Neautorizováno!
(14.20 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Tato pravda není žádnou novinkou, státníci, filozofové, spisovatelé o ní mluví po staletí. Proto bych chtěl připomenout některá jejich slova a myslím si, že je to strašně zajímavé.
Poprvé: "Mír nelze udržet silou, lze ho dosáhnout pouze porozuměním." To řekl Albert Einstein.
Za druhé: "Lidstvo musí války ukončit, jinak války ukončí lidstvo." John Fitzgerald Kennedy.
Za třetí: "Válka neurčuje, na čí straně je pravda, jenom kdo zbyde." Bertrand Roussel, anglický filozof.
Za čtvrté: "Neexistuje dobrá válka nebo špatný mír." Benjamin Franklin, americký státník, jeden z otců zakladatelů Spojených států amerických.
Za páté: "Mír není stav, jehož by se dalo dosáhnout válkou." Antoine de Saint-Exupéry, francouzský spisovatel. Za šesté: "Teprve lazaret ukazuje, co je to válka." Erik Maria Remarque, německý spisovatel.
A za sedmé - teďka se soustřeďte: "Ne násilím, ale smírně. Ne mečem, ale pluhem. Ne krví, ale prací. Ne smrtí, ale životem k životu. Toť odpověď českého génia, toť smysl našich dějin a odkaz velkých předků." Tomáš Garrigue Masaryk.
Mimochodem, tato Masarykova slova jsou napsána na Mohyle míru, kterou jsem navštívil nedávno, což je první mírový památník v Evropě, který leží na jižní Moravě a který připomíná bitvu u Slavkova.
Válka přináší nejen ztráty na bojišti a utrpení v rodinách, ale i dlouhodobé následky, které ovlivňují celé generace. Stačí se podívat, co se stalo s Ukrajinou. Jistě je třeba reagovat na aktuální hrozby, ale stabilní mír lze dosáhnout jen diplomacií, ochotou naslouchat a hledat kompromis. Spíš než hledat způsoby, jak prodlužovat válku, bychom měli hledat cesty, jak ji zastavit.
Takže tolik k aktuální situaci v den, kdy Ursula von der Leyen přichází s nápadem čerpat 800 miliard eur na zbrojení. Ale já se k tomu dostanu, protože si myslím - je důležité, aby lidi věděli, v jakém stavu je naše armáda, jak jsme připraveni a co to všechno obnáší. A když tedy pan premiér stále mluví o tom navyšování těch peněz, tak by bylo dobré si o tom tady popovídat.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, než se dostanu k bodu veto prezidenta týkající se zákona o platech ústavních činitelů, chtěl jsem se ještě vrátit k poslední Sněmovně, respektive k tomu, jak předsedkyně Sněmovny v rozporu s jednacím řádem mně neumožnila vystoupit s přednostním právem a rovnou otevřela bod. Na to konto jsem reagoval, jak jsem reagoval. Na to konto samozřejmě tady provládní novináři rozpoutali peklo, jaké jsem zlo a co všechno vlastně dělám. Já bych jim doporučil navštívit Moravskoslezský kraj, kde majitel Economie nejenže vytuneloval 130 miliard korun z kraje, ale ovládá tam značný počet nemovitostí a definitivně ten kraj poškodil. Tak když mají takové hodnoty, tak se divím, že pro takového podvodníka ještě pracují.
První část mého projevu je o tom, jak Fialova vláda zneužívá většiny v Poslanecké sněmovně. O tom samozřejmě nenapíšou, protože samozřejmě jsou součástí této party. Fialova vláda je vůbec expertem v porušování zákonů. Parlamentní demokracie běžně stojí na pravidlech, která umožňují férovou soutěž mezi vládou a opozicí. Pětikoalice však během svého vládnutí tato pravidla systematicky obchází a ohýbá. Co v opozici považovali za nedotknutelné demokratické principy - pamatujeme si na pana premiéra - to po nástupu k moci odhodili a přetvořili si Sněmovnu k obrazu svému. Poslanecká sněmovna pod taktovkou Fialovy vlády přestala být demokratickým fórem a stala se spíš strojem na umlčování opozice. To navazuje na to, když mluvím o takzvané nové totalitě.
Nová totalita je sofistikovaný systém, který navenek zachovává demokratické procedury, ale ve skutečnosti je postupně oslabuje, okrajuje a přizpůsobuje jedinému cíli: k udržení moci vládnoucí garnitury za každou cenu. Znamená to ovládnutí státních institucí, marginalizace opozice, zneužívání pravidel legislativního procesu a manipulaci veřejné debaty prostřednictvím provládních médií. Nové totalitě už nejde o otevřené potlačování práv - a znovu opakuji, že to nemá nic společného s tou totalitou, kterou jsme bohužel zažili. Ano, je to nadsázka, protože vykazují takové rysy tihle lidi, kteří jsou u vlády a vlastně ovládají celý stát. Takže nejde o potlačování práv, ale o postupnou deformaci systému tak, aby vláda mohla rozhodovat bez skutečné kontroly. Klíčové je potlačování jakékoliv oponentury, ať už skrze umlčování opozice ve Sněmovně, posilování vlivu na média nebo cílené oslabování svobody slova v rámci svatého boje proti dezinformacím. Ve výsledku se opozice dostává do role formálního přívěsku, jehož hlas není brán vážně a jehož možnosti ovlivňovat dění jsou minimalizovány.
Tento přístup není jen selháním současné vlády, ale zásadním ohrožením demokracie jako takové, a právě v této Sněmovně vidíme, jak se tento systém krok za krokem upevňuje. Proto je naprosto paradoxní, že právě pan Fiala neustále nezapomíná zdůrazňovat, jak jsou vládní strany hrozně demokratické. Těch příkladů, jak koalice zneužívá většiny svých hlasů, je spousta a jsou v podstatě na denním pořádku.
Vše začalo při utváření orgánů Sněmovny. Fialova vláda si ve Sněmovně uzurpovala i to, na co neměla nárok. Fialova vláda, která byla fakticky složena ze dvou politických koalic ODS, TOP 09, KDU a Pirátostan, si uměle vytvořila pět samostatných poslaneckých klubů. Co to znamená? Že získali více přednostních práv, více času na řečnění, více peněz, více funkcí a větší moc, než by odpovídalo skutečnému rozložení sil. SPD, která má 20 poslanců, nemá ani místopředsedu Sněmovny, zatímco nyní už opoziční Piráti se čtyřmi poslanci místopředsedkyni mít mohou. To není demokracie, ale absurdní fraška!
Pamatujete si, když si dnešní vládní politici stěžovali na dlouhá a neúnosná jednání po deváté večer? Dnes už to samozřejmě nevadí a vždy to bývá první bod naší schůze. Za vlády ANO se večer po 19. hodině nejednalo. Nyní se běžně hlasuje až do noci a brzkých ranních hodin. Opozici se tím bere možnost řádně diskutovat a reagovat, protože zatímco vládní poslanci se mohou uprostřed noci prostřídat, opoziční poslanci, kteří brání svá práva, musí být neustále ve střehu. Noční schůze se staly normou a jejich jediným účelem je uhnat opozici a umlčet ji pomocí fyzického vyčerpání - a nejen to, ale i zaměstnance Sněmovny.
Dříve vláda zasedala v pondělí, to znamenalo, že Poslanecká sněmovna měla zbytek týdne na projednávání zákonů. Co udělala Fialova vláda? Vzhledem k tomu, že spousta ministrů je z Brna a chtějí mít dlouhé víkendy, přesunula jednání vlády na středu. Zasedání vlády bere poslancům půlden na debaty a opozice tak má ještě méně prostoru hájit své postoje. Když vláda nemá odpovědi na problémy občanů, raději vytvoří systém, při kterém na ně opozice nemá čas se ptát.
Vládní většina si ve Sněmovně zvykla stanovovat pevná hlasování tak, aby ukončila debatu bez ohledu na počet přihlášených řečníků. Opozice se nestihne vyjádřit, protože se jednoduše odhlasuje, že už se hlasuje. Jen několik příkladů: korespondenční volba - rozprava ukončena už v prvním čtení, přestože byli přihlášeni další poslanci; valorizace důchodů - schváleno zkrácené jednání, přestože bylo přihlášeno 43 řečníků; lex Babiš - hlasování pevně stanoveno, i když bylo přihlášeno 73 poslanců; znovu valorizace - hlasování proběhlo, ačkoliv bylo přihlášeno 36 poslanců. Opozici se jednoduše vypne mikrofon a hlasování proběhne, aniž by dostala šanci se pořádně vyjádřit. Toto se za volební období stalo čtrnáctkrát. To je jednoduše porušení jednacího řádu, tedy zákona. Tím si ale takzvané demokratické strany hlavu nedělají. ***
