(pokračuje Jiří Kobza)
Zdaleka tedy nejde jen o selektivní postihování islámu, jak je nám občas podsouváno, jakkoliv islám mezi tyto nenávistné a nebezpečné ideologie nepochybně patří. Patří mezi ně stejně jako třeba nacismus a jakékoliv další ideologie vyzývající k násilí a nenávisti vůči určitým skupinám osob. Islám totiž není pouze náboženství, ale jde o velmi komplexní ideologii, která řeší do nejmenších detailů i osobní život muslimů či jejich vztah k nevěřícím, která obsahuje i metodiku expanze do nemuslimských zemí formou jejich islamizace. Tato doktrína dobývání západu se v poslední době označuje jako politický islám podle imáma Chomejního. Připomeňme zde jedno nařízení, které se táhne celým islámským učením, nepřizpůsobení se prostředí ani hostitelské zemi, neintegrování, přesvědčení o nadřazenosti muslimů nad bezvěrci a jinověrci, takzvanými káfiry. Zde je i povinnost islamizace neislámských zemí a jejich ovládnutí s využitím všech nástrojů a prostředků a v jejich očích také všech slabostí demokracie.
Je rozdíl mezi vzletnými a krásnými slovy některých takzvaných islamologů o přínosu islámu pro kulturu a Evropu a krutou realitou, kterou vidíme nejenom na Středním východě a v severní Africe a v islámských zemích rozervaných občanskými válkami, ale i v západní Evropě. Ta se nyní nachází v sevření bezvýchodné situace mezi brutálním násilím a terorem vyvolaným ilegální islámskou migrací a politickou korektností a také stoupajícím politickým vlivem islámských komunit a politických stran, které nyní nabývají na velké síle, protože víme, že v Německu mají stranu, která má 8 procent, ve Francii se udává 13 procent, a to už jsou velké politické síly, poučme se proto z chyb našich sousedů a neochraňujme ty, kdo nás chtějí zničit.
Nestojí přece tolik námahy podívat se, jak vypadá z úst situace v zemích na západ od nás, kde islamisté poznenáhlu v určitých oblastech přebírají moc, kde vznikají muslimské enklávy pod nadvládou práva šaría a jeho vymahačů a vykonavatelů a kam si místní obyvatelé - nejenom místní obyvatelé, ale také bezpečnostní složky, záchranky a hasiči - bojí chodit. Vidíme zde naprosto nepochopitelnou toleranci mladistvých manželek a otevřené pedofilie, dokonce i mnohoženství, nemluvě o toleranci masového násilí na ženách, například v podobě manželského znásilňování nezletilých manželek. Koneckonců můžeme připomenout i nedávno, abych tak řekl, otevřenou aféru hromadného znásilňování mladých Britek pákistánskými gangy, které dlouho, dlouho místní justice, nechci říct, tolerovala, ale dívala se jinam, což je naprosto pobuřující a jako otec malé dcery to snáším velmi těžko.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak vyprší vám čas.
Poslanec Jiří Kobza: Jo, takže prosím zařazení tohoto bodu na třetí místo dnešní schůze.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, pojďme tedy k poslednímu vašemu návrhu.
Poslanec Jiří Kobza: Ano, ten na to navazuje. Navrhuji zařadit bod pod názvem Západní Evropu válcuje islámský terorismus. To není žádná nová věc, kterou bych tady teď objevil, protože už od roku zhruba 2000 probíhají pokusy o hromadné teroristické útoky. Vzpomeňme na útoky, které proběhly v Británii a které průběžně probíhají ve Francii, v Německu, Holandsku, Belgii a kdy dlouhodobý teror provází život běžných Evropanů a mimo jiné také provokuje masovou migraci směrem na východ, protože zejména v Maďarsku, kde vznikají celé německé a holandské vesnice je to patrné, kdy dochází k masivnímu vykupování nemovitostí.
Můžeme si vzpomenout na toho, jehož jméno se nesmí vyslovit, který se první postavil islámskému teroru a násilí na děvčatech, novinář Tommy Robinson, a můžeme si vzpomenout na vraždu holandského režiséra Thea van Gogha, na útoky na duchovní a kostely ve Francii. Nesmíme zapomenout také na války muslimských gangů ve Skandinávii, tradiční pálení aut ve Francii na pařížských předměstích, na útoky na vánoční trhy a silvestrovské oslavy, kde vedle vraždění docházelo i takřka k beztrestným sexuálním útokům na ženy. Mohl bych pokračovat výčtem útoků, ale připomenu ty hlavní. Vystřílení pařížské redakce časopisu Charlie Hebdo a současný útok na košer obchod, který byl nedaleko, počátkem roku 2015, masakr v pařížském hudebním klubu Bataclan, útok kamionem na berlínský vánoční trh, útok autem v Londýně až po bestiální útok na maličké děti v Německu před pár dny.
Tyto útoky mají několik charakteristik společných, když pominu to, že jsou prováděny muslimy. Ta první je podivný postoj vlád a médií, které z nějakých podivných důvodů se snaží tyto útoky téměř bagatelizovat a které lze charakterizovat zhruba takto: Nenecháme se zastrašit, nejsou všichni stejní, měl psychické problémy, je to dílo vyšinutého jedince, nemá to nic společného s islámským terorismem, my to dokážeme, není to akce organizované skupiny, je to jen mizivé procento zločinnosti, i Evropané páchají zločiny.
Další je odmítání vlád i médií připustit, že pravou příčinou nárůstu teroru a zločinnosti za účasti migrantů je především nezvládnutá migrační politika. Za další je to vytrvalé mlčení médií, policií, vlád o skutečném rozsahu zločinnosti společné s islámem a toho hlavního momentu, že jakkoliv udávají procenta a nízká čísla, je zapotřebí si uvědomit, že při zvládnuté migrační politice by tato zločinnost vůbec nenastala. Potom je navzdory růstu zločinnosti migrantů vlády států EU neustále tlačí na dovoz dalších 100 000 až milionu migrantů, o kterých prakticky nic nevědí, co jsou zač, a Evropská unie ve své snaze zaplavit migranty také střední a východní Evropu - migranty, které bůhví proč označuje jako uprchlíky bez toho, že by jasně definovala, před čím vlastně prchají - tyto lidi zlegalizovala převodem na legální žadatele o azyl či pobyt a migrační kvóty přejmenovala na povinnou solidaritu a přesídlení žadatelů o azyl do zemí, které dosud nejsou tolik zasaženy migrací, viz důvodová zpráva k původnímu návrhu migračního paktu. Mlčení o tom, že se na islámskou zločinnost vůči nevěřícím dívá islámské učení jako na benefit pro jejich vstup do ráje a slibuje jim nekonečné posmrtné rozkoše.
Zatímco naše vláda odmítá vytrvale uzavřít hranice nelegální migraci, tak se soustředí na to, že opevňuje vánoční trhy, což je asi tak všechno, na co stačí, a je to naprosto zvrácený a neefektivní, neadekvátní přístup. My musíme tuto záležitost skutečně řešit. První řešení bude, že budeme vyžadovat odstoupení od migračního paktu, budeme požadovat zásadní záležitosti týkající se repatriace s odvoláním na usnesení Sněmovny z roku 2018, aby rozvojovou pomoc dostávaly jenom země, které spolupracují při repatriacích nelegální migrace, a bude nutné vyhlásit nelegální pobyt v Čechách za trestný čin, nikoliv pouhý přestupek. (Předsedající: Čas.) Prosím, aby tento bod byl zařazen jako čtvrtý na dnešní den. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Než dám slovo další vystupující, tak jenom upozorním pana poslance Bělora, že je sice přihlášen s faktickou, ale jsme v části, která se týká programu, takže se nelze hlásit.
Je zde další došlá omluva, a to Pavel Blažek od 11.30 z pracovních důvodů.
Nyní tedy poprosím o návrhy na změnu pořadu schůze paní poslankyni Adámkovou a následuje pan poslanec Berkovec.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Mám jenom jednu procesní otázku, podávala jsem tam dva návrhy, ale nevadí, když tak půjdu, až mě vyzvete příště. Není třeba hledat...
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nemám je u sebe, protože... nebo nejdou po sobě... (Poslankyně Adámková: Jak se rozhodnete. Je to jedno.) Jsou někde za spoustou dalších kolegů.
Poslankyně Věra Adámková: Samozřejmě je to úplně jedno.
Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, někdy člověku přinese realita něco, co se domnívá, že nemůže zažít ani ve strašném snu, a pro doktora je to nedostatek léků. To, co se děje v posledních týdnech, je velmi špatné a domnívám se, že z hlediska nás všech (je) naprosto nutné, abychom o tom hovořili, protože se může dotknout tato problematika všech vás.***
