Neautorizováno!
(20.00 hodin)
(pokračuje Radek Rozvoral)
Chtěl bych zde zdůraznit, že cílem hnutí SPD není kriminalizovat všechny imigranty, ale hlavně upozornit na skutečnost, že nelegální imigrace zejména z oblastí s vysokým rizikem islamistického extremismu může mít pro naši zemi vážné důsledky. To je také důvod, proč považujeme zveřejněný plakát s vyobrazeným mužem s nožem v ruce, upozorňující na možné hrozby nelegální imigrace, za legitimní a pravdivý.
Vážené kolegyně a kolegové, na základě těchto faktů a skutečností je zcela jasné, že problém nelegální imigrace není otázkou politickou, ale je hlavně i otázkou bezpečnostní.
V této souvislosti musím ještě připomenout útoky nožem s teroristickým podtextem spáchané příznivci radikální islámské ideologie za poslední roky u našich nejbližších sousedů, tedy v Německu: Útok nožem v Solingenu v srpnu 2024, při útoku během městských slavností v Solingenu syrský uprchlík ve věku dvaceti šesti let zabil tři lidi a několik dalších zranil, útočník byl zadržen. Útok nožem v Mannheimu v květnu 2024, afghánský uprchlík ve věku dvaceti pěti let zranil na náměstí v Mannheimu šest lidí nožem, útočník byl po neodkladné operaci uveden do umělého spánku a později obviněn z pokusu o vraždu. Útok nožem ve Stuttgartu v červnu 2023, syrský uprchlík ve věku dvaceti pěti let zaútočil na náměstí ve Stuttgartu na čtyři lidi s nožem, vyšetřování ukázalo, že útočník jednal z nenávisti vůči Turkům. Útok nožem ve Würzburgu, červen 2021, somálský uprchlík ve věku dvaceti čtyř let zabil v centru Würzburgu tři ženy a zranil několik dalších osob, útočník byl zajištěn policií a zadržen. Útok nožem v Drážďanech v říjnu 2020, syrský žadatel o azyl ve věku dvaceti let zabil turistu v centru Drážďan a dalšího těžce zranil, útočník byl znám jako islamistický extremista, který byl nedávno propuštěn z vězení. Útok nožem v Ravensburgu v září 2018, afghánský žadatel o azyl ve věku dvaceti jedna let zranil na náměstí Marienplatz tři muže nožem, jeden z nich byl v kritickém stavu, útočník byl zadržen policií. Útočník nožem v Chemnitzu v srpnu 2018, během městských slavností byl ve městě Chemnitz zavražděn třicetipětiletý Němec, další dva muži byli zraněni, hlavními podezřelými byli dva žadatelé o azyl z Iráku a Sýrie. Útočník nožem v Kandelu, prosinec 2017, afghánský žadatel o azyl zabil svou patnáctiletou bývalou přítelkyni nožem v drogerii, útočník byl odsouzen k 8 a půl roku vězení. Útočník nožem v Hamburku, červenec 2017, odepřený žadatel o azyl ze Spojených arabských emirátů zabil v supermarketu muže a zranil šest dalších osob, útočník byl zajištěn místními obyvateli a předám policii. Domnívám se, že těch případů jsem pro názornost zmínil dostatečné množství, všechny byly zveřejněny v německých médiích a mám na ně k dispozici odkazy.
Pro nás, poslance za hnutí SPD, jakož občany České republiky, to není pouze otázka ochrany svobody slova, ale také ochrany základních hodnot vycházejících z Ústavy České republiky, na kterých naše země stojí. Pevně věřím, že stále ještě žijeme v zemi, kde se každý může svobodně vyjádřit, a to beze strachu z politických represí.
Pevně věřím, že nikdo z nás zde přítomných nechce, aby se Česká republika stala místem, kde jsou politické názory stíhány a kriminalizovány jen proto, že nejsou v souladu s názory vládní moci. V závěru chci apelovat na všechny z vás, abyste rozhodovali v souladu s principy právního státu a demokracie. Jsem si vědom toho, že pro některé z vás to z důvodu vaší politické příslušnosti bude těžká volba, ale věřím, že na základě objektivních argumentů a faktů se ukáže, že tento případ trestního stíhání předsedy hnutí SPD Tomia Okamury za plakát, kde v nadsázce upozorňujeme na problémy s nelegální imigrací a migračním paktem EU, nemá opodstatnění. Z tohoto důvodu vás žádám, abyste nesouhlasili s vydáním Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad hnutí SPD.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Poprosím o faktickou poznámku pana poslance Jiřího Kobzu a připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych rád doplnil to, co zde zaznělo, o své zkušenosti, které určitě budou zajímavé.
Jak možná víte, pracoval jsem rok a půl v černé Africe, na hranicích mezi Angolou a Zambií, v takovém nejčernějším africkém venkovu, kde se opravdu moc nezměnilo od té doby, když tam táhnul Holub se svými voly. Buvoly, pardon. To byl zdravotní projekt, ve kterém jsme vybavovali nemocnici a učili jsme místní zdravotnický personál zacházet s těmi přístroji. Ptali jsme potom, když jsme předávali projekt, na to, co je vlastně největší základnou, největším zdrojem pacientů, protože jsem čekal, že tam budou mít útoky velkých zvířat, že někoho pokousal krokodýl nebo pošlapal hroch nebo přizabil slon, případně nějaká infekce. Tak mi řekli, že ne, že největší problém, který tam mají - a prosím, poslouchejte mě teď dobře - je násilí mezi lidmi, zejména násilí na ženách. Když jsem se ptal, jaký byl nejzajímavější případ, tak vytáhl z šuplíku šestihrotý rybářský oštěp - nebo hrot oštěpu - a říkal: Tohle měl jeden člověk v zádech, když ho sem přivezli. Takže opravdu násilí mezi lidmi je naprosto běžnou záležitostí v těchto zemích. To, že na to bylo poukázáno na tom plakátě, bylo podle mého názoru a mých zkušeností - mých osobních, vlastních zkušeností - zcela oprávněné.
Já mám potom ještě další věci, ale přihlásím se na druhou technickou. Děkuji, pane předsedající.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám tady paní poslankyni Karlu Maříkovou, připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dnes zde stojíme před důležitým okamžikem, který může mít dalekosáhlé důsledky pro naši demokracii a svobodu slova. Stojíme na křižovatce, kde se rozhodujeme, zda budeme chránit základní principy demokracie, na kterých byla vystavěna, nebo zda ustoupíme tlaku a strachu, které nám brání otevřeně diskutovat o zásadních otázkách.
Dnes je naším úkolem posoudit žádost o vydání předsedy Tomia Okamury k trestnímu stíhání za to, že plakátem upozornil na špatnou migrační politiku Bruselu, její tragické následky ve formě teroristických útoků a schválení migračního paktu. Předseda Tomio Okamura byl zvolen lidmi této země, stejně tak všichni poslanci za SPD, protože jsme měli ve svém programu odvahu říct to, co si mnozí myslí, ale bojí se to vyslovit nahlas. Upozornili jsme na selhání migrační politiky Bruselu, která měla chránit naše hranice a zajistit bezpečnost našich občanů, ale místo toho otevřela dveře chaosu a nejistotě. Ano, migrační politika Evropské unie byla a je předmětem kritiky, a to právem. Viděli jsme, jak se teroristické útoky ubodání nožem, dokonce dětí, staly bolestnou realitou v zemích, které kdysi považovaly svou bezpečnost za samozřejmost. To je následek migrační politiky Evropské unie. Zamysleme se nad oběťmi těchto útoků, nad jejich rodinami a nad strachem, který se vkrádá do jejich každodenních životů.
Avšak místo toho, abychom se zabývali podstatou problémů, stojíme nyní před otázkou, zda trestat ty, kteří se odvážili na tyto problémy poukázat. Co tím říkáme našim občanům? Že svoboda slova je podmíněná? Že kritika, byť konstruktivní, má být umlčena? Historie nás učí, že svoboda projevu je jedním z nejdůležitějších pilířů svobodné společnosti. Bez ní se stáváme oběťmi cenzury a autoritářství. Svoboda slova není jen právem, ale také zodpovědností. Je to právo, které nám umožní vyjádřit své obavy, sdílet své názory a hledat pravdu. Když omezíme toto právo, neomezujeme jen jednotlivce, ale celou společnost, omezujeme její schopnost se učit, růst a napravovat své chyby. Omezujeme možnost otevřené diskuse, která je nezbytná pro zdravou demokracii.
Vydání předsedy Tomia Okamury k trestnímu stíhání za vyjádření názoru, který se někomu může zdát nepříjemný, je krokem k potlačení těchto základních svobod. Kdo určí, který názor je přijatelný a který nikoliv? Jaké jsou hranice, za které se nesmí jít a kdo má právo je stanovit? ***
