Neautorizováno!
(18.40 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Tento "reprezentativní průzkum prováděla agentura SANEP a zúčastnilo se jej 3 256 dotázaných. Byla použita metodika internetového CAWI on/off-line průzkumu prostřednictvím unikátního internetového respondentního panelu společnosti SANEP o velikosti více než 220 000 respondentů v rámci celé České republiky." Já to tady schválně cituji, aby někdo neřekl, že jsme si to vymysleli a že to tak není. "Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel České republiky ve věku 18 a více let dle metodiky Českého statistického úřadu. Kontrola vzorku byla provedena triangulační datovou metodou. Statistická odchylka činí plus minus 1 a půl procenta.
Z tohoto průzkumu mimo jiné vyplynulo, že se již více než polovina českých občanů bojí otevřeně vyjádřit své názory."
Pane premiére, vážená vládo, ještě jednou to řeknu a zopakuju: "Z tohoto průzkumu mimo jiné vyplynulo, že se již více než polovina českých občanů bojí otevřeně vyjádřit své názory.
Skoro dvě třetiny respondentů si myslí, že s dezinformacemi není třeba bojovat novou legislativou, ale spíše diskusí a vzděláváním. Nejvíce se lidé bojí otevřeně vyjadřovat k migraci," - to dnes asi chápete, proč to zdůrazňuji, kvůli tomu tady dnes vlastně všichni jsme - dále "k onemocnění covid-19 a otázkám týkajícím se pohlaví a manželství."
Na otázku "Bojíte se někdy otevřeně vyjádřit svoje názory?" - to je naprosto obyčejná otázka, jasná, logická - odpovědělo kladně 54,7 procenta dotázaných, ještě jednou opakuji, že odchylka je plus minus 1 a půl procenta, 54,7 - vážená vládo - odpovědělo: Ano, bojím se otevřeně vyjádřit svoje názory. To je přece katastrofa. To je vážně katastrofa! Já jsem si po roce 1989 nikdy nemyslel, že toto ještě jednou prožiju. Myslel jsem si, že to možná někdy v budoucnu přijde, ale že už se mě to nebude týkat, protože lidi mají ještě v živé paměti, co se dělo před rokem 1989. Mýlil jsem se.
"Z jakého důvodu se bojíte vyjadřovat?" Tak zněla další otázka průzkumu. "Mezi nejčastější důvody patří obava z výpovědi či diskriminace v práci, šikana na internetu - v obou případech tak odpověděla nadpoloviční většina respondentů - a narušení vztahů s přáteli a kolegy - to si myslí dvě pětiny respondentů průzkumu.
O kterých tématech se vy nebo lidé kolem vás nejčastěji bojí veřejně vyjadřovat?" Další otázka. To je další otázka průzkumu. Má přímý vliv na to, o čem tu dnes jednáme a hovoříme. Tak hádejte, jaká byla ta nejčastější odpověď, k čemu se lidé bojí vyjadřovat. Cituji: Bojím se mluvit o migraci. Odpovědělo tak 50,8 procenta dotázaných. Nejčastější důvod, o čem se bojí hovořit.
Další otázka: "Stali jste se někdy obětí cenzury, znáte někoho takového ve svém okolí, nebo jste se setkali s cenzurou některého zdroje informací? Například mazání příspěvků, blokace vámi sledovaných profilů, nedoručení zpráv a podobně." Kladně odpovědělo 59,7 procenta dotázaných, 60 procent lidí v tomto průzkumu z 220 000 vzorků se setkalo s cenzurou. "Téměř tři pětiny respondentů uvedly, že se již s nějakou formou cenzury setkaly."
Proč o tom hovořím právě dnes? Protože udání Tomia Okamury politikem vládní TOP 09 a jeho následné policejní prošetřování rezultující v dnešní žádost o vydání k trestnímu stíhání, na jehož konci může být trest odnětí svobody takzvaně natvrdo, výsledky tohoto smutného průzkumu plně potvrzují. Ano, jsou tady cenzurní praktiky provozované státem, lidé jsou zastrašováni, umlčováni a hrozí jim kriminalizace a zbavení svobody za zcela legitimní vyjádření názorů, v tomto případě dokonce za vyjádření legitimního názoru demokratické parlamentní strany v rámci předvolební kampaně, zcela v intencích příslušných zákonů. Nejde tedy jen o nějaké pokoutní vyjádření občana Okamury, ale o jasně deklarovaný a argumenty podložený názor legálního politického hnutí, za který hrozí předsedovi našeho hnutí kriminál, tři roky natvrdo.
Jak zaznělo minulý týden na jednání mandátového a imunitního výboru, ve hře je i trestní stíhání SPD jako právnické osoby. Já nevím, jestli to víte, ale ten policista, který se účastnil jednání mandátového a imunitního výboru, řekl, že po vydávání Tomia Okamury... že připravují ještě trestní stíhání celého hnutí SPD...
Kriminalizace! Kriminalizace za vyjádření politického názoru. Tak já se tady přidávám k Tomiu Okamurovi a možná že budeme u Donalda Trumpa žádat o politický azyl. Jsem rád, že se Amerika zase zpátky mění na konzervativní zemi s tradicemi a že budeme mít zase kam utíkat, protože já jsem si v minulosti říkal, že vlastně už není kam utéct v tomto světě.
... a opět za stejnou věc, za předvolební plakát s vyjádřením našeho postoje k nelegální migraci do Evropy a hlavně k migračnímu paktu Evropské unie, který podepsala tato vláda prostřednictvím ministra vnitra Víta Rakušana.
Jedeme rychle po pěkně šikmé skluzavce směrem od demokracie k režimu, který již demokratický a svobodný není ani náhodou. Kdy to začalo? Když v únoru roku 2022 zájmové sdružení právnických osob cz.nic po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády a vojenského zpravodajství zablokovalo osm takzvaných dezinformačních webů a následně cirka dvě desítky dalších. To byl těžký direkt svobodě slova a v této věci dosud probíhají soudní řízení, kde se proti tomuto postupu napadené weby hájí a domáhají se náhrady škody, dokonce - a naštěstí pro nás všechny - někdy i úspěšně. Dámy a pánové, svoboda slova je základní ústavní hodnota, na které je postavená naše západní demokratická civilizace. Musíme ji chránit, nikoliv likvidovat, byť třeba údajně s dobrými úmysly, ale těmi, jak víme z historie, je dlážděna cesta do pekel. O případném zákazu nebo vypnutí jakýchkoliv webů má rozhodovat v krajním případě výhradně nezávislý soud, ne vládní úředník, nebo dokonce zájmové sdružení právnických osob, jak se tomu stalo v případě, o které mluvím, dokonce ani ne tajné služby, a dokonce ani ne vláda této země. Jinak si nemůžeme říkat právní stát. Svoboda slova buď je, anebo není. Nic mezi tím.
Zajímavé a znepokojivé je i to, že prvky cenzury a omezování svobody projevu a slova nyní v Evropě, včetně České republiky, hájí ty politické síly, které se hlásí právě k takzvané obhajobě západních evropských hodnot, kam patří na prvním místě svoboda slova a svoboda myšlení.
Dlouhá desetiletí po listopadu 1989 mě ani nenapadlo, že někdy bude v tomto našem novém demokratickém režimu možné člověka obvinit, obžalovat, postavit před soud a odsoudit za to, že si něco myslí a že to hlavně veřejně vysloví, tedy za vyjádření názoru. To je přece hrozné samo o sobě. Dokážu si představit tu situaci na náměstí v roce 1989, kdyby tohle ti lidé věděli, tak tuším, co (by) se stalo, ale neřeknu to, aby mě nezatkli ještě teď. ***
