(pokračuje Karel Havlíček)

12.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatých v Gándhínagaru, Indie, dne 22. února 2020 /sněmovní tisk 840/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, aby s tímto vládním návrhem byl vysloven souhlas již v prvém čtení.

Poprosím pana ministra, pravděpodobně tedy opět zahraničních věcí, jestli by nás mohl seznámit s předloženým návrhem. Děkuji.

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, požádal mě pan ministr Hladík, abych za Ministerstvo... (Velký hluk v sále.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o klid.

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: ... abych za Ministerstvo životního prostředí předložil návrh na schválení změn přílohy I a přílohy II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatých v Gándhínagaru v Indii dne 22. února 2020.

Já bych to velice zkrátil. Omezím se na to, že ty druhy, které jsou nově zapisovány do příloh I a II se nevyskytují v České republice, ale je v našem zájmu, abychom udržovali souhlas i s těmito důležitými dokumenty pro ochranu životního prostředí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím zpravodaje, pana poslance Ratiborského.

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, je nám opětovně předkládána změna dvou příloh takzvané Bonnské úmluvy, která chrání stěhovavé druhy živočichů na jejich hnízdištích, tahových cestách i zimovištích. Přílohy zahrnují seznamy druhů živočichů, na něž se úmluva vztahuje. Změna spočívá v zařazení deseti nových druhů do příloh I a II tak, jak je schválila konference smluvních stran v únoru 2020.

Tento materiál byl předložen Sněmovně již v minulém volebním období jako sněmovní tisk 1079, a to v listopadu 2020, nestihl se však projednat. V Senátu byl souhlas s ratifikací vysloven už v dubnu 2021. Nebudu tedy zabíhat do podrobností i s ohledem na to, že se jedná o opětovně předložený tisk. Jedinou změnou, kterou jsem ve sněmovním tisku oproti minulé verzi zaznamenal, je ta, že v průběhu čtyř let došlo k nárůstu počtu smluvních stran z úmluvy ze 116 na 133.

Vzhledem k tomu, že se na našem území žádný z nově uvedených druhů živočichů nevyskytuje, doporučoval bych vyslovit souhlas s ratifikací těchto změn již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu tak, jak navrhuje předkladatel. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji a otevírám tímto rozpravu (Rozruch v sále.), do které se přihlásila paní poslankyně Kocmanová. Věřím, že to bude k tématu volně žijících živočichů.

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Určitě to bude k tématu. Já bych se ráda vyjádřila právě k předloženému materiálu. Jedná se o změnu takzvané Bonnské úmluvy, tedy Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů. Je to důležitý nástroj mezinárodní ochrany přírody, protože zvířata neznají naše hranice. Ty jsou pro ně spíš imaginární. Nejde jen o ptáky. Do úmluvy jsou zcela správně zahrnuty i druhy velkých savců, ryb, paryb nebo netopýrů.

Chceme-li pečovat o některé populace, musíme se o to snažit jako celé mezinárodní společenství. Bylo by k ničemu, pokud bychom zde vynaložili ohromné úsilí do ochrany a podpory populací ptáků jenom proto, aby je na podzim pytláci na Maltě nebo na Kypru pochytali. Úmluva je důležitým nástrojem v tlaku právě na takové země, které na ochranu volně žijících zvířat příliš velký důraz nekladou.

Bohužel v něčem musím poukázat i na Českou republiku. U nás dodnes vůbec není výjimkou, že se do péče záchranné stanice dostane otrávený, postřelený nebo od sloupu vysokého napětí popálený orel mořský, který je právě i druhem z přílohy I Bonnské úmluvy. To samé bohužel potkává i mnohem vzácnějšího orla královského, který je také druhem zahrnutým v příloze I.

Na tomto místě bych chtěla připomenout, co pro nás přítomnost druhů v příloze I vlastně znamená. Jedná se o druhy, které jsou ohrožené v celém svém areálu, a všechny státy úmluvy by tedy měly napnout své síly jednak k ochraně, jednak k obnově stanovišť těchto druhů. Přestože počty obou jmenovaných druhů orlů v Česku naštěstí postupně přibývají, je i u nich na čem pracovat, jak jsem naznačila. Například podpora boje proti takzvanému Wildlife Crime je u nás v podstatě tristní. V některých zemích se mu věnují celé specializované policejní jednotky, u nás pouze hrubě podfinancovaná Česká inspekce životního prostředí nebo nezisková Česká společnost ornitologická.

Smutnější osud je i u jiných dvou našich druhů přílohy I, třeba dropa velkého a mandelíka hajního. Drop byl naším největším ptákem, mandelík zase býval díky svému zářivě modrému peří označován za toho nejkrásnějšího.

Oba byli dříve v české krajině k zastižení často, nyní jsou to jen vzácní hosté. Dříve byli oba hojně lovení. Dnes by to, doufám, již nikoho ani nenapadlo, v tom hlavní problém určitě není.

Česko ale selhává především v tom druhém úkolu dle Bonnské úmluvy, to znamená v obnově stanovišť. Mandelík potřebuje staré stromy s velkými dutinami pro hnízdění a pestrou rozkvetlou krajinu s extenzivními pastvinami pro lov potravy, především hmyzu a plazů. Dříve běžný výjev českého venkova, dnes kvůli našemu zemědělství a lesnictví taková místa prostě nejsou a ani na omezeném území jsme je vytvořit nezvládli. Že by taková krajina nebyla vhodná jen pro mandelíka, ale i pro plejádu dalších organismů a především pro lidské obyvatele a návštěvníky, je asi jasné. Drop velký nepotřebuje doupné stromy, je to naopak pták stepních oblastí. Ve střední Evropě potom žije v kulturní krajině tam, kde jsou velké rozlohy polí nepřerušené lesem, kde meze nejsou zarostlé nálety, na polích se pěstuje pestrá mozaika plodin včetně vojtěšky a luštěnin a kde je hlavně hodně hmyzu a dalších drobných živočichů, kterými se také živí. Hned za našimi hranicemi v Rakousku se životaschopné populace najdou, u nás jsme to bohužel nezvládli. Naše vizitka v naplňování přílohy I tedy není úplně nejlepší.

K příloze II už jenom stručněji. Tam jsou uvedeny druhy, u kterých by se státy měly snažit o dosažení podrobnějších mezinárodních dohod a zajištění sítě stanovišť pro jejich migraci. Česká republika se aktuálně v rámci Dohody o ochraně populací evropských netopýrů, EUROBATS, a Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků, AEWA, které obě zahrnují velké množství druhů...

Nyní k té předkládané změně úmluvy. Ta byla přijata 22. února roku 2020 na konferenci v Gándhínagaru v Indii. To už je nějaký čas a my se k implementaci do českého právního řádu dostáváme teprve nyní. To není úplně ideální a hned vysvětlím proč.

Obsahem úmluvy je přidání několika druhů do obou příloh. V materiálu se uvádí: "Z nově zařazených druhů se žádný nenachází na území České republiky, a jejich zařazení do příloh I a II Úmluvy si proto nebude žádat změnu vnitrostátních právních předpisů." Dále se píše: "Zařazení výše uvedených druhů do příloh I a II Úmluvy nemá žádný dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru nad rámec toho, co stanoví legislativa Evropské unie a České republiky, a nebude vyžadovat změnu vnitrostátních právních předpisů. Přijetí změn příloh není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, s právními předpisy České republiky ani s jinými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázaná." To ale není úplně pravda. Hned prvním druhem přidávaným do obou příloh je totiž drop malý, menší příbuzný dříve zmiňovaného dropa velkého. V době přijímání změny to skutečně druh naší fauny spíše nebyl, ale jenom pár týdnů poté, v březnu 2020 - a to je zajímavé - byl na Moravě jeden jedinec pozorován. Že to nemusí být úplně náhodný zálet, napovídá, že jeden jedinec byl v České republice pozorován i v roce 2022, jak uvádí oficiální Nálezová databáze ochrany přírody a krajiny České republiky, a samozřejmě nemůžeme vědět, kolik dropů malých se zde vyskytlo, jen je náhodou nezpozoroval nikdo, kdo by je zadal do té nálezové databáze. I v okolních zemích se nálezy množí. Není to úplná novinka, v 19. století se sice prameny neshodnou, ale v první polovině 20. století území České republiky pravidelně navštěvoval, naposledy potom v roce 1959, a pak tedy nyní v roce 2020 a 2022.

Já jsem se chtěla zeptat pana ministra životního prostředí - který bohužel tu není, tak nevím, jestli pan ministr...

Vy ho zastoupíte, děkuji. (Směrem k ministru Výbornému.)

... jestli ty citované pasáže důvodové zprávy jsou tedy v pořádku, protože podle mě není pravda, že drop malý se u nás nevyskytuje. Neměli bychom tento velmi vzácný původní druh doplnit na seznam chráněných druhů a především začít něco dělat pro to, aby nebyl jenom muzejní vzpomínkou, ale i živou součástí naší krajiny? Jistě to nebude vyžadovat mnoho navíc oproti tomu, co má jistě česká ochrana přírody v plánu pro dropa velkého, kterého jsem zmiňovala před chvilkou.

Další druhy přidávané do příloh se skutečně České republiky příliš netýkají. Pokud tedy někdo z vás nejezdí lovit na exotické safari nebo chytat žraloky, protože se přidávají do přílohy I. Nebudu už načítat všechny druhy, které jsou uvedené v těch přílohách, ale všechny tyto druhy... jejich přežití ve volné přírodě je vážně ohroženo. Je mi jasné, že to přežití nezávisí na tom, jestli to zde odhlasujeme, ale je to i pro ty státy, kde se ty druhy vyskytují, určitá vizitka toho, jak se stavíme k těmto mezinárodním závazkům, kolik let nám trvá, než tu změnu přijmeme, a není to nic jiného než právě mezinárodní pozornost, která především nutí tyto druhy chránit, takže prosím, pojďme tuto změnu konečně přijmout a pojďme při schvalování norem v oblasti zemědělství a životního prostředí a při sestavování priorit rozpočtu na podobné závazky myslet, ať se nemusíme před světem stydět. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců hnutí ANO 2011.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se hlásí s přednostním právem pan ministr Výborný. Prosím.

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já se cítím povinen samozřejmě odpovědět paní kolegyni Kocmanové, prostřednictvím tady paní předsedající, tak jenom krátká informace. Drop malý, Tetrax tetrax latinsky, je středně velký druh ptáka z rodu krátkokřídlých. Mezi dropy patří k menším druhům dorůstající velikosti bažanta. Samec má nápadně černý krk, samice jsou nenápadně hnědě zbarvené. Hnízdí v otevřené krajině s možností úkrytu - a teď to důležité, paní kolegyně - v České republice se vyskytuje pouze vzácně v zastoupení nahodile zalétnuvších jedinců - to znamená, to je opravdu velmi nahodile, nevíte, kdy přiletí (Smích a potlesk v sále.) - a v padesátých letech 20. století byl zaznamenán pětkrát (Smích v sále.), potom následovalo dlouhé období bez výskytu a konečně v březnu 2020 byl pozorován jeden samec v okolí Hranic, asi Hranic na Moravě (Smích v sále.), nicméně protože to byl jenom samec a chybí samička, paní kolegyně, tak si myslím, že základní poučky z biologie říkají, že tady žádní být nemohou, tak já bych je asi do toho nezařazoval. Děkuji. (Potlesk zejména z lavic hnutí ANO 2011.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Kocmanová. (Smích v sále.) Prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Klára Kocmanová: Já velmi děkuji za odpověď, pane ministře, ale ještě tu byl ten jeden výskyt, který jsem zmiňovala, a to v roce 2022. Je pravda, že jsem nekontrolovala pohlaví tohoto vyskytnutého dropa malého, ale právě ta moje otázka zněla: když se tady vyskytuje po těch několika letech znovu několikrát a vyskytuje se i v sousedních zemích, jestli by tedy neměl být přidán na seznam chráněných druhů? Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce reagovat. Prosím, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Já nejsem odborník na pohlaví, nicméně pan ministr Hladík určitě zvládne toto téma v rámci své gesce Ministerstva životního prostředí, protože pokud je mi známo, drop malý není hospodářské zvíře, tedy já tímto končím, protože se to netýká rezortu zemědělství, a ve Vršovicích na Ministerstvu životního prostředí si s tím nějak poradí. Poprosím, aby vám odpověděli, jako kdyby to byla interpelace. Děkuju pěkně.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také vám děkuji. Nyní se tedy táži, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? (Se smíchem.) Pokud už nikoliv, tak obecnou rozpravu končím.

Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře, máte zájem vystoupit se závěrečným slovem? Pane ministře, máte zájem vystoupit? Nemáte. Pane zpravodaji, máte zájem také vystoupit? Nemáte.

Protože nebyla podána námitka, tak nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 840 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 22 je přihlášených 126 přítomných, pro 107, proti 1. Návrh usnesení byl tedy schválen.

Proto zahajuji podrobnou rozpravu. Nemám žádného přihlášeného do podrobné rozpravy. Ještě zatím nevidím, zda je nějaká přihláška. Mohu... Bylo by skvělé, kdyby nám se obrazovka změnila. (Na tabuli naskočil aktuální stav projednávání.) Výborně. Do podrobné rozpravy nikoho přihlášeného nevidím - ani z místa - proto rozpravu podrobnou končím.

Ptám se, zda je tentokrát zájem o závěrečná slova? Pane ministře, je zájem o závěrečné slovo? Pane zpravodaji? Nikoliv, proto přikročíme k hlasování o návrhu usnesení.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci změn přílohy I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatých v Gándhínagaru, Indie, dne 22. února 2020."

Zahájila jsem hlasování o tomto usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 23. je přihlášených 126 přítomných, pro 108, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

Tím pádem mohu ukončit projednávání tohoto bodu, který byl velmi obohacující. (Hluk v sále.)

Pojďme tedy dále na bod číslo

Aktualizováno 22. 1. 2025 v 12:36.