Neautorizováno!
(21.30 hodin)
Poslanec Karel Rais: Děkuji. O těch změnách už tady hovořili předřečníci. Já považuji -velká část práce na tom byla skutečně udělána zejména v oblasti působení zahraničních univerzit, kdy, lidově řečeno, si dělaly, co chtěly, a to se upravilo. K tomu neměla ani koalice, ani opozice žádné negativní připomínky, takže to si myslím, že je pozitivní.
Co se týká vlastního průběhu, asi třicet pozměňovacích návrhů tam bylo daných, byl kulatý stůl, bylo to poměrně hodně rozpracováno, čteno, to všecko bylo pozitivní. Takovou kaňkou, já bych řekl, na politické kultuře bylo druhé čtení, kde byl konflikt o tom, že v podstatě vlastně změny, které se řeší třicet roků a nejsou vyřešeny, se chtěly řešit vlastně za pět minut dvanáct, prostě v posledních hodinách druhého čtení, s čímž samozřejmě jsme jako opozice velmi nesouhlasili.
A zbytek bych nechal na to osobní vyjádření. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a tímto otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Rais. Prosím.
Poslanec Karel Rais: Ještě jednou děkuji. Přeji dobrý večer. Dovolil bych si v podstatě některé věci teď už zopakovat. Poslední změna vysokoškolského zákona byla udělaná asi před osmi lety, těch novel byly téměř desítky, nevím přesně kolik, ale hodně, a za pozitivní považuji to, co jsem říkal před chvilkou, že úředníci ministerstva se soustředí zejména na vztah státních orgánů a zahraničních vzdělávacích firem, protože zejména malé soukromé zahraniční vysoké školy si v legislativně nedefinovaném prostředí lidově řečeno dělaly, co chtěly a co jim vyhovovalo. To je část číslo 14 Poskytovatelé zahraničního vysokoškolského vzdělání na území České republiky, a tato část je velmi dobře zpracovaná.
Uvedena zpráva, uvedená úprava cílí na podporu internacionalizace, což je taky pozitivní, samozřejmě, ale zas na druhou stranu našli bychom řadu pozitivních i negativních faktorů na tomto velkém sněmovním tisku. Například v rámci jednání výboru a na základě výstupu z kulatého stolu jednání podvýboru vysokých škol došlo k úpravě předložené novely, předložili jsme jeden komplexní pozměňovací návrh, čili byla snaha koalice se s opozicí a opačně domluvit. A vlastně objevilo se zde asi třicet pozměňovacích návrhů jednotlivých poslanců jak koaličních, tak opozičních. Až na uvedené výjimky dál byly jednotlivé pozměňovací návrhy projednány a diskutovány se zástupci a reprezentací rektorů, pracovníků a studentů vysokých škol, a to jak s Českou konferencí rektorů, tak s Radou vysokých škol.
Vlastní projednání, a to zejména druhé čtení, nejenom mne, ale jistě i mnoho dalších zklamalo. Řada pozitivních změn, které byly projednány v rámci takzvaného kulatého stolu, a zejména v rámci několikahodinových jednání koalice a opozice s reprezentacemi vysokých škol, byla negativně ovlivněna novou politickou kulturou, kterou zavedl pan ministr společně s některými poslanci koalice. Těsně před zahájením třetího čtení do informačního systému vložili dva zásadní pozměňovací návrhy, které neprojednali ani na výboru, ani s reprezentacemi vysokých škol, s ČKR a s Radou vysokých škol, a obešli téměř všechny standardní legislativní procesy.
Jednalo se zejména o změnu v řízení a organizaci Národního akreditačního úřadu, kdy podle původního návrhu předsedou NAÚ mohl být pouze profesor či docent a bylo nutno, kdyby byl původní návrh schválen, tak se musela změnit obsazení předsedy NAÚ, což znamenalo, že následně by se měnily ještě další personální změny a bylo by tam jisté zemětřesení. To byla první věc.
Druhá záležitost byla pozice vyšších odborných škol, na které byly uplatňovány, měla být uplatněna hodnoticí kritéria obdobná v akreditaci vysokých škol. Tehdejší závěr jednání klubu proto byl jednoznačný, zdržet se ve Sněmovně při hlasování tohoto zákona, pokud zde budou tedy ty původní návrhy, to znamená ten přílepek o NAÚ a přílepek o VOŠkách, což je nutné si uvědomit, že vlastně ty VOŠky jsou řešeny třicet let a nejsou dořešeny fakticky, a teď jsme to chtěli v řádu minut řešit naprosto formálně, obrovský odpor ze strany právě těch VOŠek, ale i vysokých škol, protože to rozhodně nezajišťovalo zvýšení kvality vysokých škol.
Senát nám nyní předkládá původní sněmovní návrh řešení při odstranění řady změn, někdy i méně významných. Osobně za podstatné považuji vložení Senátem do původního textu, úpravu zákona § 83 b), a), kde požadavek na dosažené vzdělání budoucího předsedy NAÚ je nyní dosažené vzdělání magisterské úrovně a PhD. vzdělání či vyšší, například profesor a docent, čili svým způsobem akceptace našich opozičních připomínek.
Na druhou stranu však Senát naprosto ignoroval, nebo si toho nevšiml, výhrady k legislativnímu úpravám systému řízení vysokých škol, posílení role rektora, správních rad, financování doktorského studia, zejména pedagogická činnost doktoranda, která je tam, kde je možnost omezení.
A ten druhý problém byly tedy ty naše námitky v oblasti začlenění VOŠek do systému vysokých škol, ty byly ponechány zcela bez odpovědi. A to je právě důvod, proč taky tady vystupuju, protože si myslím, že je potřeba zdůraznit to, že text toho zákona obsahuje řadu pozitivních změn, ale vzhledem k tomu, že s opozicí, vlastně že nebyla akceptována naše výtka v oblasti VOŠek, tak navrhuji, abychom v podstatě, abychom byli konzistentní se stanoviskem v druhém čtení, to znamená, abychom se zdrželi při schvalování vratky Senátu vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 111.
A to je asi tak v podstatě vše. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a poprosím dalšího řádně přihlášeného a to je pan poslanec Zdeněk Kettner.
Mezitím ještě využiji čas pro omluvy. Pan poslanec Babiš od 20.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Ivana Mádlová od 21.15 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Milan Wenzl od 20.30 ze zdravotních důvodů. Děkuji a máte slovo.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, už během schvalování novely tohoto zákona jsme byli nějakým způsobem kritičtí a já budu celkem krátký, protože se nebudu opakovat. Své výhrady už jsme vyjádřili právě během projednávání na Poslanecké sněmovně. Tato novela zákona přináší spoustu pozitiv, ale jsou tam právě i celkem výrazná negativa. Pokud by ta senátní vratka se zaměřila v mnohem větší míře na nešvary, které jsme vytýkali, byl bych ochotný nějakým způsobem se touto senátní vratkou více zabývat. Problém ovšem je, že takové základní gros je jedna jediná věc, a to zmiňované takzvané hlídačkovné. Podpora studujících rodičů je potřeba a státu se to rozhodně vrátí, protože pokud máme studující rodiče, je velmi vysoká pravděpodobnost hraničící s jistotou, že takto vystudovaný rodič ke studiu povede i své děti, které počal během studia, a samozřejmě inteligentně vystudovaná inteligence je přínosem pro stát. ***
