(pokračuje Radek Vondráček)
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vy jste před chvílí svým hlasováním odmítli debatu a odmítli bod s názvem Férovost volební kampaně a zachování férovosti a svobody voleb. Je to samozřejmě rozhodnutí většiny parlamentní, nechcete to zařadit jako speciální bod, já ale v souvislosti s tímto bodem jsem si teďka čerstvě přečetl rozhovor s předsedou Nejvyššího správního soudu, panem Karlem Šimkou a já si vám ten text tady dovolím přečíst, protože já s tím naprosto názorově souzním a on jako člověk, který se této tematice v justici věnuje, to dokázal vyjádřit lépe, než bych to dokázal já, velice, řekl bych, formou, která je jasná, přehledná. Myslím, že když se vyjadřuje taková autorita k tomuto, co teď předkládá Ministerstvo vnitra, tak byste tomu snad měli alespoň naslouchat.
Mimochodem, ve stejnou dobu byl publikován i rozhovor právě s předsedou Ústavního soudu, panem doktorem Baxou, a oni dva mají zkrátka trochu rozdílné názory na tuto problematiku, kdy jeden tvrdí, že liberální demokracie někdy potřebuje ochranu autorit a musí ji někdo chránit, protože jinak by mohla být poškozena v podstatě sama sebou, s čímž já tedy zase bytostně nesouhlasím, protože kdo potom je taková autorita? Kdo nám určí, kde jsou ty meze a kdo bude vlastně chránit demokracii před ní samou? Já jsem přesvědčený o tom, že demokracie nesnese žádné přívlastky. Měli jsme tu lidovou demokracii a neosvědčilo se to. V současné době v Evropě, u nás je běžně používán termín liberální demokracie a já jsem přesvědčený, že tento systém se v podstatě v tuto chvíli ocitá v krizi. Jsem rád za to, že se vrací konzervatismus na evropskou scénu a že se vrací demokracie bez přívlastku. Zkrátka demokracie nepotřebuje žádné přídavné jméno. Sama demokracie o sobě je základem, na které musíme stavět. Nejdůležitější ze všeho je, aby každý v sobě dokázal potlačit tu touhu, že on bude ten arbitr, že on je ten spravedlivý a že on nejlépe ví, jak to celé má vypadat.
Pan předseda Nejvyššího správního soudu tedy napsal, že "pokuta až 2 miliony za lži v kampani?" a ten titulek zní: "Nedělejme z voleb mateřskou školku, říká" pan předseda. "Podle návrhu Ministerstva vnitra by mohl úřad udělit pokutu až 2 miliony korun." Tady padá otázka, jestli je to přínos pro ty volební kampaně, a pan doktor říká: "Pokud by šlo o trestání lži záměrné, tedy z pohledu zavinění lhaní v přímém úmyslu, rozuměl bych tomu. Správní orgán, který by přestupek posuzoval, by musel dokázat, že dotyčný v době, kdy to v kampani uvedl, věděl, že něco řekl, co není pravda, a chtěl to jako nepravdu uvést, a ještě by bylo nutno prokázat, že šlo o čin společensky škodlivý, jak předepisuje zákon o přestupcích, čímž by šlo netrestat například takzvané lži v nadsázce, jako provokaci nebo třeba v úmyslu vyvolat nějakou společensky relevantní kontroverzi, ale ten návrh" - tady je uvedeno - "pokud ho tedy správně čteme, tak postižitelné má být i nedbalostní jednání, pokud zveřejněná informace bude mít intenzitu zjevné nepravdy či hrubé urážlivosti. V době volební kampaně si tedy bude muset každý dát velký pozor, co veřejně řekne o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi. Jsem zvědav, jak bude zákon v praxi uplatňován. Regulovat volební boj prostředky přestupkového práva a zavádět v něm mravnost a ctihodnost silou trestajícího zákona je hraní si s ohněm."
Další otázka na pana předsedu byla, jestli podle něj to pomůže, nebo nepomůže férovosti prostředí, protože je pravdou, že předvolební kampaně jsou čím dál vyhrocenější a některé strany mohou záměrně šířit dezinformace.
Já odhlédnu od toho termínu "dezinformace", který už je tak nadužíván a tak zneužíván, že už v podstatě už jenom jeho používání považuju za škodlivé.
Odpověď je: "Povede to nejspíš k tomu, že lži budou publikovány sofistikovaněji, třeba pod hlavičkou lidí či právnických osob, na kterých nikdo žádnou pokutu nevymůže, protože nebudou nic mít. Regulace často vedou k tomu, že slušní je dodržují, avšak chytří a drzí neslušní je šikovně obejdou a tím získají výhodu. Ale pořád je asi takovéto pokutování lepší než kvůli lžím, skrytým kampaním či jiným podobným nepravostem a jejich možnému vlivu na voliče rušit volby, jak se nedávno stalo v Rumunsku."
Debatu o rumunských volbách jste odmítli, takže k tomu si asi víc neřekneme.
"Myslím, že pokud to začneme přehánět s obranyschopnou demokracií a příliš ve volebních kampaních dbát na jemnost pravidel a jejich dodržování, ztratíme to nejcennější, co v liberální demokracii" - upozorňuji, že používá také toto sousloví - "je prostor pro svobodný, drsný, jen málo regulovaný volební boj, jehož součástí je i demagogie" - to prostě tak je. Já jsem se v předvolebních debatách setkal s demagogií už tolikrát, že už bych to nedokázal nikdy spočítat - "přehánění, ohýbání argumentů, skryté i očividné lži, pomlouvání soupeřů a slibování nesplnitelného. Začneme z voličů dělat mentální sněhové vločky a budeme je chránit před nimi samotnými."
Další otázka, pokud by to tedy bylo čistě na voličích, aby posoudili výroky politiků a jejich lži, mělo by to takto být? Tak odpověď je: "Pokud už je to tak, že každý dospělý má právo volit, musíme se smířit, že má také právo volit hloupě a nechat se zmanipulovat. Jestliže nevěříme, že kritická masa voličů nakonec dokáže ty největší lháře prohlédnout a nezvolit, jestliže nevěříme ve schopnost demokracie sama sebe zachovat, postavme se k věci čelem a zrušme všeobecné volební právo, ale nedělejme z voleb mateřskou školku, v níž budeme voliče vodit za ručičku a na skutečnou svobodu volby si budeme jen hrát, protože se bojíme voličovy hlouposti a ovlivnitelnosti. Takto zavádíme do volebního boje jakousi analogii ochrany spotřebitele se vším, co je s tím spojeno, tedy se silnou rolí dozorujících státních orgánů. Myslím, že lepší cesta je trénovat voliče prostě tak, že se s volebními lžemi budeme potkávat a nakonec se bude muset sám rozhodnout, komu co uvěří. Osobně mám hypotézu, že voliči až tak hloupí nejsou a jsou už docela zvyklí, že volební kampaň není festival objektivity a uměřenosti." Podepisuji. Krásně formulováno. ***
