Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(18.30 hodin)
(pokračuje Petr Letocha)

První ze zmiňovaných pozměňovacích návrhů ke sněmovnímu tisku 759 do zákona o kybernetické bezpečnosti doplňuje nové ustanovení podle § 28 odst. 5 a navazující druhý pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 760 v souvislosti s tím vypouští novelizaci daňového řádu obsahující obecně formulovaný průlom do daňové mlčenlivosti při prověřování rizik spojených s dodavatelem podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Tato změna zajistí, že potřebné informace budou poskytované NÚKIBu pouze centrálně z úrovně Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel, nikoliv všemi správci daně, včetně například obcí spravujících poplatky, jak je dosud navrhováno. Takové řešení odpovídá obdobnému průlomu, který je navrhován v § 64 upravujícím možnost zjišťování, zda konkrétní subjekt splňuje podmínky pro registraci regulované služby, tedy určení velikosti regulovaného subjektu. Navrhovaná úprava se tak vrací do podoby původně dohodnuté s Ministerstvem financí a rozsah průlomu do povinnosti mlčenlivosti zužuje.

V tom kontextu je důležité vymezení pojmu pro účely zákona o kybernetické bezpečnosti, který v § 2 definuje obsah použitého výrazu "informace". Ze strany zmíněných generálních ředitelství budou podle upravovaného znění zákona poskytovány NÚKIBu pro uvedené účely "informace", tedy skutečnosti, které vyplývají ze zpracování a interpretace dat získaných při správě daní, nikoliv data samotná.

Zároveň je v pozměňovacím návrhu vysloveně upravena možnost generálních ředitelství požadované informace nesdělit v případě, že by sdělením mohl být ohrožen cíl správy daní. V praxi bude celý proces probíhat tak, že NÚKIB zašle na Generální finanční ředitelství žádost, která bude obsahovat seznam dodavatelů poskytovatelů strategicky významné služby. Na základě žádosti otestuje Generální finanční ředitelství subjekty uvedené v seznamu z hlediska zájmových oblastí (existence nedoplatku, sankce za porušení zákona a podobně) a v odpovědi NÚKIBu sdělí, zda u každého jednoho dodavatele je zájmová oblast naplněna, či nikoliv.

Podle předběžných odhadů by se mělo jednat maximálně o 700 subjektů, kdy žádosti budou navíc rozloženy v čase. Generální finanční ředitelství potvrdilo, že takový objem žádosti je schopné kapacitně zvládnout. Navržený text pozměňovacího návrhu je tedy předkládán ve shodě s Generálním finančním ředitelstvím, Generálním ředitelstvím cel a Ministerstvem financí.

Nyní vás, jako zpravodaj garančního výboru, seznámím s jeho přijatým usnesením: "Výbor pro bezpečnost po úvodním vystoupení ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Ing. Lukáše Kintra, po zpravodajské zprávě poslance Petr Letochy a po obecné a podrobné rozpravě

I. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona o kybernetické bezpečnosti vyslovila souhlas ve znění navržených pozměňovacích návrhů. Zde si vás dovoluji odkázat na sněmovní tisk 759/8.

II. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi výboru pro bezpečnost, a ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl příslušné legislativně technické úpravy.

III. Pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vystřídali jsme se v řízení schůze, přeji pěkný podvečer. Budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu a já prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj hospodářského výboru, pan poslanec Ivan Adamec a potom zpravodaj výboru pro obranu, pan poslanec Josef Flek. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já děkuju, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný. My jsme se na hospodářském výboru zajímali tímto návrhem zákona, protože bude mít velký dosah, řekl bych, do nákladů celé společnosti, a je to logické, protože kyberbezpečnost v současné době je něco, s čím se musíme nějakým způsobem vypořádat, a narazili jsme tam na několik problémů, které jsme řešili pozměňovacími návrhy. A musím říct, že si to zaslouží další pozornost, protože postupně jsme došli k závěru, že NÚKIB nám říká věci pod pláštíkem toho, že ztratí pravomoce, že prostě si to nepřeje, tak vlastně by měli rozhodovat úředníci o tom, co se bude kontrolovat. A to si myslím, že v demokratickém světě a demokratickém státě možné není.

Je potřeba říct, že tady vládnou politici, volení prostě občané, kteří mají zodpovědnost vůči svým voličům, vůči národu, vůči celé zemi, a není možné, aby toto rozhodování, to zásadní rozhodování, se nahradilo rozhodováním úředníků, a myslím si, že tyto pokusy už tady kolikrát byly, urvat si víc pravomocí pro ty úřady. Je to takový nešvar, řekl bych, této doby, kdy prostě v tom množství těch zákonů se někdy stává, že prostě se na to ani kolikrát nepřijde nebo přijde pozdě, a já si myslím, že se o tom budeme muset bavit, protože já si myslím, že vláda je zodpovědná tomuto národu, nikoliv úředníci NÚKIBu. A o tom to celé bylo, ta diskuse.

Víceméně hospodářský výbor si je vědom nákladů, které bude muset společnost vynaložit na kybernetickou obranu. Nakonec je to obor, kterým se ta kybernetika, vůbec ten digitální prostor neustále rozvíjí, více používá a také je tam větší nebezpečí, nebezpečí vlastně různých napadení. A není to jenom o tom digitální prostoru, je to i o výrobcích, které k nám chodí z nejmenovaných zatím zemí, z Asie a podobných lokalit, kde samozřejmě je potřeba silně zvážit, zda se nám vyplatí odebírat toto zboží z hlediska bezpečnosti naší republiky.

Já vás seznám s usnesením, které je velmi jednoduché. Hospodářský výbor na své 50. schůzi po vyslechnutí úvodních slov náměstka ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Tomáše Krejčího, ředitele odboru regulace Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, zpravodajské zprávě mě, (mé?) a po obecné a podrobné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk číslo 759 ve znění pozměňovacích návrhů. To tady teď číst nebudu, protože je to strašně dlouhé. Ty pozměňovací návrhy máte všichni v materiálech.

Dále pak zmocňuje mne, abych ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.

Pověřuje mne, abych na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na hospodářském výboru.

A pověřuje dále mne, abych předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, což jsem učinil.

Já vám děkuji za pozornost a věřím, že ve třetím čtení dojdeme k nějakým, řekl bych, společným závěrům tak, aby naše kyberbezpečnost byla zajištěna co nejlepším způsobem. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji faktické poznámky, ale nemohu udělit slovo, protože není otevřena rozprava. Jsme ve fázi, kdy jednotliví zpravodajové přednáší své zprávy. Poprosím pana poslance Josefa Fleka. Prosím.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, pane místopředsedo. Já přečtu usnesení výboru pro obranu ze 44. schůze ze dne 5. listopadu 2024 k vládnímu návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, sněmovní tisk číslo 759.

"Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Ing. Lukáše Kintra, zpravodajské zprávě poslance Mgr. Josefa Fleka a po rozpravě

I. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, sněmovní tisk číslo 759, schválila.

Pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

 II. Ukládá předsedovi výboru, aby předložil usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."

Žádný pozměňovací návrh na výboru nebyl přijat. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám rozpravu. Jako první vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím, máte slovo. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, dovolte mi odůvodnit své dva pozměňovací návrhy, ke kterým se pak v podrobné rozpravě přihlásím. Vzhledem ke komplikované současné situaci ve světě je vhodné ochránit data českých občanů, zejména ta shromažďovaná a ukládaná orgány státu jemu podřízenými organizacemi a jejich dodavateli. Je například velmi rizikové, kdyby mělo být místo uložení takových informací daleko za hranicemi České republiky mimo Evropskou unii, třeba na jiném kontinentě, pak totiž nejen vzniká problém, jak ochránit tato data, ale také jaká jurisdikce by se pak na tuto ochranu dat vztahovala. Proto je pro Českou republiku a její občany vhodnější, aby tato data zůstávala uložená na území našeho státu, maximálně v rámci Evropské unie, kde platí obdobná legislativa, viz legislativa ochrany osobních údajů na nařízení GDPR. ***

 




Přihlásit/registrovat se do ISP