Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.30 hodin)
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych tady rád odůvodnil svůj pozměňovací návrh. Můj pozměňovací návrh reaguje tak jako část předkládaného materiálu na vývoj judikatury v oblasti daní a poplatků, jak jsem se dočetl v důvodové zprávě, a vzhledem k tomu, že je tam otevřen i autorský zákon, tak se domnívám, že bychom měli reagovat i na vývoj judikatury v této oblasti. Je tam jedno kontroverzní rozhodnutí našeho českého soudu, které zrušilo nebo řeklo, že se nepřihlíží k části textu vyhlášky, která říká, že se nevybírají poplatky za paměti v mobilních telefonech, a současně tady máme judikát soudního dvora Evropské unie, který nám říká, že musí existovat nějaký vztah mezi přiměřeností odměny a tím, že když mám nenahraný nosič záznamu, tak se z něj ta odměna vybírá jenom v případě, že je možné takový nenahraný nosič použít pro soukromé rozmnožování. Aby tomu úplně každý rozuměl, protože to je poměrně technická záležitost: Když si koupím mobil, tak z té paměti musím platit až 90 korun poplatek OSA, jako že si na to většina lidí údajně ukládá nějaké filmy nebo písničky. Stejně tak, když si koupím flashku nebo SD kartu, tak se z toho také musí platit poplatky. Ale podstatné je, aby výše těch poplatků byla přiměřená tomu, jak se to dané médium používá pro rozmnožování pro osobní potřebu.
Takže když si koupím foťák s SD kartou vevnitř, tak je logické, že tu SD kartu vevnitř používám na focení a nepoužívám ji na to, abych si do toho foťáku ukládal písničky. Tedy je to logické skoro pro každého, jenom z nějakého důvodu to ještě nezaklaplo u našich soudů. Takže ty řekli, že tahle část vyhlášky Ministerstva kultury je nezákonná. Takhle ošklivě mluví o našem Ministerstvu kultury, takže vůbec k tomu nepřihlížejí a myslím, že bychom se k tomu měli postavit my jako zákonodárci.
Proto já navrhuji, abychom u zařízení, která převážně neslouží ke zhotovování soukromých rozmnoženin, což jsou třeba digitální kamery, digitální fotoaparáty a mobilní telefony, tak abychom tam stanovili, že ta odměna OSA a tak dále se bude platit ve snížené výši 10 % z částky, kterou vyhláška už dneska stanovuje pro paměťové médium, který je zabudované do jiného srovnatelného přístroje. Judikatura soudního dvora Evropské unie neumožňuje úplně zrušit výši této odměny, proto je potřeba stanovit nějakou výši, a my jsme při stanovení té desetiprocentní hranice vycházeli z toho, že drtivá část kapacity úložiště videokamery je využita pro software té videokamery a nahrané videozáznamy, nikoliv pro notové záznamy a hudbu nějakých hudebních skladatelů zastupovaných OSA. Stejně tak v případě mobilního telefonu drtivá část kapacity mobilního telefonu je využita pro aplikace, fotografie a videa pořízená tím vlastníkem mobilního telefonu. Ne k tomu, aby si do toho člověk ukládal nějaké věci v rámci soukromého rozmnožování, protože k tomu dneska už slouží streamovací platformy. Takže tam došlo k obrovskému technologickému vývoji, na který ale nenavázala ta zákonná úprava a úprava ve vyhlášce. A stejně tak to máme i s digitálním fotoaparátem, který také neslouží k ukládání hudby, ale slouží právě k tomu, aby se tam ukládaly ty fotografie. Proto se tomu říká fotoaparát, he hudboaparát.
Takže tuto věc uvádíme konečně na pravou míru, aby se ty nesmyslné poplatky nevybíraly, a je to technická změna, která je v příloze číslo 1 k autorskému zákonu, který je otevřen touto novelou.
A současně s tím bych ještě rád upozornil, že se vztahuje i na ty flashky, v rámci kterých implementuje nález soudního dvora Evropské unie v kauze Padawan versus SGAE, který dospěl k závěru, že čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29, to je myslím ta o harmonizaci některých aspektů autorského práva, musí být vykládán v tom smyslu, že musí existovat spojitost mezi uplatněním poplatku určeného k financování spravedlivé odměny na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování a jejich předpokládaným používáním pro účely soukromého rozmnožování. V důsledku toho uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování bez rozdílu zejména na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování, jež nebyly poskytnuty soukromým uživatelům a jsou zjevně vyhrazeny k jiným účelům než pro pořizování rozmnožení soukromému užití, není v souladu se směrnicí 2001/29.
Takže vzhledem k tomu, že tento judikát nemáme zahrnut, a stále se platí poplatky, třeba když dovezete flash paměti a používáte je pro interní použití právnické osoby, a právnická osoba nemá oprávnění podle autorského zákona si tam pro soukromé účely kopírovat hudbu nebo filmy, nebo já nevím, co by se mohlo tvrdit, tak v takovémto případě by se ten poplatek odvádět podle judikátu soudního dvora Evropské unie neměl. A proto my navrhujeme doplnit do té přílohy vyjasnění, že v takovýchto případech se za přístroje ke zhotovení rozmnoženin a za nenahrané nosiče záznamů, které jsou zjevně vyhrazeny k jiným účelům než pořizování rozmnoženin podle § 25 odst. 1, čili to je to soukromé rozmnožování, a nejsou poskytnuty jiným osobám, odměna nenáleží.
A poslední část toho pozměňovacího návrhu, který bych rád odůvodnil, tak je vlastně zase podobná materie v případě rozmnožovacích služeb za úplatu. Já to tedy vysvětlím tak, aby to bylo úplně srozumitelné. Kdykoliv jdu do nějakého zařízení, kde si můžu okopírovat něco za peníze, prostě je to copy centrum, nebo si to kopíruji třeba na úřadě za nějaký poplatek, tak v takovém případě se musí z každé té kopie odvádět poplatek, který vybírá, pokud se nepletu, kolektivní správce DILIA, čili ta zastupuje ty různé autory divadelních her, literárních textů a tak dále, jako že by si tam někdo tedy mohl kopírovat obsahy knížek, což se někdy i děje. Zákon to upravuje tak, že stanoví pravděpodobný počet rozmnoženin, který činí v prostorách knihoven, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích zařízení 70 % celkového počtu rozmnoženin, a v prostorách archivů, státních úřadů a územních samosprávných celků 20 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin. Takže potom se platí 20 haléřů za černobílou stránku, 40 haléřů za barevnou stránku. Takže když to vynásobím, tak je to prostě v případě třeba tady úřadu - se vezme 20 % z každé barevné kopie za úplatu z těch 40 haléřů za stránku, a to se odvede potom tomu kolektivnímu správci. Tak to je jenom ten základní vstup.
A teď podstata mého pozměňovacího návrhu. Ta podstata pozměňovacího návrhu je, že v případě, že dochází ke kopírování zjevně celků, které vůbec nejsou předmětem autorského práva, tak by nedocházelo k vybírání této odměny. ***
