Neautorizováno!
(20.50 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Cituje konkrétní příklad, pana Prince Kwabena Adu, což je fotbalista, který přestoupil do Viktorie Plzeň 28. srpna 2024 z Kryvbasu na Ukrajině a podepsal tříletý kontrakt. Ono to zní samozřejmě, že to je menší záležitost, ale není tomu tak, protože ty kontrakty, které se podepisují ve fotbale, jsou za mnoho, mnoho milionů eur a v tomto případě tedy došlo k absenci a během reprezentační přestávky v listopadu 2024 mu vypršelo pracovní povolení v České republice a musel odcestovat do Ghany zpátky, aby si vyřídil nové povolení. V důsledku toho došlo k absencím v zápasech: 23. listopadu 2024... Je tady přehled těch zápasů. (Smích v sále.) Já to nebudu tady číst celé, ale když to shrnu... (Smích a poznámky v sále.) No, tak jsou tady... Je tady požadavek, abych to přečetl celé, takže dobře. Došlo k absenci v zápasech: 23. listopadu 2024, Hradec Králové versus Viktoria Plzeň, 28. listopadu, 1. prosince, 5. prosince, 8. prosince... Zkrátka tento pán obdržel dlouhodobé vízum až 11. prosince a nenastoupil v důsledku toho, že není nastavena dostatečně spolupráce na prodlužování víz mezi Českou republikou a Ghanou, proti Manchesteru United v utkání 12. prosince 2024.
Takže můj dotaz na ministra zahraničí je, jakým způsobem bude Česká republika upravovat vztahy s Ghanou tak, aby se neopakoval problém s tím, že pokud někdo chce prodloužit pracovní povolení v České republice, tak musí zpátky odcestovat do Ghany, aby si vyřídil nové povolení. To je samozřejmě absurdní a připravili jsme tady zbytečně ekonomické entity o poměrně velké peníze. Mělo by to být nastaveno tak, že si to bude moci vyřídit i na území České republiky. Děkuji předem za zodpovězení otázek, jestli ta smlouva řeší tuto problematiku, nebo jestli bude potřeba to nějakým způsobem rozšířit, nebo případně jestli to můžeme na zákonné úrovni navrhnout, aby vyřízení nového povolení mohlo pokračovat bez toho, aniž by museli cestovat zpátky do Ghany.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nikdo další se nehlásí...
Můžete využít závěrečné slovo. (Ministr: Ano.)
Tak ukončím rozpravu.
Dávám vám samozřejmě slovo v rámci závěrečného slova.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Děkuji a využiji závěrečné slovo k tomu, abych tedy odpověděl, že tato smlouva neřeší bilaterální vztahy z hlediska udělování víz pro občany Ghany v České republice, ale vzhledem ke specifitě toho dotazu na to odpovíme, jako kdyby to byla ústní interpelace. Takže určitě se na to podíváme. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Nemám zájem.) Děkuji.
Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Pokud nikoliv, můžeme přistoupit k hlasování, kdo tedy souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru?
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 21 bylo přihlášeno 123, pro bylo 105, proti nebyl nikdo. Přijato.
Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Můžeme přejít k dalšímu bodu číslo
12.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatých v Gándhínagaru, Indie, dne 22. února 2020 /sněmovní tisk 840/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, aby s tímto vládním návrhem byl vysloven souhlas již v prvém čtení.
Poprosím pana ministra, pravděpodobně tedy opět zahraničních věcí, jestli by nás mohl seznámit s předloženým návrhem. Děkuji.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, požádal mě pan ministr Hladík, abych za Ministerstvo... (Velký hluk v sále.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o klid.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: ... abych za Ministerstvo životního prostředí předložil návrh na schválení změn přílohy I a přílohy II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatých v Gándhínagaru v Indii dne 22. února 2020.
Já bych to velice zkrátil. Omezím se na to, že ty druhy, které jsou nově zapisovány do příloh I a II se nevyskytují v České republice, ale je v našem zájmu, abychom udržovali souhlas i s těmito důležitými dokumenty pro ochranu životního prostředí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím zpravodaje, pana poslance Ratiborského.
Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, je nám opětovně předkládána změna dvou příloh takzvané Bonnské úmluvy, která chrání stěhovavé druhy živočichů na jejich hnízdištích, tahových cestách i zimovištích. Přílohy zahrnují seznamy druhů živočichů, na něž se úmluva vztahuje. Změna spočívá v zařazení deseti nových druhů do příloh I a II tak, jak je schválila konference smluvních stran v únoru 2020.
Tento materiál byl předložen Sněmovně již v minulém volebním období jako sněmovní tisk 1079, a to v listopadu 2020, nestihl se však projednat. V Senátu byl souhlas s ratifikací vysloven už v dubnu 2021. Nebudu tedy zabíhat do podrobností i s ohledem na to, že se jedná o opětovně předložený tisk. Jedinou změnou, kterou jsem ve sněmovním tisku oproti minulé verzi zaznamenal, je ta, že v průběhu čtyř let došlo k nárůstu počtu smluvních stran z úmluvy ze 116 na 133.
Vzhledem k tomu, že se na našem území žádný z nově uvedených druhů živočichů nevyskytuje, doporučoval bych vyslovit souhlas s ratifikací těchto změn již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu tak, jak navrhuje předkladatel. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji a otevírám tímto rozpravu (Rozruch v sále.), do které se přihlásila paní poslankyně Kocmanová. Věřím, že to bude k tématu volně žijících živočichů.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Určitě to bude k tématu. Já bych se ráda vyjádřila právě k předloženému materiálu. Jedná se o změnu takzvané Bonnské úmluvy, tedy Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů. Je to důležitý nástroj mezinárodní ochrany přírody, protože zvířata neznají naše hranice. Ty jsou pro ně spíš imaginární. Nejde jen o ptáky. Do úmluvy jsou zcela správně zahrnuty i druhy velkých savců, ryb, paryb nebo netopýrů.
Chceme-li pečovat o některé populace, musíme se o to snažit jako celé mezinárodní společenství. Bylo by k ničemu, pokud bychom zde vynaložili ohromné úsilí do ochrany a podpory populací ptáků jenom proto, aby je na podzim pytláci na Maltě nebo na Kypru pochytali. Úmluva je důležitým nástrojem v tlaku právě na takové země, které na ochranu volně žijících zvířat příliš velký důraz nekladou.
Bohužel v něčem musím poukázat i na Českou republiku. U nás dodnes vůbec není výjimkou, že se do péče záchranné stanice dostane otrávený, postřelený nebo od sloupu vysokého napětí popálený orel mořský, který je právě i druhem z přílohy I Bonnské úmluvy. To samé bohužel potkává i mnohem vzácnějšího orla královského, který je také druhem zahrnutým v příloze I.
Na tomto místě bych chtěla připomenout, co pro nás přítomnost druhů v příloze I vlastně znamená. Jedná se o druhy, které jsou ohrožené v celém svém areálu, a všechny státy úmluvy by tedy měly napnout své síly jednak k ochraně, jednak k obnově stanovišť těchto druhů. Přestože počty obou jmenovaných druhů orlů v Česku naštěstí postupně přibývají, je i u nich na čem pracovat, jak jsem naznačila. Například podpora boje proti takzvanému Wildlife Crime je u nás v podstatě tristní. V některých zemích se mu věnují celé specializované policejní jednotky, u nás pouze hrubě podfinancovaná Česká inspekce životního prostředí nebo nezisková Česká společnost ornitologická.
Smutnější osud je i u jiných dvou našich druhů přílohy I, třeba dropa velkého a mandelíka hajního. Drop byl naším největším ptákem, mandelík zase býval díky svému zářivě modrému peří označován za toho nejkrásnějšího. ***
