Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.30 hodin)
(pokračuje Jan Bureš)
Takže tam určitě předesílám, že budeme navrhovat změnu.
Nicméně měl bych asi končit pozitivně. Pozitivně bych skončil tím, že se upravuje a modernizuje zvláštní druhová ochrana, která je v našem právním řádu od roku 1992. Asi každý, kdo se trošku zabývá ochranou životního prostředí, vnímá, že se přežila. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pokračujeme v obecné rozpravě u vládního návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny. V tuto chvíli je po panu poslanci Burešovi na řadě v obecné rozpravě pan kolega Stanislav Fridrich. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ono už během téhleté diskuse bylo mnohé řečeno, tak bych se chtěl vyhnout opakování problematik, které tu zmíněny byly. Nebudu se zde zmiňovat o problematice Křivoklátska nebo o ochraně druhů, ale chtěl bych informovat o pár sporných bodech, které vyplynuly z jednání podvýboru pro ochranu přírody a krajiny, který proběhl v minulém týdnu a kde byli účastní i zástupci jak spolků, tak i Ministerstva životního prostředí.
Chtěl bych se tedy zmínit konkrétně o novelizaci § 46 zákona, který se týká památných stromů. Tam se jedná o problematiku, jak ty stromy určovat. Problematika, která byla zmíněna, poukazuje na to, že vyhlášení památných stromů je dle současné novelizované právní úpravy ponecháno plně na posouzení moci úřední. Není tam připuštěna možnost - což by mohlo být do novely zákona zapracováno - že by mohly podat kvalifikovaný návrh občanské iniciativy. Musel by to být ale vždy návrh, který by byl řádně podpořen zdůvodněním, proč je ten strom navrhován. V tomto případě by muselo dojít k projednání Ministerstvem životního prostředí a nebylo by to pouze na rozhodnutí, jestli to projednáno bude, anebo nebude. Jenom pro představu, v současné chvíli podle statistik máme zhruba 27 000 stromů a zhruba 500 - o téhle problematice tady ještě mluveno nebylo - jsou jako stromy historické a ty budou zřejmě předmětem jednání na Ministerstvu kultury.
Problematika, která tam byla dále zmíněna, je vypořádání se s vlastnickým právem, a to je, jak bude řešený případ, ke kterému ale zřejmě dojde jen ojediněle, a to, kdy bude jako památný strom navrhován strom, který bude na pozemku vlastníka, ať už právnické nebo fyzické osoby, který nebude na pozemku třeba obce nebo města, a povinnost přizvat tohoto vlastníka pozemku k jednání.
Další bod, který tam byl zmiňován, byla chemizace, která je zmíněna v novém návrhu zákona. Jestli si to pamatuji dobře, tak ochranný okruh kolem stromu je desetinásobek průměru toho stromu ve výšce 130 centimetrů. Jak se bude řešit, že ty stromy jsou třeba blízko silnic nebo dálnic, kde probíhá chemické ošetření, nejenom posypy? Stejná problematika by asi měla být lépe specifikována, když jde o vyhlašování nového památného stromu, a to je, že nemůže zasahovat do ochranného pásma dálnice, silnice a dráhy bez souhlasu Silničního správního úřadu a Drážního úřadu.
Takže si myslím, že pokud nebude tento zákon vrácen k přepracování, tak je to spousta bodů, které budou muset být projednány, ať už na výboru nebo v dalších čteních tohoto zákona. Avizuji jenom problematiku, která bude muset být řešena. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli je tady jedna faktická poznámka, a to paní kolegyně Bereniky Peštové. Poté se budeme vracet do obecné rozpravy, a to s panem poslancem Richardem Brabcem. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já chci jen navrhnout, pokud nebude schváleno zamítnutí a daní k přepracování předkladateli, tak navrhuji prodloužení lhůty o 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano. V tuto chvíli se vracíme do obecné rozpravy a poprosím pana poslance Brabce, aby se ujal slova, prosím.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, asi mi budete věřit, že jsem v tomto sále možná člověk, který má největší zkušenosti s vyjednáváním v národních parcích. Užil jsem si to. Užil jsem si to skoro osm let nejenom na Šumavě. To říkám bez ironie nebo bez nějakého pejorativního nádechu v tom slově užil jsem si to. Užíváme si různé věci. Některé si opravdu užíváme a někdy to opravdu myslíme trošku ironicky. Troufám si říct, že u mě to bylo o obou případech.
Když jsem na ministerstvo přišel v roce 2014, tak jednu z prvních věcí, kterou jsem hned začal řešit, byly právě vztahy v rámci Národního parku Šumava. Pamatujete si, že z těch vztahů se stalo doslova politikum? Zapojil se do nich tenkrát bývalý prezident Miloš Zeman, zapojila se do nich část této slovutné Sněmovny, zapojil se do nich Senát, a z odborných debat se staly debaty politické. Ale hodně mě to naučilo. Jestli mě to něco naučilo, tak to bylo to, že bylo strašně důležité, jak národní park vnímal ten region.
I když v tom regionu nebo v těch regionech - protože ono to nebylo jenom o Šumavě, bylo to samozřejmě také o Krkonoších, o KRNAPu, o Podyjí nebo o Českém Švýcarsku - tak ve všech těch národních parcích... To jsme si doslova odzkoušeli, protože já jsem už byl tenkrát na Šumavě ve stavu, kdy jsem některým starostům a starostkám nabídl, že pokud mají takhle zásadní problém s národním parkem, tak jsme připraveni možná jednat o zonaci tak, aby z toho národního parku vystoupili. Tam se to seklo nebo tam se to zlomilo, protože tenkrát nikdo z nich, včetně obce Modrava a dalších, kteří byli velkými odpůrci ani ne tak národního parku, ale vedení nebo prostě té legislativy, tak řekli ne, my nechceme vystoupit z národního parku. Jinými slovy, ve všech těch obcích, byť tam byly konflikty, například na úrovni jak má být realizována správa národního parku, správa na tom území... Umíte si představit, že rozdílné názory jsou tam na řadu věcí. Je tam obecní život, je tam rozvoj, je tam nějaké podnikání a proti tomu samozřejmě je tam ochrana přírody. Čím je ten park větší a čím je tam větší poptávka po podnikání, to znamená po rozvoji toho regionu, tak tím větší jsou konflikty nebo potenciál pro ně.
Proč to říkám takhle dlouhým úvodem? Protože - to bych chtěl znovu zdůraznit a dvakrát podtrhnout - ve všech národních parcích, které máme momentálně čtyři v České republice, bez ohledu na rozpory, které tam byly, se drtivá většina obcí v národních parcích a jejich okolí shodovala na tom, že tam ten národní park chtějí. My se tady dostáváme do situace, která je mimořádná, kdy v rámci Národního parku Křivoklátsko, toho navrhovaného nového, pátého národního parku v České republice taková situace není. Tady je situace, kdy velká většina obcí se prostě k tomu národnímu parku buď nehlásí nebo ho přímo odmítá. Neříkám, že to jsou všichni, ale je to většina. ***
