kteří takto bojují s organizovaným zločinem, jinak nemůžou efektivně provádět zátahy, které musí být zase synchronizovány tak, aby jeden nemohl upozornit dalšího pachatele. Současná úprava v této věci je nedostatečná.
Takže to je další věc, ve které bych poprosil o nějakou součinnost v rámci pracovní skupiny, paní zpravodajku i pana ministra, na kterou bychom se mohli zaměřit, abychom některé věci, které třeba byly promyšleny v rámci trestního řádu - a ministerstvo jejich problematiku už má zpracovanou - zahrnuli do výsledného návrhu zákona, který teď projednáváme v Poslanecké sněmovně, protože širší novela trestního řádu se pravděpodobně nestihne.
Další opatření, které bych rád navrhl v rámci druhého čtení, je možnost nahlížení do spisů Finanční správy, které podléhají zveřejnění, aby orgány činné v trestním řízení - policie, státní zástupci a soudy - měly možnost se seznamovat při vyšetřování s materiály Finanční správy, u kterých byla povinnost je zveřejnit podle účetních předpisů, protože každý podnikatel má povinnost, pokud má právnickou osobu a splňuje předpoklady stanovené zákonem, umístit účetní závěrku, případně účetní závěrku ověřenou auditorem, na systém Justice do obchodního rejstříku.
Dokonce když pachatel dělá organizovanou hospodářskou kriminalitu, třeba podvody, a poruší tuto povinnost založit účetní výkazy do sbírky listin na soudě, ale pošle je v rámci daňového řízení Finančnímu úřadu, tak orgány činné v trestním řízení se v polovině případů nedostanou k informacím, které leží na Finanční správě, ačkoliv jde o údaje, které by měly viset na internetu. Musíme se tudíž spoléhat na to, že soud bude opakovaně vyzývat k tomu, aby znovu dodal ty podklady na soud, zatímco - a na to čekají potom orgány činné v trestním řízení místo toho, aby si standardně zašly na Finanční správu a ty údaje, které můžou dokazovat to, že z hlediska nějakých finančních stavů už bylo určité trestní jednání podvodem - tak ty tímto způsobem nedostanou.
Takže to je určitě důležitá věc, která by se měla promítnout do toho návrhu. Na to mě upozornili státní zástupci, že jim to skutečně komplikuje vyšetřování hospodářské kriminality. Jak už jsem říkal, hospodářská kriminalita je vnímána občany jako jeden z největších problémů v České republice.
Čtvrtý návrh, kterému bych se rád věnoval v rámci pozměňovacích návrhů a diskuse v pracovní skupině, je problematika osoby blízké v případě pěstování konopí, protože tak, jak je dnes nastaven návrh zákona, jak nám tady leží, se týká pouze pěstování pro vlastní potřebu. Ale v situaci, kdy někdo bude trestně stíhán za to, že docházelo k pěstování třeba v jeho domácnosti, je velmi těžké rozlišit, nebo by se to muselo prokazovat, jestli to bylo pro vlastní potřebu, aby se na něj uplatnila privilegovaná skutková podstata, která se týká tedy pouze pachatelů, kteří to pěstují pro vlastní potřebu, aby nespadl do přísnějších sazeb, které jsou pro obecné pěstování. Myslím si, že v těchto případech nedává úplně smysl, abychom se nějak zabývali v rámci dokazování tím, jestli to bylo pro vlastní potřebu, nebo pro potřebu jiných osob v domácnosti nebo osob blízkých. V takové situaci se domnívám, že bychom k tomu měli přistupovat víceméně stejně. To jsou návrhy, které bych uplatnil.
Naopak z dalších návrhů, které jsem navrhoval, jsem rád, že se do toho zákona dostalo trestání špionů, což byl dlouhodobý problém. Na ministerstvu například v zahraničí, nebo naše tajné služby měly poznatky, že některé osoby se dopouští jednání, které je velmi těžko postižitelné podle stávajícího trestního zákoníku, to i s ohledem na to, že třeba není možné přesně zajistit určitou podobu důkazů v případě předávání hotovosti mimo území České republiky, protože na to tam buď nemá kompetenci zasahovat Policie České republiky, pokud k tomu jednání dochází v zahraničí. Tajné služby zase nemají důkazy, které by byly uplatnitelné. ***
