Neautorizováno!
(19.30 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
V tom případě tedy zahajuji podrobnou rozpravu - ještě počkám, až nám to naskočí - do které se nikdo nehlásí. V tom případě tedy končím podrobnou rozpravu.
Máte zájem ještě o vystoupení, pane poslanče? Nemáme.
V tom případě mohu přednést návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců a poslankyň Jana Berkiho, Matěje Ondřeje Havla, Niny Novákové, Olgy Richterové, Renáty Zajíčkové, Zdeňka Kettnera a Vladimíra Balaše na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 756."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 15, přihlášeno 126, pro bylo 115, proti nebyl nikdo. Přijato.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a tímto projednávání končí. Děkuji za spolupráci.
Můžeme přejít k dalšímu bodu číslo
6.
Návrh poslanců Pavla Klímy, Jana Berkiho, Renáty Zajíčkové, Jany Berkovcové, Davida Šimka, Zdeňka Kettnera a Olgy Richterové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 793/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 793/1.
Nyní prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Pavel Klíma. Máte slovo.
Poslanec Pavel Klíma: Děkuju vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, předstupuji před vás v krátkém čase s další novelou školského zákona, která si klade za cíl řešit dlouho opomíjený problém českého vzdělávacího systému, konkrétně 25 procent odkladů povinné školní docházky, když běžná praxe v evropských zemích je maximálně procent 5, a to číslo každoročně roste. Cílem novely není pouze systém zefektivnit, cílem je systém posunout z filozofie "dítě připravené na školu" na "školu připravenou na dítě", přitom pracovat systémově ve školkách tak, aby děti byly lépe připravené na povinnou školní docházku.
Nastavujeme plynulý přechod ze školky do školy, proto jsme rezignovali na suché legislativní zákazy a omezení, ale doprovodili jsme je systémovými opatřeními pro školky, školy a poradny, která posílí roli lékařů, specialistů, klinických psychologů i pedagogů. Nenechme běžný - důležitý - institut odkladů dále zneužívat pro děti, které rok navíc neposune. Komenský před 350 lety řekl, že dítě je v šesti letech zralé na školu, ale Češi - jeho národ - to vidí jinak. Systém, který lze obejít, není systém. Ideální model do budoucna mluví o nepotřebnosti odkladů až na výjimky zdravotního charakteru a o plynulém přechodu do školy. Nechceme odklady školní docházky zakázat, cílem je věnovat péči, energii a finance pro děti, které to potřebují a kterým rok odkladu opravdu pomůže.
Přinášíme spolu s kolegy novelu, která splňuje zásadní principy, je opřena o potřeby praxe, řeší dlouhodobý problém, vychází ze schválené vize Strategie 2030+ a přináší ředitelům i učitelům časově i obsahově přehlednou implementaci. Je výsledkem společné práce zástupců všech politických stran ve Sněmovně, a přestože v první řadě sleduje kvalitu vzdělávání, bude mít i pozitivní dopad na výdaje ze státního rozpočtu.
Princip praxe - odkladová novela není šita horkou jehlou u stolu, vznikala rok a půl ve skupině Ministerstva školství za aktivní účasti vzdělávacího prostředí a lidí z praxe, zástupců asociace základních škol, mateřských škol, poradenských zařízení. Například depistáže školní zralosti jsme pilotovali a ověřovali ve spolupráci s jihočeskou pedagogicko-psychologickou poradnou a školkami na Táborsku na vzorku téměř tisíce dětí.
Princip systémovosti - předkládáme novelu, která přináší systémové změny pro školky, poradny i základní školy. Zabývali jsme se vážně příčinami oněch rostoucích 25 procent. Nikdo nechce obvinit školky, poradny, rodiče ani školy. Problém je komplexní, je třeba ho řešit komplexně a to novela plní, proto nastavujeme jasná pravidla depistáží v předškolních třídách mateřských škol a další práci společně s rodiči, proto nastavujeme poradnám jednotnou a vymahatelnou metodiku, abychom zabránili odkladové turistice, proto nastavujeme nové výzvy elementaristům v prvních dvou ročnících základní školy v podobě kvalitního hodnocení, čímž implementujeme část Strategie 2030+ do českých sboroven, konkrétně přechod od bezduchého známkování ke smysluplné zpětné vazbě ukotvený v zákoně, jako to je běžné v celé Evropě.
Jako předkladatel si dovolím jednu osobní poznámku. České první třídy až na výjimky trpí výkonovým nastavením hned od prvních týdnů. Troufám si to tvrdit jako člověk, který osmnáct let vedl jednu jihočeskou školu a školku. Známka není zpětná vazba. Známku jako motivační faktor obecně považuji za problém, v první třídě pak známky označuji za vraždu dětské duše. Pojďme již konečně chtít po šestiletých dětech, ať se učí číst, psát a počítat proto, aby uměly číst, číst, psát a počítat, a ne kvůli tomu, aby měli jedničku. Cítíte ten rozdíl?
Princip předvídatelnosti - ředitelé, učitelé i odborníci z poradenských zařízení oceňují předvídatelnost novely. Účinnosti jednotlivých opatření jsou rozprostřeny v čase až do září 2027, jednotlivosti dokonce do roku 2029. Naše novela přináší sice změnu, ale změnu čitelnou, predikovatelnou a po takových normách vedení škol i zřizovatelé právem volají. Během těch dvou let bude čas pro školy, školky i poradny připravit učitele i poradenské pracovníky na plánovanou změnu. Ministerstvo školství již má připravené teze k prováděcím vyhláškám. Mnohé hlasy nabádaly k rychlejšímu zavedení do praxe, ale se znalostí školského terénu tvrdím, že dva roky jsou dobrým kompromisem. Ten problém nás trápí dvacet let, tak tomu ty dva roky ještě dejme. Dva roky příprav budou vyplněny především vzděláváním učitelů ve školkách a školách. Navíc z kapacitních důvodů nelze poslat oněch zhruba 20 000 odkladových dětí do základních škol najednou, ale rozložit je právě na tři roky je správné a demografie tomu právě teď pomáhá.
Předposlední odstavec, princip zodpovědných financí - novela sice sleduje v první řadě potřeby dítěte, musíme si však jako zodpovědní politici říci, že sledujeme i finanční dopady. Víme, kolik věnujeme prostředků... Víte, kolik věnujeme prostředků na rozšiřování kapacit mateřských škol ročně? Odhad je kolem 9 miliard za rok z různých veřejných zdrojů. Do tříd mateřských škol se přitom nevejdou všichni tříleťáci, jejichž rodiče by rádi nastoupili zpět do práce. Bují spádová turistika. Přitom oněch zmiňovaných 20 až 25 000 dětí s přednostním právem předškoláka zabírá židličku ve školce. Toto je několik faktorů, které přinesou úsporu. U dřívějšího nástupu do zaměstnání se například mluví až o 2 miliardách na příjmové stránce rozpočtu. Selským rozumem doplněno: pětině dětí platíme náklady na předškolní třídu dvakrát.
Na závěr princip nepolitičnosti ve vzdělání - přinášíme novelu, kterou podepsali zástupci - a nejen podepsali, ale připravili - všech sněmovních poslaneckých klubů včetně opozice. Musím všem upřímně poděkovat. Dokazujeme veřejnosti, že jsme schopni se na odborné věci dohodnout a společně ji přivést až do fáze komplexního návrhu novely plné systémových opatření. Je to dobrá zpráva nejen pro učitele, ředitele, rodiče a jejich děti, ale i pro sněmovní kulturu. Opravdu všech klubů, včetně Pirátů. ***
