Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.40 hodin)
(pokračuje Richard Brabec)
A já to považuju za velké nebezpečí na tom začátku a je to doslova mina v základech toho národního parku, protože ty obce, zastupitelstva, lidé v těch obcích jsou hrozně důležití pro to, aby tam byla nějaká spolupráce. A bez té spolupráce se ten Národní park nedá založit. A hlavně, on se formálně možná dá založit, ale nedá se úspěšně v něm žít a nedá se spolupracovat. A já jsem přesvědčen z těch zkušeností, kterých opravdu je hodně, těch dobrých, i těch horších, že bez toho ten národní park prostě nemůže být úspěšný, nemůže být dlouhotrvající a bohužel má právě v tom zárodku potenciál řady konfliktů, včetně soudních sporů, včetně odvolání se proti čemukoliv.
Vy můžete říct, ono se to nějak potom uklidní, no, možná. Ale třeba na té Šumavě to byly desítky let a ty příkopy tam zjevně od toho začátku byly vykopány poměrně hluboké, byly tam nějaké sliby, které, zdá se, potom nebyly úplně dodrženy, ti lidé si to pamatovali a bylo to velmi složité. Velmi složité a myslím, že doteď to určitým způsobem doznívá, byť se to povedlo stabilizovat.
A proto z tohoto důvodu v situaci, ve které to momentálně je, tedy přijetí obcí na Křivoklátsku, které je mimo jiné zdůrazněno nebo znázorněno i těmi žalobami, které dneska částečně už projednal nebo projednává příslušný soud, tak tady máme dvě věci. Jedna je de iure, kdy de iure, on to na to pan ministr určitě bude reagovat, nebo už asi reagoval - já se omlouvám, přišel jsem o něco později, protože jsem byl u pana prezidenta s Asociací krajů. Ale je to v situaci, kdy není vůbec dobrá známka, že my projednáváme něco, co skutečně soudy ještě neukončily. To znamená, de iure nejsou připomínky těch obcí vypořádány.
Ale de facto, a to je ještě složitější, tam přijetí z pohledu toho regionu prostě dobré není. A znovu říkám, bez toho nemůže být ten národní park úspěšný. A my chceme, aby ten národní park prostě byl nejenom, řekněme, takovou vizitkou ochrany přírody. A tady se shodneme, že na Křivoklátsku je co chránit. Ale kdybych to vzal skutečně reálně, tak bychom byly ty skutečně věci, které tam přírodně je potřeba chránit, tak bychom je byli schopni chránit třeba i maloplošnými územími chráněnými. De facto to samozřejmě lze. (Obrací se na předsedajícího, aby mu zjednal klid v sále.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já poprosím o klid váženou sněmovnu, aby mohl pan poslanec pokračovat. Prosím.
Poslanec Richard Brabec: Děkuju za to, já už se budu blížit k závěru. Takže, pane ministře, já si myslím, že tam skutečně ta situace pro, přijetí, pro vznik národního parku není příhodná. Já jsem přesvědčen, že to nebude fungovat, že je velmi nešťastné, že Ministerstvo životního prostředí má většinu toho regionu proti sobě a že se to obrátí ve finále proti Ministerstvu životního prostředí i proti nám. Protože jsem přesvědčen, že národní park se nemá vnucovat regionu z Prahy. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Tou první nás poctí pan kolega Ondřej Babka. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Já pouze doplním kolegyni Bereniku Peštovou. V případě, že by pan předkladatel neakceptoval prodloužení lhůty o 30 dní, tak mi dovolte navrhnout i 20 dní, prosím.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano. Děkuji moc, 30 dní prodloužení musí být skutečně se souhlasem navrhovatele. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Kučera: Já děkuju za slovo a děkuji i panu kolegovi Brabcovi za jeho připomínku k projednávání novely zákona číslo 114. Tehdy se mu říkalo zákon o Šumavě, tehdy se ještě nepoužívalo to lex jako dneska, takže zákon o Šumavě.
A já jsem tehdy byl předseda podvýboru ochrana přírody a krajiny, takže jsem si tím zákonem a tou debatou prošel velmi, velmi důkladně. A je pravda, že tehdy, a to je ke cti pana kolegy Brabce, že tehdy ten zákon skutečně budil velký odpor zejména obcí a lidí v Národním parku Šumava. Tady se dokonce pořádaly demonstrace, byly tady petice a on měl tu odvahu skutečně se postavit za tento zákon a nadřadit ten společenský zájem, který byl na úpravu právě národních parků a zejména Šumavy, nad ty místní nebo lokální zájmy, které tam byly v těch jednotlivých obcích. Na tom jsme se shodli, ten zákon prošel napříč politickým spektrem. Kolegové z ANO, kteří ho předkládali, byli podpořeni námi jako tehdejší opozicí, jak poslaneckým klubem TOP 09, tak dalšími, a po dlouhých a dlouhých debatách prošla moderní novela zákona číslo 114. Tak já bych byl velmi rád, kdybychom podobný pohled měli teď právě při schvalování této novely a při vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka, už nemáme nikoho přihlášeného do obecné rozpravy. Já se vás táži, vážené kolegyně, vážení kolegové, zdali ještě chce se přihlásit někdo z pléna do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, tím pádem končím obecnou rozpravu a prosím o závěrečná slova. Případně pan ministr má zájem. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych chtěl poděkovat. Chci poděkovat opravdu za věcnou debatu k tomuhle předloženému návrhu. Myslím si, že ta novela je velmi důležitá. A děkuji za celou řadu poznámek. S paní předsedkyní jsme si je pečlivě psali. Já možná si dovolím reagovat na některé z nich, ne na všechny, jestli mohu, tak já jenom dovolím si reagovat, co se týká otázky kácení, kácení dřevin. Chci jenom vysvětlit, že ten princip se nemění. Dál bude na povolení pouze kácení nad 80 centimetrů ve výšce 1 metru kmene. To znamená, byť některé mohla ta příloha od toho nula centimetrů zarazit, tak od nuly do 80 centimetrů se nepovoluje. Není součástí jednotného environmentálního stanoviska, tedy se nenařizuje náhradní výsadba ani případný odvod.
Chápu ty poznámky týkající se toho katastru, určitě je budeme detailněji řešit potom ve výboru jako takovém, ale věcně jsme vycházeli z toho, že kde se kácí, tam by se mělo sázet.
Co se týká národního parku, já plně souhlasím s některými z vás, že je nešťastné, abychom začínali s nepochopení místních. Já se opravdu velmi snažím o to pochopení a myslím si, že ta situace tam není tak černobílá jako někteří z vás se snažíte takto prezentovat.
Co se týká soudů, bylo podáno celkem osm žalob, čtyři byly zamítnuty. Co se týká obce Nižbor, ten soud nám to vrátil, protože to odvolání ze strany Nižboru bylo blankytní, prázdné. A soud řekl, že jsme je měli vyzvat, aby to doplnili. Dobře, je to názor soudu, my tak učiníme, ale je otázka, jestli toto není opravdu obstrukční řízení, které řešíme třeba u jiných zákonů, že takovéto obstrukční věci chceme, jim chceme zamezit.
A možná si dovolím jenom citovat k té diskusi, jestli to máme projednávat dál. Soud v jiné záležitosti týkající se CHKO Soutok konstatoval, soudy jsou tedy ústavou oprávněny a povolány k aplikaci, interpretaci zákonů. Nemají však zákonodárná pravomoc ani zákonodárnou iniciativu, nemohou proto zákony nejenom přijímat, ale ani nahrazovat jejich projednání a přijetí či jejich navrhování a projednávání bránit. Opravdu není možné, aby soudní spory bránily moci výkonné nebo zákonodárné prosazovat nebo projednávat změnu legislativy.
Na závěr mi ještě dovolte poslední věc, aby nezůstala opomenuta, prostřednictvím pana přednášejícího, na pana poslance Babku. Opravdu je tady průzkum zadaný u renomované agentury, která udělala renomovaný průzkum s 520 respondenty ve 22 obcích. Jestli budeme zpochybňovat opravdu agentury, které se věnují tomuto, a tato agentura - já ji jmenuji, PPM Factum, je to veřejné, dělá veřejné průzkumy více jak 30 let - tak si myslím, že se dál neposuneme. Děkuji a děkuji i za tu debatu. ***
